Středeční hlasování o brexitu bude jen dalším předkolem

Hledání většiny v britském parlamentu pro řešení problému brexitu má skončit až příští pondělí; středeční večerní hlasování je zamýšleno pouze jako první kolo výběru variant s reálnou šancí na úspěch. Vyplývá to z plánů zveřejněných labouristickým poslancem Hilary Bennem, který je jedním z lídrů snahy poslanců o "převzetí kontroly" nad brexitovým procesem. Po pondělním přelomovém hlasování bude ve středu odpoledne program dolní komory britského parlamentu v rukách řadových poslanců poprvé za více než 100 let.

Poslanci si možnost předkládat vlastní plány pro vyústění brexitu vynutili při hlasování o příslušném návrhu poměrem hlasů 329 ku 302. Ve středu zhruba od 16:00 SEČ se tedy bude v Dolní sněmovně debatovat o zatím neznámém počtu návrhů, mezi nimiž by podle zpravodajské společnosti BBC neměly chybět brexit bez dohody, brexit s budoucí dohodou o volném obchodu s EU po vzoru Kanady či setrvání Británie v bezcelní zóně EU i po brexitu. Britská média v posledních dnech informují o šesti nebo sedmi pravděpodobných možnostech včetně uspořádání nového referenda či zrušení celého procesu odchodu z unie.

O tom, o kterých návrzích se nakonec bude hlasovat, rozhodne předseda Dolní sněmovny John Bercow. Po konci středeční rozpravy ve 20:00 SEČ budou mít poslanci půl hodiny na výběr preferovaných variant, přičemž všechny možnosti budou na jednom hlasovacím lístku a zákonodárci budou moci vyjádřit podporu libovolnému počtu z nich. Oznámení výsledku se očekává až o dvě nebo tři hodiny později, neboť mezitím se bude ještě hlasovat o opatření pro úpravu data brexitu v britském právu na základě závěrů summitu Evropské rady.

Středeční večer ale má být podle plánu Benna a dalších jen prvním kolem procesu průzkumných hlasování v Dolní sněmovně. Zdroj reportéra Financial Times Jima Pickarda v této souvislosti hovořil o skupinové a vyřazovací fázi.

Ta druhá má přijít na řadu příští pondělí od 18:00 SEČ. Poslanci by v ní měli volit mezi variantami, které ve středu získají největší podporu. Není ale jasné, jaká bude hranice pro postup do druhého kola, ani jaký zde bude hlasovací systém. V tomto směru se mluví i o několikakolovém hlasování, které by zajistilo, že z procesu vzejde jediná vítězná možnost.

BBC podotýká, že proces takzvaných indikativních hlasování zatím britští poslanci absolvovali pouze jednou. V roce 2003 se tímto způsobem snažili nalézt kompromis v otázce reformy horní komory britského parlamentu. "Skončilo to přesně takovou patovou situací, před kterou někteří varují i nyní v případě brexitu, neboť většinovou podporu nezískalo nic," vysvětluje BBC.

Jednoduchá by ale situace nebyla ani v případě, že se většina poslanců nyní na určité variantě shodne. Britská vláda by se totiž tomuto výsledku nemusela podřídit a premiérka Theresa Mayová v pondělí naznačila, že členství Británie v celní unii s EU či v jednotném unijním trhu by odmítla zajistit. Iniciátoři parlamentní "revolty" kontrují tím, že by si příští týden opět vynutili prostor na plénu sněmovny a schválili zákon, který by vládu přinutil podřídit se vůli zákonodárců.

Související

Více souvisejících

Brexit Theresa Mayová EU (Evropská unie) John Bercow

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy