Mezi všemi hrůzami, které se odehrály během války na Ukrajině, vyniká ruské bombardování činoherního divadla v Mariupolu z 16. března jako dosud nejsmrtelnější známý útok proti civilistům. Napsala to dnes agentura AP, která na základě svého vyšetřování uvádí, že při této tragédii ve skutečnosti zemřelo více lidí, než se dosud odhadovalo.
V budově a jejím okolí zahynulo téměř 600 osob, což je takřka dvojnásobek do této chvíle uváděných obětí, a mnoho přeživších hovoří ještě o vyšší bilanci, píše agentura.
AP rekonstruovala události, které se v osudný den odehrály uvnitř divadla, na základě výpovědí 23 přeživších, záchranářů a lidí, kteří byli důvěrně obeznámeni s jeho funkcí protileteckého krytu. Čerpala rovněž ze dvou sad půdorysů divadla, fotografií a videozáznamů pořízených uvnitř před, během a po osudném dni a také ze zpětné vazby odborníků, kteří metodiku přezkoumali.
Vzhledem k přerušené komunikaci, neustálým příchodům a odchodům lidí a vzpomínkám rozmazaným traumatem je nemožné určit přesný počet obětí, píše agentura, podle níž ukrajinská vláda dříve odhadla, že při bombardování divadla zemřelo na 300 lidí a případ vyšetřuje jako válečný zločin. Novináři AP dospěli k mnohem vyššímu číslu na základě rekonstrukce 3D modelu půdorysu budovy, který opakovaně přezkoumávali přímí svědci a ti podrobně popsali, kde se lidé ukrývali.
Mnoho přeživších odhadovalo, že v době leteckého úderu mělo v budově útočiště kolem 1000 lidí, přičemž řada svědků - včetně záchranářů - viděla uprchnout nanejvýš zhruba 200 osob. Vyšetřování podle AP rovněž vyvrací ruská tvrzení, že divadlo zdemolovaly ukrajinské síly, anebo sloužilo jako ukrajinská vojenská základna. Žádný ze svědků neviděl, že by uvnitř budovy operovali ukrajinští vojáci, uvedla agentura, která zároveň některá svědectví nyní zveřejnila.
Ruské obléhání Mariupolu začalo v prvních březnových dnech. V elegantním divadle se nedlouho poté schovali herci, výtvarníci a jeho správci. V budově s kapacitou 600 diváků v té době pobývalo asi šest desítek lidí, říká Elena Bilaová, která v zařízení pracovala 19 let. Město vzhledem k velikosti divadla, neobvykle pevným zdem a velkému suterénu brzy nařídilo otevřít celou budovu jako úkryt před leteckými útoky a bombardováním. První den přišlo asi 600 lidí, popisuje Bilaová. Každý den pak přibývali další.
Zhruba týden před útokem napsal divadelní scénograf na venkovní dlažbu u předního i zadního vchodu bílou barvou slovo "děti". Nápisy v azbuce byly tak velké, že byly čitelné i ze satelitů.
V polovině března se v budově tísnilo asi 1200 lidí, kteří spali v kancelářích, na chodbách, divadelních balkonech a v suterénu, píše agentura. V Mariupolu tou dobou už netekla voda, nefungovala elektřina a nedostávalo se tam jídlo.
Divadlo se stalo místem, kde mohl kdokoliv získat potraviny a vodu dodávané Červeným křížem a také zprávy o případných evakuacích. Lidé kulturní zařízení zároveň považovali za nejpravděpodobnější výchozí bod pro evakuace, píše AP. Nově příchozí se podle ní registrovali u vchodu, kde nechybělo přivítání: stánek s horkým čajem.
Mezi těmi, kteří se 16. března ráno dostavili do divadla s nadějí na evakuaci, byla i rodina Kutňakových a jejich sousedé. Třicetiletá Marija Kutňakovová v jednu chvíli nechala v divadle svou šestapadesátiletou matku Halinu a sestru a vyšla ven - hledat strýce, který bydlel nedaleko. Tehdy zaregistrovala vojenská letadla mířící k ocelárnám Azovstal, přičemž jeden letoun slyšela mnohem blíže. Pak se ozval výbuch. Z parku s divadlem viděla stoupat dým. Střecha byla na zemi, metr silné vnější zdi budovy u polní kuchyně se rozpadly na prach, píše AP.
Zatímco lidé utíkali ven, Kutňakovová běžela do haly. Po blízkých nebylo ani stopy. Nejdříve volala mámu, ale rychle jí došlo, že všichni kolem křičí stejné slovo. Žena začala volat příjmení rodiny. Nakonec objevila sestru i matku. Přežily. Spolu s dalšími asi 50 lidmi se dostali do nedalekého sálu mariupolské filharmonie, která rovněž sloužila jako kryt. A při západu slunce se stala terčem ostřelování. "Nezabili mě v divadle, ale zemřu ve filharmonii. Bože, to je můj kulturní program pro dnešní den," pomyslela si podle AP Kutňakovová.
Oksana Sjominová stála v suterénu divadla pokrytá prachem a její manžel ji táhnul pryč. Vybízel ji, aby si zakryla oči. Ona se však rozhlédla a uviděla všude ležet těla, včetně dětí. U hlavního vchodu ležela na zemi nehybně malá holčička. Křičeli zranění i ti, kteří se snažili najít své blízké. Sjominová musela na některé mrtvé šlápnout, aby se dostala ven, píše AP. S manželem a dalšími asi 30 lidmi pak běželi asi osm kilometrů bez zastavení směrem k moři. "Je to jeden velký masový hrob," rozplakala se při poskytování svědectví Sjominová.
Divadlo je nyní v troskách. Ruské síly kontrolují okolí a podle jednoho videa agentury AP rozebírá zničenou budovu těžká technika. Otázky však zůstávají: Kolik je tam těl a co se s nimi stalo? Video pořízené ruskými státními médii neukazuje uvnitř těla, což je v rozporu s popisem mnoha svědků, upozorňuje AP. Většina přeživších podle ní naznačuje, že těla byla buď rozmetána nebo je Rusové odstranili.
Vzhledem k tomu, že místo je vyšetřovatelům nepřístupné a trosky byly odvezeny, budou klíčové výpovědi svědků a fotografie či videozáznamy divadla před a po bombardování, uvedl Clint Williamson, který v letech 2006 až 2009 působil jako hlavní expert americké vlády pro válečné zločiny. James Gow, profesor londýnské King's College se domnívá, že zdokumentování událostí v divadle má zásadní význam pro zmapování spáchaných zločinů proti lidskosti na Ukrajině. "Tato silná svědectví budou důležitá k určení, že (ruské nezákonné) jednání bylo rozšířené nebo systematické," řekl Gow, jenž působil jako soudní znalec u Mezinárodního trestního tribunálu OSN pro bývalou Jugoslávii.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) mezitím označila útok na mariupolské divadlo za "hrubé porušení" mezinárodního humanitárního práva. Ve zprávě z poloviny dubna uvádí, že "ti, kdo ho nařídili nebo provedli, se dopustili válečného zločinu". Podle OBSE nemůže být sporu o tom, že zničení divadla bylo úmyslné, podotkla AP.
Související
Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb
V okupovaném Melitopolu a Mariupolu se ozvaly exploze
Mariupol , válka na Ukrajině , Ukrajina
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
před 45 minutami
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
před 1 hodinou
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganc chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
před 1 hodinou
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
před 3 hodinami
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
včera
Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil
včera
Francie navrhla olympijský mír. Zelenskyj řekl Macronovi, co si o tom myslí
včera
Po Ficovi je v ohrožení další evropský premiér. Tuskovi vyhrožovali smrtí
Aktualizováno včera
Na Slovensku se začalo rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
včera
Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá
NASA znovu odložila první start vesmírné lodi Boeing Starliner s posádkou. Důvodem jsou technické potíže. Loď měla vzlétnout k Mezinárodní vesmírné stanici ISS v úterý 21. května, kvůli úniku hélia se start posouvá na 25. května, informovala agentura AFP.
Zdroj: Lucie Podzimková