NÁZOR - Mezinárodní měnový fond označuje koronavirem způsobenou ekonomickou krizi jako "velké uzamčení", poukazuje Hanna Szymborská v komentáři pro server The Conversation. Ekonomka z Birmingham City University dodává, že fráze evokuje "velkou depresi" z 20. let minulého století a "velkou recesi", která přišla po globální finanční krizi v letech 2007-2008.
Pojem "velké uzamčení" je podle odbornice zavádějící, protože naznačuje, že kořeny stávající ekonomické deprese vycházejí z negativních dopadů pandemie. "Ale rozsah problémů ekonomiky nelze přičíst výhradně koronaviru," deklaruje Szymborská. Tvrdí, že leckde rekordní nezaměstnanost a dramatický propad ekonomického růstu je přímým důsledkem politických rozhodnutí podporovaných ekonomickým paradigmatem, které světu dominuje od 80. let a které tvrdí, že volný trh je nejlepší způsob uspořádání ekonomického života.
Tato teze hájí zájmy finančního sektoru, zatímco oslabuje investice a prostředky ve veřejném sektoru, včetně těch pro boj s pandemií, deklaruje ekonomka. Soudí, že zotavení z koronaviru si žádá nové ekonomické myšlení, které upřednostní blaho společnosti před úspěchem jedince a zásadně přehodnotí, co ekonomika cení a finančně odměňuje.
"Dnešní ekonomická politika má kořeny v myšlení osmdesátých let, které rozkvetlo v letech devadesátých," píše Szymborská. V jádru podle ní leží myšlenka, že ekonomiku definují nedostatky trhu, které mohou vést ke krizím, pokud udeří vnější rána, jako například pandemie, protože příjmy, výdaje a míra výroby se nepředvídatelně mění a mnoho pracovníků se může náhle ocitnout bez práce.
Uvedené paradigma předpokládá, že tyto nedostatky lze snadno vyřešit dočasnými vládními zásahy a že lidé činí převážně racionální rozhodnutí založená na matematickém ekonomickém modelu, tudíž jistá míra vládních výdajů a úprava úrokových sazeb dokáže přivést trhy do normálu, nastiňuje expertka. Dodává, že to má v dlouhodobém horizontu nastolit zdravou rovnováhu, kdy lidé, kteří chtějí pracovat, získají novou práci.
Tyto myšlenky tvoří základní kámen ekonomie středního proudu, která má rozhodující vliv na ekonomickou politiku kapitalistických zemí od 80. let, deklaruje Szymborská. Podotýká, že prioritou se tak v posledních dekádách stalo brzdění inflace, které je řazeno nad jiné důležité cíle spojené se sociální spravedlností a udržitelností.
Ekonomie hlavního proudu věří, že dlouhodobé rozsáhlé vládní výdaje, třeba ve zdravotnictví, vzdělávání či na trvalejší projekty jako obnovitelné zdroje energie, přináší víc škod než užitku, uvádí autorka komentáře. Vysvětluje, že tomu tak má být, protože uvedené výdaje stejně nemají dlouhodobě vliv na míru nezaměstnanosti a HDP, ale vedou k inflaci.
Nevyhnutelná krize
"Toto dominantní paradigma diktuje, že vlády intervenují pouze v 'mimořádných časech' - jako po globální finanční krizi a nyní, během koronavirové pandemie," pokračuje ekonomka. Připomíná, že v reakci na pandemii politici nalili do ekonomiky biliony skrze vládní podporu, rekordně nízké úrokové sazby a rozsáhlé programy kvantitativního uvolňování.
Zkušenost uplynulých desetiletí ale nezaručuje, že ekonomické krize jsou něco mimořádného a herodotoxní ekonomie, k níž se Szymborská hlásí, naopak tvrdí, že tyto krize jsou nedílnou součástí kapitalismu. Dominantní ekonomické paradigma přežilo velkou recesi, a tak se některé vlády uchýlily k utrácení, aby stimulovaly pokrizovou ekonomiku, jen aby od roku 2010 nastalo desetiletí úspor, které mělo ničivý dopad na společnost, tvrdí expertka. Poukazuje, že například ve Velké Británii roky omezování financí pro zdravotnictví měly za následek jeho neschopnost poradit si se současnou pandemií.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Stejně jako velká recese z roku 2007 odhaluje i současná pandemie kontradikce v tzv. vyspělých ekonomikách, které vedou ke krizím, deklaruje ekonomka. Tvrdí, že s ohledem na zadluženost soukromého sektoru, přetrvávající příjmovou a majetkovou nerovnost, závislost pracovního trhu na nechráněných pracovních pozicích a vítězství oligopolů, které ovládají trhy, není koronavirus příčina stávajících ekonomických problémů, ale pouze jejich katalyzátor.
