V Rusku hrozí masové protesty? Politolog varuje před nečekaným scénářem

Ruští zákonodárci vyhlásili válku svobodě projevu na internetu, deklaruje Denis Grekov v komentáři pro server Moscow Times. Politolog z Národní hospodářská akademie při Úřadu Ruské federace tvrdí, že tato "křižácká výprava" nejenže nedosáhne kýženého efektu, ale zároveň může vést k vlně protestů v ruských ulicích.

Protesty již probíhají

Odhodlání ruských úřadů potlačit jakýkoliv náznak nesouhlasu nyní převažuje nad všemi dalšími úvahami, obává se odborník. Takový přístup považuje za krátkozraký, protože podobná omezení budou mít z dlouhodobého hlediska společenské i ekonomické dopady a není jasné, zda je ruská elita připravena jim čelit.

Část příslušných zákonů již byla přijata, zatímco o jiných se ve Státní dumě nadále diskutuje, kontroverzní balíček úprav však vyvolává odpor v ruské společnosti, tvrdí politolog. Za příklad dává zákon o "suverénním internetu", který je podle expertů nerealizovatelný z ekonomického i technologického hlediska.

Protesty proti vyčlenění ruského internetu z globální sítě již v zemi probíhají, poukazuje Grekov. Připomíná, že jedna z demonstrací v Moskvě zmobilizovala na 15 tisíc lidí a ačkoliv byla předem povolena úřady, policie na ní zadržela 13 osob.

"Jasně se ukazuje, že nové úpravy budou nákladné; daňoví poplatníci zaplatí účet za nová opatření, která omezí jejich práva," píše akademik. Zmiňuje v té souvislosti článek amerického inženýra Vennevara Bushe z roku 1945, který nastínil prvotní koncept internetu coby rozšířené paměti, avšak od té doby internet přerostl spíše ve externí strukturu lidského kolektivního i individuálního vědomí, a tak jsou zákony zavádějící státní kontrolu nad přístupem k internetu a chováním jeho uživatelů mnohými vnímány jako "hlídání myšlenek", neospravedlnitelné narušení lidského vědomí.

Nová ruská legislativa znepokojuje především aktivní a pokročilé uživatele internetu, kteří jsou více než pouhými členy online komunit, konstatuje politolog. Vysvětluje, že tito lidé jsou zvyklí využívat internet k naplňování virtuální svobody pohybu, obchodním a kulturním stykům, aniž by je v tom limitovaly státní hranice či vnější omezení.  

Tito uživatelé považují poslední omezení zaváděná ruským státem za útok na vlastní identitu, což vede k otázce, zda si ruské úřady plně uvědomují hloubku hněvu části Rusů a zda počítají z reakcí, soudí Grekov. Domnívá se, že jediným způsobem, jak vylákat tyto obyvatele virtuálního světa zpět do reality a ulic, je právě odepřít jim přístup do světa internetu.

Rozšiřující se propast

Zákon o "suverénním internetu" se zatím nedostal na stůl ruského prezidenta k podpisu, což znamená, že jej lze stále výrazně změnit, případně zcela odpustit, nastiňuje politolog. Stejně tak odmítá novelizaci zákona o šíření falešných zpráv a "neuctivých výroků" na adresu úřadů v kyberprostoru, který byl schválen tento týden. Dodává,  krom své jasně cenzurní role zákon ukazuje rostoucí nesoulad mezi ruským obyvatelstvem a úřady.  

"Autoři těchto zákonů ani ti, kteří z nich budou především těžit, si očividně plně neuvědomují, že úvahy o takových opatřeních prohlubují nedůvěru mezi úřady a lidmi, v jejichž jménu údajně vládnou," pokračuje odborník. Za projev této neutěšené reality označuje nedávná prohlášení kremelského poradce Vladislava Surkova, podle něhož je putinismus "přirozenou ideologií, hluboce zakořeněnou v ruském lidu" a model ruského moderního státu se zakládá na "důvěře a jejím zachování".

