Bercow donutil britské poslance k zajímavému kroku. O brexitu se bude hlasovat zítra

Britští poslanci budou v pátek, tedy v původním termínu odchodu své země z Evropské unie, znovu hlasovat o schválení dohody o rozluce s EU. Součástí vládního usnesení však nebude politická deklarace o vztazích obou stran po brexitu. Vláda se podle všeho k oddělení dvou částí brexitového balíčku uchýlila proto, aby hlasování nezablokoval šéf Dolní sněmovny John Bercow, který nechtěl umožnit opakované rozhodování o totožném návrhu.

Bercow v reakci na předložení nového vládního usnesení řekl, že jeho požadavek byl splněn. Hlasování by se tedy mělo uskutečnit v pátek v 15:30 SEČ. Britský parlament dostal od zbylých zemí EU na schválení brexitové dohody čas do konce tohoto týdne, pakliže má být brexit odložen do 22. května.

V opačném případě by se podle závěrů posledního unijního summitu musel Londýn do 12. dubna rozhodnout mezi brexitem bez dohody a delším prodloužením dvouleté lhůty, s nímž by ale se pojila účast ve květnových volbách do Evropského parlamentu.

Britská vláda se domnívá, že pokud v pátek sněmovna vládní návrh schválí, odkladu brexitu do 22. května nic nebude bránit. Podle úřadu premiérky je postup z právního hlediska v pořádku, protože závěry unijního summitu v souvislosti s prodloužením vyjednávacího období zmiňují pouze dohodu o vystoupení.

Generální prokurátor Geoffrey Cox pak uvedl, že nový plán je "zcela v souladu se zákonem a zcela rozumný". Například reportér televize Sky News Lewis Goodall ale na twitteru upozornil na zjevný rozpor s britským zákonem z loňského roku o odchodu z EU. V něm je prý uvedeno, že dohoda o vystoupení a rámec budoucích vztahů musí být schváleny přijetím jediného usnesení. Podle moderátora televize ITV Roberta Pestona bude muset být zmíněný zákon upraven.

Novináři na twitteru naznačují, že pro Brusel by samostatné schválení rozvodové dohody nemělo představovat problém. "Nutnou podmínkou pro spořádaný odchod je pouze dohoda o vystoupení. Politickou deklaraci se hodí mít," citoval reportér webu BuzzFeed News Alberto Nardelli "vysoce postaveného unijního činitele".

Nehledě na právní otázky, oddělení dohody od deklarace o budoucím partnerství podle všeho mnoho nemění na tom, že plán premiérky Theresy Mayové zatím ve sněmovně nemá dostatečnou podporu. Ve středu sice po jejím slibu brzké rezignace naznačovala změnu postoje řada euroskeptiků v její Konzervativní straně, pro severoirskou Demokratickou unionistickou stranu (DUP) je ale dokument stále nepřijatelný.

Opoziční labouristé pak avizovali, že pro podmínky brexitu dojednané vládou nezvednou ruku ani napotřetí. "Labouristická strana nepodpoří tento nejčerstvější zoufalý pokus premiérky. Rozdělení dohody o vystoupení a politické deklarace by nás odsoudilo k nejslepějšímu ze slepých brexitů," řekl dnes stínový ministr pro brexit Keir Starmer.

Podle hlavní politické zpravodajky BBC Laury Kuenssbergové si je tým premiérky Mayové vědom toho, že šance na úspěch nejsou velké. Chce ale prý vyzkoušet, zda si "brexitáři troufnou hlasovat proti brexitu v den, který měl být datem brexitu". "Čirá politika," komentoval vývoj moderátor ITV Peston. "Vláda si záměrně vybrala zítřek, tedy původní den brexitu, aby vyvinula tlak na zákonodárce," napsal.

Související

Více souvisejících

John Bercow Parlament Velké Británie Brexit

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy