NÁZOR - Koronavirová krize představuje největší výzvu pro životy a obživu lidí za celé desetiletí, konstatují Joe Deville a Rebecca Florissonová v komentáři pro server The Conversation. Sociolog a politická analytička z Lancaster University zdůrazňují, že nejde jen o krizi zdravotní, ale také krizi finanční.
V Británii například v měsících po prvním celostátním lockdownu v březnu 2020 bylo 9,6 milionu zaměstnanců na nucené dovolené a mezi srpnem a listopadem bylo zaznamenáno rekordních 370 tisíc výpovědí, poukazují Deville a Florissonová. Doplňují, že 45 % osob, které měly v únoru zaměstnání, přišlo v prvních měsících krize o příjmy a počet lidí, kteří čerpají sociální podporu, se do listopadu zdvojnásobil na 5,7 milionu.
"Nyní na počátku nového roku, čelí osobní a domácí finance nové nejistotě," pokračují autoři komentáře. Připomínají, že v Británii, podobně jako v dalších zemích se počet nových případů nemoci covid-19 téměř vymkl kontrole a domácnosti i firmy se musí potýkat s praktickými a finančními dopady nových lockdownů.
Dopady v nadcházejících letech
Vzhledem k této situaci a pochybnostem, jak rychle povedou očkovací programy k definitivnímu konci restrikcí, se finanční problémy mnohých dále zhorší, očekávají akademici. Konstatují, že vládní iniciativy některým lidem poskytují úlevu, ale nastavená kritéria mnohé osoby vylučují, navíc podpora malých podnikatelů a živnostníků není rovnoměrná.
Situace je pro mnohé obtížná již nyní, ale plný dopad nezaměstnanosti, propouštění, ztráty příjmů a nárůstu osobního zadlužení se pravděpodobně ukáže až za několik let, obávají se Deville a Florissonová. Varují, že závažnost dopadů na finance domácností zřejmě dále poroste.
Již dnes stoupá zadlužení domácností a jen v Británii se odhaduje, že výše nových půjček a dluhů v důsledku koronavirové krize dosahuje 10,3 miliardy liber (téměř 300 miliard korun, pozn. redaktora), přičemž počet lidí, kteří nedokázali v rozmezí března a srpna platit včas účty, stoupl na 6 milionů, poukazují odborníci. Odkazují na aktuální výzkum think tanku Work Foundation, který ukazuje značné dopady této finanční krize na psychickou pohodu, které jsou nejsilnější u lidí s nejnižšími platy.
Poučení z finanční krize z roku 2008
Pokud predikujeme, jak se bude aktuální finanční krize vyvíjet, lze se poučit z posledního velkého finančního šoku, který zasáhl nejen Británii v důsledku globální finanční krize z roku 2008, soudí autoři komentáře. Připomínají, že tehdy se objevilo osobní předlužení coby nový důležitý předmět regulační agendy.
Zvláštní pozornost začala být směřována na psychickou a finanční pohodu dlužníků, upozorňují Florissonová a Deville. Vysvětlují, že v Británii byla hlavní veřejnou reakcí transformace Úřadu finančních služeb ve Finanční řídící úřad, jelikož první uvedená instituce byla široce považována za spoluviníka mnohých selhání bankovního sektoru z roku 2008.
Odpouštění půjček
Jedním z hlavních cíl Finančního řídícího úřadu bylo usměrňování dluhů a snaha odstranit část nejhorších dopadů jejich vymáhání na psychickou pohodu dlužníků, uvádějí experti. Nastiňují, že to zahrnovalo i požadavek, aby věřitelé přistupovali odlišně k ohroženým osobám, především těm s psychickými potížemi, a zároveň ukončili snahy o splacení dluhů u jedinců, kteří nejsou v takovém psychickém stavu, aby se o svých dluzích dokázali racionálně finančně rozhodovat.
Došlo také k pokusům přimět věřitele, aby více vyhodnocovali, zda si žadatelé mohou úvěr dovolit, včetně prověření skutečné role úvěrových registrů, upozorňují sociolog a politická analytička. Podotýkají, že tyto snahy odrážejí přesvědčení regulačních úřadů, že přínosnější je postupná reforma, nikoliv komplexní transformace úvěrového sektoru.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."S ohledem na dopady na duševní zdraví ale pokračující finanční nejistota způsobuje, že takový reformní přístup k finanční regulaci může být ukončen," pokračují autoři komentáře. Poukazují, že v mnoha zemích se již v politické diskuzi objevují náznaky, že stávající krize by mohla proměnit debatu o přístupu úřadů k dluhům - především v USA se otázka odpuštění studentských půjček přesunula z relativně okrajových, aktivistických kruhů do možné politické agendy nastupující Bidenovy administrativy.
Vzhledem k závažnosti nové finanční krize, jejíž dopady se vrství na nevyřešené problémy krize předchozí, bude podle odborníků důležité, zda se podobné iniciativy projeví i jinde ve světě, nebo bude pokračovat pozvolný přístup ke změnám v regulaci úvěrového byznysu, který charakterizoval předchozí roky.
Výzkum Work Foundation rovněž zjistil, že například současný britský sociální systém vykazuje hluboké chyby a nedokáže poskytnout adekvátní finanční ochranu domácností před šoky, upozorňují Deville a Florissonová. Očekávají, že vzhledem k počtu lidí, kteří přišli o práci, a výzvám, které přinesou další měsíce, se britská vláda může ocitnout pod obnoveným tlakem na celkovou reformu sociálního systému.
Okamžitou reakcí, která by mohla situaci zlepšit, je podle odborníků například opuštění plánu omezit klíčové sociální dávky o 20 liber týdně (necelých 600 korun, pozn. redaktora), počínaje dubnem 2021. Přesto si hloubka krize možná vyžádá dalekosáhlejší změny, včetně přehodnocení celkové míry podpory a okruhu osob, kterým je určena, stejně jako podmínek pro její čerpání, soudí autoři komentáře. Apelují, aby se především zajistilo, že sociální dávky budou do budoucna pouze jedním z prvků širší záchranné sítě pro lidi v nejistotě.
Související
Muž se nechal naočkovat proti covidu. Celkem 217krát
Bílý dům jako jeden z posledních na světě zrušil pandemická opatření
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , Ekonomická krize , Velká Británie , Dluhy domácností , dluhy
Aktuálně se děje
před 32 minutami
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
před 1 hodinou
V ZOO Praha se narodil orangutan. Mládě se má čile k světu
před 1 hodinou
Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu
před 1 hodinou
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
před 2 hodinami
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
před 2 hodinami
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
před 2 hodinami
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
před 2 hodinami
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
před 3 hodinami
Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň
před 3 hodinami
Kuleba řekl, kdy by Ukrajina mohla začít jednat o míru s Ruskem
před 4 hodinami
Rusko poslalo během března na Ukrajinu stovky raket, dronů a tisíce bomb
před 4 hodinami
Vlak bez strojvedoucího se rozjel ze stanice. Jízda skončila vykolejením
před 4 hodinami
Ruská armáda na Ukrajině postupuje. Obsadila další vesnici
před 4 hodinami
Upozornil na problémy při výrobě a zemřel. Boeing obestírají záhadná úmrtí whistleblowerů
před 5 hodinami
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
před 5 hodinami
Trump: Paříž a Londýn už jsou k nerozeznání. Otevřely dveře džihádu
před 5 hodinami
OSN: Obnova zničeného Pásma Gazy může trvat až do příštího století
Aktualizováno před 5 hodinami
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
před 6 hodinami
Scholz a Macron se tajně setkají v Paříži, před návštěvou čínského vůdce
Aktualizováno před 6 hodinami
Macron: Pokud Rusko prolomí frontu, je možné vyslat na Ukrajinu západní vojska
Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro týdeník The Economist znovu otevřel otázku nasazení západních pozemních jednotek na Ukrajině. Podle něj by se tak mohlo stát v případě, že by Rusko prolomilo frontovou linii a Kyjev by požádal o pomoc.
Zdroj: Libor Novák