Stávající ruské vedení v čele s prezidentem Vladimirem Putinem nedokázalo nabídnout Rusům - především těm mladým - přesvědčivou vizi budoucnosti země. Proto v rámci takzvaného "vlasteneckého vzdělávání" odkazuje mladou generaci na éru Sovětského svazu, a tím si vytváří legitimitu, vysvětluje v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Ben Noble. Expert na autoritářství a současnou ruskou politiku z londýnské University College se mimo jiné domnívá, že obraz Putina coby vůdce, který o všem rozhoduje sám, je záměrným politickým divadlem Kremlu.
Svět si připomíná třicáté výročí rozpadu Sovětského svazu. V západních médiích je tato událost vnímána pozitivně. Jak je tomu ale v současné ruské veřejné debatě? Co je vyzdvihováno a co naopak upozaďováno?
"Největší geopolitická katastrofa dvacátého století." Tak popisuje rozpad Sovětského svazu koncept deklarace, který nyní posuzuje Státní duma, dolní komora celostátního legislativního sboru v Rusku. A podle průzkumů nezávislého Levadova centra aktuálně 63 % Rusů lituje zhroucení SSSR. Ačkoliv oba případy jasně ukazují široce negativní konotace kolapsu (SSSR) pro velkou část Rusů, lze také vypíchnout relativně malý význam tohoto výročí v Rusku. A to ukazuje, že toto výročí není Kremlem považováno za klíčový, pozitivní mobilizační moment pro současný politický systém.
Prezident Vladimir Putin v nedávno odvysílaném dokumentu Rusko. Nová historie znovu označil rozpad Sovětského svazu označil za "tragédii". Jsou tato slova určená primárně domácímu publiku, nebo i vnějšímu světu?
Zřejmě oběma. Pravděpodobným záměrem směrem k vnějšímu publiku je zachovat nejistotu ohledně toho, zda se Rusko bude chtít nadále vměšovat do záležitostí jiných postsovětských republik, včetně Ukrajiny. Kreml nejspíš soudí, že posílením této nejistoty zlepší svou pozici pro jednání se Spojenými státy a NATO o bezpečnostním uspořádání v Evropě.
U domácího publika mají Putinova slova pravděpodobně udržet představy o ruské velikosti, a jak ji poškodil rozpad Sovětského svazu. Putin ve skutečnosti ve stejném dokumentu mluvil o zhroucení SSSR jako o "rozpadu historického Ruska".
Jak vlastně rozpad Sovětského svazu vnímá ruská společnost s odstupem třiceti let? Nezřídka se mluví o jisté sovětské nostalgii v současném Rusku. Projevuje se v tomto směru neblahá vzpomínka na ekonomicky krušná devadesátá léta, nebo spíše právě dojem, že Moskva ztratila po roce 1991 své postavení ve světě?
Není překvapivé, že zhroucení SSSR nejvíce litují Rusové starší 55 let - podle Levadova centra 84% - což kontrastuje s 24 % pro ty ve věku 18 až 24 let. Pokud jde o důvody této lítosti, nejčastěji uváděným důvodem je "likvidace jednotného ekonomického systému", ze 49 %, těšně následována tím, že lidé ztratili "pocit příslušnosti k velmoci", ze 46 %. A Kreml jistě udržuje výklad, že devadesátá léta byla dobou chaosu, která je v protikladu relativní stability během sovětské doby, a co je ještě důležitější, stability v Rusku pod Putinovým vedením od jeho zvolení v roce 2000.
Lze v současném ruském veřejném prostoru zaznamenat také názor, že rozpad Sovětského svazu znamenal i velkou příležitost, jelikož země se definitivně zbavila státního socialismu, tedy systému, který minimálně od konce 70. let způsoboval stagnaci a vedl ke stále většímu zaostávání za Západem?
Takové tvrzení v hlavních debatách v Rusku prakticky absentuje.
Často se diskutuje o kontinuitě mezi Sovětským svazem a současným Ruskem. Historik Andrej Zubov například tvrdí, že některé podstatné problémy současné Ruské federace vyplývají z toho, že právně nenavazuje na Rusko před bolševickým převratem, ale právě na Sovětský svaz. Nakolik je tento argument relevantní?
Jedním z potenciálních problémů tohoto argumentu je to, že může naznačovat, že prostá změna zákonů by měla dramatický dopad na ruskou politiku a společnost. Ale za formálními zákony a pravidly jsou neformální instituce, normy a praxe, které hrají klíčovou úlohu v tom, jak vypadají každodenní život a politika v Rusku. A s ohledem na tyto neformální rysy ruského států a ruské kultury již nyní existuje velká kontinuita s předbolševickým ruským státem
Pokud se bavíme o kontinuitě ze sovětských dob, vztáhnout se dá do velké míry na současné ruské vládnoucí elity. Ty však netvoří jednolitou entitu, ale spíše více o moc soupeřících uskupení. Je mezi nimi nějaká, která není zatížena sovětskou minulostí?
Obecně řečeno, jde o generační otázku. Je očividné, že nejméně "zatížení sovětskou minulostí", mám-li použít vaše slova, jsou ti příslušníci elity, kteří nemají zkušenost s životem v Sovětském svazu. Je například patrné, že nejmladší kádry ruské diplomacie vnímají Západ méně emotivně, neboli negativně, což kontrastuje s jejich staršími kolegy. I tak vidíme, že Kreml vyzdvihuje nezbytnost "vlasteneckého vzdělávání", a také na něj vynakládá značné zdroje. Bez jasné, přesvědčivé vize budoucnosti země je politické vedení při udržování své legitimity odkázáno na minulost, což je něco, co cílí především na mladší Rusy, kteří nezažili SSSR z první ruky.
Jste znám jako kritik tvrzení, že Rusko je zemí jednoho muže, Vladimira Putina. Označujete jej za příliš zjednodušující. Jak podle Vás tento obraz vznikl? Není ozvěnou sovětských dob, nehodnotíme Putina dle zažitého vzoru sovětských diktátorů?
Jistě existuje výklad, že ruským "osudem" je mít jediného silného vůdce, ať už cara, generálního tajemníka Komunistické strany Sovětského svazu či prezidenta. Ale další zřejmý důvod, proč je vláda v Rusku často redukována na Putina coby jediného, kdo rozhoduje, spočívá v tom, že tento obraz zpravidla vytváří sám Kreml, například během "Přímé linky", každoroční televizní debaty, kdy se zdá, jakoby Putin přímo reagoval na starosti ruských občanů. A přesto to je čisté politické divadlo. Ačkoliv existují jisté případy, kdy Putin zjevně jedná sám, mnoho, mnoho důležitých rozhodnutí nelze chápat ve smyslu, že Putin rozhoduje o věcech ve vakuu. Jinými slovy, musíme brát v potaz také další aktéry a instituce.
Závěrem, loňské ústavní změny umožnily Vladimiru Putinovi kandidovat na prezidenta i v roce 2024. Vy se na volby v Rusku zaměřujete. Co lze čekat o příštího prezidentského klání, bude v něčem výrazně odlišné od toho předchozího?
Prezidentské volby v roce 2024 se zřejmě budou od předchozích voleb jasně lišit v jedné věci, kterou je rozsáhlé hlasování online. To bylo v omezeném měřítku již použito, včetně menšího počtu registrací pro volby v září 2021, ale je pravděpodobné, že v roce 2024 bude tato forma hlasování umožněna v mnoha regionech, možná i v celé zemi. Je to podstatné, jelikož se zdá, právě manipulace s online odevzdanými hlasy byla v září 2021 použita k zamezení volebnímu vítězství opozičních představitelů v Moskvě. Online hlasování tak může být Kreml využito jako jeden z mnoha nástrojů k dosažení kýženého volebních výsledku v roce 2024. Tím je vítězství Vladimira Putina, pokud se rozhodne kandidovat, což je vysoce pravděpodobné.
Související
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
Rusko , Sovětský svaz , Vladimír Putin , Ben Noble (politolog)
Aktuálně se děje
včera
Fiala tentokrát Švýcarům proti Kanadě nepomohl, Rakušané nadále drží naději. Lotyši udolali Slováky v nájezdech
včera
Ukrajina by měla mít více svobody při útocích na cíle v Rusku, žádá Litva
včera
Netanjahu se poprvé vyjádřil k zatykači na svou osobu
včera
Ukrajinští vojáci zadržují útok ruských sil poblíž obce Bilohorivka
včera
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
včera
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
včera
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
včera
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
včera
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
včera
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
včera
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
včera
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
včera
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
včera
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
včera
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
včera
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
včera
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
včera
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
včera
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
včera
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.
Zdroj: Libor Novák