Není ovšem jasné, zda pandemie podnítí nový způsob ekonomického myšlení a naopak to vypadá, že koronavirus zapadá do mainstreamového výkladu dávajícího krize za vinu "vnějším otřesům", které nesouvisejí se strukturou a fungováním ekonomiky samotné, přiznává Szymborská. Konstatuje ovšem, že hlubší příčiny, které tyto krize činí tak ničivými - například nerovnosti, nezabezpečená pracovní místa a uzurpace trhů -, leží právě v ekonomickém myšlení a ekonomické politice hlavního proudu.
"Pomalé zotavení po velké recesi z roku 2007, které dokládají přetrvávající problémy s výrobou, nízká úroveň růstu, neřešené rasové nerovnosti a stále větší nerovnost v mnoha vysokopříjmových zemích, je důkazem neúčinnosti dominantního ekonomického paradigmatu," tvrdí Szymborská.
Mimořádná příležitost
Máme mimořádnou příležitost zásadně přehodnotit priority stávající ekonomické politiky a ekonomického myšlení, které ji zakládá, míní autorka komentáře. Reakce na pandemii podle ní ukazuje, že vlády mají prostředky, aby investovaly do zdravotnictví, vzdělání, výzkumu a podpory zaměstnanců a malých firem.
Taková opatření pomáhají mnoha lidem získat finanční zajištění, které zvyšuje utrácení domácností a celkovou ekonomickou aktivitu, uvádí ekonomka. Dodává, že herodotoxní ekonomie dlouhodobě zdůrazňuje, že pozornost se musí přesunout k větším vládním výdajům do veřejných investičních projektů a veřejných služeb i k dohledu nad tím, jak tržní aktivita ovlivňuje společnost.
Vytvoření lepší ekonomiky po pandemii si žádá upřednostnit blahobyt společnosti a životní prostředí před soukromým ziskem, a proto je zásadní vést během zotavování ekonomiky diskuzi o tom, jak financovat větší vládní výdaje, nikoliv se ohánět tvrzením, že alternativa k současné ekonomické politice neexistuje, nabádá Szymborská. Volá tak po vážném zvážení odlišného přístupu k veřejnému zadlužení, zdanění, zelené měnové politice a zvládání inflace.
Související
Fialova vláda získala štempl od agentury Fitch. Ke zlepšení výhledu stačilo jen málo
Česko je ve zdražování na špici Evropy. Kdy enormní inflace skončí?
Ekonomika , veřejné finance , Ekonomická krize , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Ukrajinské drony napadly ruské černomořské základny. Rusko jich údajně sestřelilo přes sto
před 1 hodinou
Atentát na Fica vyvolal na internetu bouří. EK tlačí na sociální sítě
před 2 hodinami
Víkendové počasí: Teplejší bude neděle, vyplývá z předpovědi
včera
Padělatel vstupenek na MS v hokeji dopaden. Případů bude více, tvrdí policie
včera
Největší lesní požár v historii země se dostal k soudu. Muži hrozí 15 let
včera
Podporujme Ukrajinu, ale hledejme i řešení konfliktu, zdůraznil Pavel
včera
Počasí na 14 dní: Meteorologové už určili nejteplejší den příštího pracovního týdne
včera
U policie definitivně skončil muž, který napadal lidi před pražským barem
včera
Česká policie reagovala po atentátu na Fica. Rakušan promluvil o opatřeních
včera
Týdenní výhled filmů: Návrat Karla IV., demytizace Dubčeka a umělecký Indiana Jones
včera
Odbory ruší protivládní protest. Po atentátu na Fica nechtějí eskalovat situaci
včera
Zásah v sídle BIS. Na podatelně se objevila podezřelá zásilka
včera
Pellegrini: S Ficem jsem hovořil. Jeho stav je vážný, to nejtěžší má před sebou
včera
Požár průmyslové budovy v Kladně. Více než sto hasičů ho dostalo pod kontrolu
včera
Zelenskyj dorazil do boji zmítaného Charkova. Ukrajina zastavila ruský postup
včera
Kaliňák: Ficova zranění jsou rozsáhlá. Mnoho věcí se bude muset znovu naučit
včera
Atentát na Fica byl politicky motivovaný, tvrdí vnitro. Šéf kandidátky Hlasu dostal výhrůžky smrtí
včera
Poslední rozloučení s Vlastimilem Harapesem. Národní divadlo prozradilo podrobnosti
včera
Šestnáct žen obvinilo slavného kouzelníka Davida Copperfielda z obtěžování
včera
Barrandovský most nebude opravený už na konci léta. Praha musí změnit plány
Špatná zpráva pro pražské řidiče přišla ve čtvrtek od vedení Technické správy komunikací hlavního města Prahy. Firma dnes oznámila, že rekonstrukce Barrandovského mostu se oproti poslednímu plánu protáhne.
Zdroj: Jan Hrabě