Surkov tvrdí, že důvěra zásadně odlišuje ruský model od západního, který spíše posiluje nedůvěru a kritiku, poukazuje Grekov. Dodává, že návrhy zmíněných zákonu však ukazují přesný opak, protože ruský režim se v reálu bojí občanské společnosti i lidí, které ovládá, je si vědom, že mu lidé nevěří a očekává, že v následujících desetiletích nebudou mít důvod mluvit o něm dobře.

Zbývá tak jen doufat, že tato omezení potká stejný osud jako loňský protiteroristický telekomunikační zákon, případně že napáchají co nejmenší škody, konstatuje akademik. Varuje, že v opačném případě zůstane ruská společnost uzavřená v zlověstném kruhu, kde narůstající tlak shora vyvolá masovou nespokojenost zdola, kterou úřady nebudou schopné zvládnout, a tak se uchýlí k větším represím.   

"Propast mezi společností a úřady se bude dále rozšiřovat, dokud se jí nepodaří přemostit," píše politolog. Za nejabsurdnější aspekt zmiňovaných regulačních zákonů označuje skutečnost, že ruští vládci tlačí společnost k tomu, čeho se bojí a čemu se snaží roky zabránit - k další vlně masových protestů.

Související

Donald Tusk

Polsko překazilo sabotáže, řekl Tusk. Upozornil na další ruskou hrozbu

Polsko v posledních měsících překazilo sabotáže i pokusy o založení požárů, uvedl v pondělí bez dalších podrobností polský premiér Donald Tusk. Varoval také před ruskými zásahy do červnových eurovoleb. Varšava podle něj dá na činnost tajných služeb dalších 100 milionů zlotých. 
Rusko, Kreml

Duma potvrdila personální změny v ruské vládě

Ruští zákonodárci v úterý formálně schválili změny ve vládě. Poslanci dolní komory parlamentu Státní dumy posvětili jména patnácti ministrů, které jim v minulém týdnu předložil staronový premiér Michail Mišustin. Informovala o tom agentura RIA Novosti.

Více souvisejících

Rusko cenzura internet Demonstrace v Rusku

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Česko na hokejovém MS

Po Finech a Norech si Češi poradili i s dalším severským soupeřem. Kousající Dány přehráli 7:4

Čeští hokejisté si spravili chuť po posledním zápase, ve kterém museli skousnout první prohru, když nestačili na Švýcary až na nájezdy a tentokrát v základní hrací době si došli pro tři body v zápase s Dánskem. Jednalo se tak o třetího severského soupeře ve skupině A po Finsku a Norsku a podobně jako v těchto obou předešlých případech i tentokrát Češi vyhráli. První dvě třetiny sice bylo znát, že Dánsko není poslední léta nejoblíbenější soupeř českého národního týmu a i v tomto zápase nepříjemně dotahovalo a až do stavu 3:3 se hrál vyrovnaný duel. Ve třetí třetině se ale rozvolnila stavidla natolik, že umožnila Čechům vstřelit další čtyři branky, zatímco Dánové se do konce zápasu zmohli už jen na jednu trefu. 

před 47 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Robert Fico

Atentátník na Fica se sám stal terčem útoku

Údajný útočník, který ve středu střílel na slovenského premiéra Roberta Fica, se v roce 2016 stal sám terčem útoku. Juraj Cintula tehdy pracoval jako ochranka obchodního domu ve městě Levice.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vlastimil Harapes

Zemřel známý baletní mistr Vlastimil Harapes

Česko zasáhla ve středu smutná zpráva. Ve věku 77 let zemřel tanečník a herec Vlastimil Harapes. O jeho úmrtí informovalo Národní divadlo. Harapes v poslední době bojoval s vážnými zdravotními problémy. 

před 6 hodinami

Aktualizováno před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Izraelská armáda oznámila, že zabila vysoce postaveného velitele Hizballáhu

Izraelská armáda ve středu oznámila, že při úterním útoku na jihu Libanonu zabila vysoce postaveného velitele libanonského šíitského hnutí Hizballáh. Uvedla to agentura DPA.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy