NÁZOR - Proč roste počet hlášených případů nákazy covidem-19 v Evropě právě nyní? Tuto otázku si v komentáři pro server The Conversation položila Sarah Pittová, která přednáší biomedicínu na Brightonské univerzitě.
Více potenciálních důvodů
Mnoho zemí na začátku léta ukončilo plošné karantény, ale k podstatnému nárůstu šíření viru došlo na většině míst až na podzim, konstatuje odbornice. Přiznává, že otevření škol a univerzit vedlo k většímu styku lidí z různých domácností, ale táže se, zda roli nesehrál i podzimní propad teplot.
"Víme, že více lidí dostane nachlazení a chřipku v zimě, ale pro to existuje mnoho potenciálních důvodů," pokračuje lékařka. Dodává, že často se zmiňuje fakt, že lidé za chladnějších teplot častěji pobývají uvnitř, kde na sebe kašlou, pšikají a dýchají, stejně tak lidé častěji cestují přeplněnými prostředky veřejné dopravy, než aby chodili či jezdili na kole.
Další teorie tvrdí, že lidé za menšího slunečního svitu produkují méně vitaminu D, tudíž mají slabší imunitu, uvádí Pittová. Odkazuje ale na studie, které zjistily, že nárůst počtu nachlazení a chřipek koreluje především s nižšími teplotami a větší vlhkostí, protože virus chřipky přežívá a šíří se lépe v chladném a vlhkém vzduchu.
Proto můžeme předpokládat, že to samé platí pro vir SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19 a má podobnou velikost a strukturu, deklaruje akademička. Podotýká, že laboratorní pokusy s koronaviry a podobnými viry prokazují, že dobře nepřežívají na povrchu za vysokých teplot a vlhkosti, ale příjemná pokojová teplota jim může poskytnout ideální prostředí k přežití po mnoho dnů.
V teplotě okolo 4℃ a za nízké vlhkosti to může být více než měsíc, navíc se objevují opakované zprávy o nákaze covidem-19 mezi pracovníky masných továren, kde panují podobné podmínky, uvádí Pittová. Připouští však, že v těchto podnicích pracuje hodně lidí vedle sebe a křičí na sebe přes stroje, což v kombinaci s jejich nepříliš utěšeným pracovním zázemím může k šíření viru rovněž přispívat.
"Poučení z jiných koronavirů, které se objevily v 21. století (SARS-CoV a MERS-CoV), nám také naznačuje něco lehce odlišného," pokračuje vědkyně. Upozorňuje, že studie zkoumající počasí během epidemie SARS v Číně v roce 2003 naznačují, že nejvíce nákaz se objevilo v jarním počasí.
Typické nákazy virem MERS se na Blízkém východě také objevují také na jaře, vyzdvihuje odbornice. To však spojuje spíše s biologií velbloudů, od kterých se lidé mohou nakazit - největším zdrojem nákaz jsou totiž mláďata, která se rodí v březnu.
Jižní polokoule
Měli bychom se rovněž podívat na to, co se dělo na jižní polokouli během tamní zimy, nabádá Pittová. Konstatuje, že Jihoafrická republika hlásila přes 700 tisíc případů a vrchol epidemie zažila v červenci, zatímco Novému Zélandu se podařilo nákazu dobře zvládnout a počet tamních případů nemoci covid-19 se pohyboval okolo 2 tisíc.
Tyto země se v mnoha ohledech velmi liší, tudíž jejich přímé srovnání není příliš užitečné, přiznává autorka komentáře. I tak soudí, že chladnější počasí v červenci a srpnu zřejmě nebylo hlavním faktorem šíření viru. "Zdá se, že Nový Zéland udržel šíření SARS-CoV-2 na uzdě díky geografii, kvalitě zdravotnického systému a efektivitě zdravotních opatření," míní lékařka. Dodává, že počasí v tom nejspíš nehrálo roli.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Předběžná data z Austrálie naznačují, že nízká vlhkost může být faktorem, který stojí za prověření více než teplota, ale například v Melbourne došlo k velkému nárůstu případů nemoci covid-19 během červencového propadu teplot, což vedlo k přísné karanténě, která byla uvolněna až v říjnu, uvádí Pittová. Považuje proto za vhodné připravit se na více případů nákazy v chladnějších měsících.
SARS-CoV-2 nás ale naučil, že nový virus nás může překvapit, varuje vědkyně. Zdůrazňuje, že těsný kontakt s ostatními poskytuje koronaviru příležitost k šíření bez ohledu na počasí, tudíž musíme udržovat odstup od osob, s nimiž nežijeme ve stejné domácnosti a nosit roušky v uzavřených prostorech, je-li to možné.
"Jak přesně změny počastí ovlivňují pandemii, naneštěstí zjistíme pouze tak, že ji prožijeme," obává se závěrem Pittová.
Související
První české vědkyně se prosadily mezi lékaři či historiky
Otto Wichterle se narodil před 110 lety. Světu dal kontaktní čočky
věda , Nový Zéland , Jižní Afrika , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Další odchod z EU? Šance jsou malé, neodejde Polsko ani Maďarsko
před 52 minutami
Trump dostal u soudu tučnou pokutu za veřejné vyjadřování
před 1 hodinou
Před 20 lety se EU masivně rozšířila. Michel naznačil, kdy dojde k dalšímu přijímání států
před 2 hodinami
Tusk: Bezpečnost Evropy závisí na Polsku. Západ nás neochrání
před 3 hodinami
Netanjahu: Jdeme si pro vítězství. Izrael podnikne invazi do Rafahu bez ohledu na příměří
před 4 hodinami
Pálení čarodějnic komplikuje suché počasí. Začal platit zákaz rozdělávání ohně
před 4 hodinami
Do důchodu později. Vláda schválila odchod do penze po 65. roku života
před 5 hodinami
Muž s mečem zaútočil na lidi v Londýně
před 6 hodinami
Výrazně se sníží důchody, nebo porostou daně. Jurečka popsal, co bez reformy hrozí Česku
před 7 hodinami
S fake news se setkalo 45 procent Čechů. Kterým lžím lidé věří nejvíce?
před 8 hodinami
Jednotky izraelské armády porušují lidská práva, tvrdí USA. Zvažují sankce
před 9 hodinami
Statisíce lidí přijdou o práci, milion míst změní digitalizace, varuje Jurečka
před 9 hodinami
Při lyžování v rakouských horách zahynul Čech
před 11 hodinami
Výhled počasí na květen: Meteorologové řekli, zdali čekají další extrémy
včera
Česko podle Pekarové Adamové promarnilo správnou chvíli na přijetí eura
včera
Týdenní výhled filmů: Návrat sloního muže, brutálního Medvídka Pú a portrét frontmana Olympicu
Aktualizováno včera
Zelenskyj popsal Stoltenbergovi, jak Ukrajině uškodilo zpoždění dodávek pomoci
včera
Ukrajina míří do NATO a Moskva musí pochopit, že nemůže vyhrát, zdůraznil Stoltenberg v Kyjevě
včera
Západním bankám se u Putina daří. Přispěly mu na válku více než 800 milionů eur
včera
Rusové zasáhli Oděsu raketami. Čtyři mrtví, 20 zraněných
Podle náčelníka Oděské regionální vojenské správy Olega Kipera, došlo večer 29. dubna k ruskému raketovému útoku na Oděsu. Vyžádal si oběti a zraněné.
Zdroj: Radek Novotný