EU musí nalézt sílu a postavit se Rusku, apeluje expert na mezinárodní vztahy

NÁZOR - Hromadění ruských vojenských sil na hranicích s Ukrajinou není pouze výzvou pro Kyjev, ale také poslední fází ruského tlaku na EU, míní politolog Nigel Gould-Davies v komentáři pro server Moscow Times. Expert na mezinárodní vztahy z Mahidolské univerzity a bývalý britský diplomat soudí, že dřívější slabé a rozporuplné unijní reakce povzbuzují Moskvu ke stále ostřejším testům toho, co si může dovolit.

Nebezpečný moment

"Toto je nebezpečný moment pro Evropu a transatlantické spojenectví," píše odborník. Připomíná, že ruský tlak začal začátkem února, kdy vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Josep Borrell navštívil Moskvu, kde byl na každém kroku ponižován.

Borrell dospěl k závěru, že Rusku se neustále vzdaluje Evropě a na demokratické hodnoty pohlíží jako na existenční hrozbu, poukazuje autor komentáře. Kritizuje, že navzdory tomu Evropa ukazuje slabost a nekonzistentnost ve třech otázkách, které dominují jejím vztahům s Moskvou.

EU hlasitě kritizuje ruský přístup k opozičnímu předákovi Alexeji Navlanému, který loni málem zemřel po otravě mezinárodně zakázaným nervovým jedem novičokem, uvádí bývalý diplomat. Rekapituluje, že Navalnyj byl po návratu do Moskvy zatčen a nyní se nachází v trestanecké kolonii, přičemž Rusko z jeho kauzy učinilo evropskou záležitost, jelikož jej uvěznilo za údajnou zpronevěru peněz francouzské firmy - byť ta žádnou škodu neeviduje - a neohlášení se úřadům v době, kdy se léčil ze zmíněné otravy v Berlíně.

Evropský soud pro lidská práva rozsudek pro Navalného odmítl, ale EU nepodpořila svá slova činy, upozorňuje Gould-Davies. Poukazuje, že ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov naopak pohrozil, že Rusko s EU přeruší vztahy, pokud ta na něj uvalí sankce ohrožující jeho ekonomiku v citlivých oblastech. Lavrov tím sice nevědomky přiznal účinnost sankcí, ale jeho pohrůžka vedla Brusel k tomu, že se omezil na symbolická gesta, konstatuje politolog. Vyzdvihuje, že nebyly uvaleny širší sankce, po kterých volá sám Navalnyj.   

Druhou otázkou je plynovod Nord Stream 2, který je z více než 90 % hotov a jeho dokončení by prohloubilo vliv Kremlu v Německu a oslabilo pozici Ukrajiny, míní expert. Soudí, že projekt nemá podporu v Evropě a Spojené státy jej odmítají. "Přesto Německo trvá na tom, že otázku nelze spojovat s Navalného případem, obavami o lidská práva, kyberútokem na Bundestag a rostoucím souborem dalších komplikovaných otázek," pokračuje Gould-Davies.

Třetí otázkou je pak ruská vakcína proti covidu-19 Sputnik V, deklaruje politolog. Připomíná, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová položila trefnou otázku, proč Rusko nabízí vakcínu jiným zemím, ačkoliv jí má samo nedostatek.

Strategická netrpělivost

Poté, co poslednímu summitu EU dominovalo napětí ohledně nedostatku vakcín, francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová telefonovali ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi a jednali s ním o potenciálních ruských dodávkách Sputniku V pro unijní země, nastiňuje autor komentáře. Domnívá se, že telefonát posloužil ruským zájmům hned trojím způsobem.

"Zaprvé ukázal, že členské státy (EU) jsou připraveny upozadit obavy von der Leyenové a Borrella," píše odborník. To podle něj nahrává ruské snaze jednat s jednotlivými evropskými zeměmi, nikoliv s celou unií. Dále se ukázalo, že v otázce vakcín je EU v pozici žadatele a Moskva může využívat její nouzi a žádat politickou cenu, domnívá se Gould-Davies. Za třetí aspekt považuje skutečnost, že Francie a Německo jednaly s Ruskem v tzv. normanském formátu, který byl ustanoven v roce 2014 k debatě o ukrajinském konfliktu, avšak Kyjev nyní zůstal stranou, přestože Merkelová a Macron s Putinem řešili i Ukrajinu a další bezpečnostní otázky v regionu.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Merkelová s Macronem sice vyjádřili obavy o Navalného zdraví, ale není pravděpodobné, že by se Putin strachoval o muže, který zveřejnil video líčící kremelského vládce jako šíleného kleptokrata a které zaznamenalo přes 100 milionů shlédnutí, konstatuje politolog. Připomíná, že den po telefonátu Navalnyj v zoufalství ze svého horšícího se stavu zahájil hladovku.

"Rusko může ze svého diplomatického tlaku vyvodit tři závěry," míní někdejší diplomat. Zaprvé, obavy EU o Putinova osobního nepřítele - kterého se Putin pokusil zabít a nyní je mu vydán na milost - nebudou mít žádné dopady. Zadruhé, Německo bude Rusku ustupovat v jeho strategickém cíli, tedy dostavbě plynovodu Nord Stream 2, bez ohledu na ruské jednání v jiných oblastech. Zatřetí, vnitřní kritika EU za tempo vakcinace, které o pár měsíců zaostává, je dostatečně silná, aby jednotlivé země ignorovaly obavy Evropské komise a hledaly pomoc v Rusku.

EU tedy nereaguje jednotně, uchyluje se ke gestům a projevuje strategickou netrpělivost, tvrdí politolog. Obává se, že Rusko této slabosti hodlá využít a přimět Evropu k tomu, aby se smířila s jeho vojenskými kroky a nepostavila se jim, což zjevně funguje. Spojené státy a Velká Británie tak vyjadřují vážné znepokojení, zatímco Francie a Německo vydaly stanovisko, které pouze vyzývá obě strany k deeskalaci napětí, jako by Ukrajina byla při obraně svého území také agresorem, poukazuje autor komentáře.

Existuje velké riziko, že ruská ofenziva vůči Ukrajině oddělní Evropu od angloamerického světa, bojí se Gould-Davies. Soudí, že Rusko se může domnívat, že nastal správný moment pokusit se rozložit NATO, což se Sovětskému svazu nikdy nepovedlo. Pokud by Moskva čekala, americký prezident Joe Biden napraví škody napáchané jeho předchůdcem v transatlantických vztazích a Evropa se zotaví z covidu-19, poukazuje expert. Domnívá se, že ve hře je hodně, a to nejen pro Ukrajinu, ale i pro Západ, tudíž EU musí rychle nalézt geopolitickou sílu a účel.  

Související

Věra Jourová

EU se chystá sankcionovat Voice of Europe, prozradila Jourová

Evropská unie zahrne do připravovaného balíku sankcí i mediální platformu Voice of Europe, řekla eurokomisařka Věra Jourová v nedělním vydání diskuzního pořadu Otázky Václava Moravce. Česko ji na svůj národní sankční seznam zařadilo již na konci března. 
Uprchlíci z Ukrajiny se registrují v Česku. Komentář

Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám

Nepřijímat migranty – ani ty z oblastí válečných konfliktů, ani ty ekonomické, zkrátka nikoho. Takové hlasy se ozývají ze širokého spektra rádoby vlasteneckých či populistických stran. Takové tunelové vidění ale zcela ignoruje fakta a ekonomickou realitu. Data ukazují, že se migrace Česku vyplácí.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Rusko Ukrajina Alexej Navalnyj Sputnik

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 1 hodinou

Chřestýš

Extrémní změny počasí povedou k masové migraci. Vědci varují před rozšířením jedovatých hadů

Podle nové studie, na kterou upozornil server The Guardian, se očekává, že změna klimatu povede k masové migraci jedovatých hadů do nových oblastí a zemí, které na to nejsou připravené. To zvýší zranitelnost obyvatel vůči uštknutí hady. Vědci ve studii modelovali možné geografické rozšíření 209 druhů jedovatých hadů, které mohou ohrozit lidský život. Závěry ukazují, že největší riziko nesou lidé v nízkopříjmových zemích v jižní a jihovýchodní Asii a v částech Afriky.

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko vyhlašuje cvičení. Použije jaderné zbraně

Ruské ministerstvo obrany v pondělí oznámilo, že uspořádá cvičení s taktickými jadernými zbraněmi. Před několika dny Kreml rozzlobeně reagoval na komentáře vysokých západních představitelů o válce na Ukrajině.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zahájila evakuaci Rafahu

Izraelská armáda v pondělí vyzvala obyvatele ve východní části města Rafah ležícího na jihu Pásma Gazy, aby se dočasně přesunuli do "humanitární oblasti". Informuje o tom deník Times of Israel.

před 8 hodinami

Miroslav Imrich

Zemřel Miroslav Imrich, zpěvák skupin Tango a Abraxas

Českou hudební scénu zasáhla v neděli smutná zpráva. Ve věku 71 let zemřel zpěvák Miroslav Imrich, který se proslavil působením v kapelách Tango a Abraxas. Podle dostupných informací nepřežil srážku s vlakem. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu nehodlá akceptovat požadavky Hamásu, který chce konec války

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli odmítl požadavek palestinského teroristického hnutí Hamás na ukončení války v Pásmu Gazy výměnou za propuštění rukojmí. Podle něj by to znamenalo, že Hamás zůstane u moci a bude nadále ohrožovat Izrael. Politický lídr Hamásu Ismáíl Haníja jej obvinil ze sabotování snah o zprostředkování dohody.

včera

Evropa se musí připravit na ruské sabotáže, varují tajné služby

Evropské tajné služby varují před ruskými sabotážemi napříč kontinentem, napsal prestižní deník Financial Times v neděli. Podle listu by mělo jít o žhářské útoky či akce namířené proti klíčové infrastruktuře. Moskva přitom nehodlá brát ohledy na případné oběti v řadách civilistů.

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy