Uznání nezávislosti Kosova stáhlo tichomořské Nauru, oznámilo Srbsko

Republika Nauru se stala sedmnáctým členským státem OSN, který stáhl své starší uznání nezávislosti Kosova. Podle agentury Tanjug to dnes oznámil srbský ministr zahraničí Ivica Dačić. Jeden z nejmenších států na světě dal své rozhodnutí Bělehradu na vědomí krátce po africké Ghaně.

Podobný krok ohledně uznání nezávislosti Kosova dosud udělaly právě převážně menší státy. Srbsko tak dál pokračuje v poměrně účinném diplomatickém úsilí přesvědčovat země, které uznaly nezávislost Kosova, aby své rozhodnutí změnily. Priština postup ostře kritizuje a loni kvůli snaze Srbska o její diplomatické blokování zavedla stoprocentní cla na dovoz srbského zboží.

Kolik ze 193 členů OSN nyní přesně Kosovo uznává, není úplně jasné. Podle Bělehradu už by se jejich počet pohybovat kolem poloviny. Kosovská vláda ovšem tvrdí, že informace o poklesu počtu států uznávajících Kosovo jsou "falešné zprávy" a že se jedná o "srbskou propagandu". U několika států je jejich nynější stanovisko nejasné.

Dačić dnes podle agentury Tanjug řekl, že ho Nauru o přerušení diplomatických vztahů s Kosovem informovalo v nótě, kterou mu poslal náměstek nauruského ministra zahraničí. V dokumentu se podle srbského ministra vysvětluje, že rozhodnutí Nauru o uznání Kosova bylo předčasné a je v rozporu s rezolucí RB OSN 1244.

Západ na Bělehrad naléhá, aby od své diplomatické aktivity upustil v zájmu obnovení dialogu s albánským vedením Kosova. Podle srbského vedení je ale základním předpokladem pokračování dialogu naopak zrušení drastických kosovských cel. Teprve pak prý bude možné mluvit o zastavení aktivit, avšak recipročním - na jedné straně snah mířících proti uznání Kosova a na straně druhé těch, které podporují za jeho uznání.

Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku náletů NATO. Zásah aliance ukončil tažení srbské armády a policie proti ozbrojené vzpouře kosovskoalbánských separatistů, které se zvrhlo v masakry a etnickou čistku.

Mezi státy, které nezávislost Kosova uznaly, je například vedle USA i většina zemí Evropské unie, včetně Česka. Na druhé straně odmítavý postoj Srbska podpořily především Rusko a Čína. Kosovo ale neuznalo ani pět unijních zemí - Slovensko, Španělsko, Rumunsko, Řecko a Kypr.

Související

Srbský prezident popřel zprávy o hromadění armády podél své hranice s Kosovem

NATO posílá 600 britských vojáků do Kosova

Zálohy budou pomáhat jednotkám NATO KFOR v regionu po ozbrojených střetech minulý týden. Srbský prezident Vučič mezitím popřel, že by shromažďoval vojáky na hranici s Kosovem. Informuje DW s odvoláním na agentury AP a AFP.
Policie na severu Kosova obklíčila nejméně 30 ozbrojenců

Během útoku "zelených mužíčků" zemřeli čtyři lidé. Útočníky podle Kosova podporuje Srbsko

Během ozbrojených střetů v obci Banjska na severu Kosova zemřeli čtyři lidé, včetně jednoho kosovského policisty a tří útočníků. Uvedla to kosovská policie. Úřady později uvedly, že mají pod kontrolou areál kláštera pravoslavné církve, který byl předtím obsazen přibližně 30 ozbrojenci. Kosovští představitelé tvrdí, že útočníci jsou profesionálové podporovaní Srbskem, což však Srbsko popírá.

Více souvisejících

kosovo Srbsko Nauru Ivica Dačic

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 3 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy