Slovenský premiér Eduard Heger oznámil, že začne jednání o vypsání předčasných parlamentních voleb. Učinil tak v příspěvku na sociální síti po prohlášení bývalé vládní strany Svoboda a solidarita (SaS), která dnes odmítla Hegerovu snahu shromáždit ve sněmovně novou parlamentní většinu po prosincovém pádu jeho menšinové vlády. Podle Hegera se jako nejreálnější jeví uspořádání voleb na podzim; v řádném termínu by se konaly v únoru příštího roku.
Prezidentka Zuzana Čaputová zopakovala svou výzvu, aby parlament do konce ledna přijal rozhodnutí, která povedou k novým volbám.
"Považují všechny snahy o vznik nové šestasedmdesátky (většiny ve 150členné sněmovně - pozn. ČTK) za uzavřené," řekl Heger. Dodal, že na středu pozve zástupce SaS a tří stran vládní koalice k jednání o termínu nových voleb.
SaS dříve nevylučovala, že by mohla podpořit vznik nové vlády ve stávajícím složení sněmovny. Odmítavý postoj k Hegerově snaze o vytvoření nové většiny nyní zdůvodnila kromě jiného tím, že iniciativu nejsou ochotni podpořit všichni poslanci nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) ani vládní hnutí Jsme rodina. Jeho šéf a předseda sněmovny Boris Kollár podporu případné nové vládě v čele s Hegerem podmínil dohodou o uskutečnění předčasných voleb.
O předčasné parlamentní volby dlouhodobě usiluje slovenská opozice. Nejvyšší preference mají nyní podle průzkumů veřejného mínění strany Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) a Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica. Hlas-SD založil v roce 2020 bývalý předseda vlády Peter Pellegrini, který spolu s několika poslanci odešel ze Směru-SD.
Nynější Hegerova vláda má jasné proevropské a proatlantické postoje, pomáhá rovněž Ukrajině, která čelí vojenské invazi Ruska z konce loňského února. Naopak Fico se opakovaně vyslovil proti dodávkám zbraní Kyjevu.
Pro vypsání nových voleb například na základě rozhodnutí sněmovny by slovenský parlament nejprve musel změnit ústavu. O návrhu doplnit ústavu o možnost zkrátit volební období sněmovny na základě referenda nebo rozhodnutí poslanců by sněmovna měla hlasovat příští týden. Podobný návrh je také předmětem referenda, které z iniciativy opozice bude v sobotu; očekává se ovšem , že plebiscit ztroskotá na nízké účasti.
Prezidentka Čaputová trvá na tom, aby parlament do konce ledna přijal rozhodnutí v souvislosti s novými volbami. V opačném případě je připravena využít své kompetence, uvedla dnes v prohlášení. Listu Sme dříve řekla, že když to bude potřeba, mohla by jmenovat takzvanou úřednickou vládu.
Prosincové hlasování parlamentu o vyslovení nedůvěry vládě vyvolala SaS, která v září po sporech se šéfem OLaNO Igorem Matovičem z kabinetu odešla. Po vyslovení nedůvěry menšinovému kabinetu SaS podpořila ve sněmovně schválení státního rozpočtu na tento rok a další návrhy vlády výměnou mimo jiné za to, že Matovič už nebude ministrem financí. Před Vánocemi pak prezidentka Zuzana Čaputová pověřila vedením ministerstva financí premiéra, který je Matovičovým stranickým kolegou.
Po vyslovení nedůvěry Hegerově vládě Čaputová kabinet odvolala, zároveň ho ale ponechala v úřadu do jmenování nové vlády. Dosluhující kabinet má v souladu s ústavou jen omezené pravomoci a některá jeho rozhodnutí podléhají předchozímu souhlasu hlavy státu.
Související
Slovenská policie uzavřela případ střelce z Bratislavy. Původně chtěl zabít Hegera
Hegerova vláda padá. Slovensko míří k úřednickému kabinetu
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
před 2 hodinami
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
před 3 hodinami
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
před 4 hodinami
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
před 5 hodinami
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
před 5 hodinami
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
před 6 hodinami
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
před 6 hodinami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 7 hodinami
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 7 hodinami
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 7 hodinami
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 8 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 8 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 9 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 9 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 10 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
před 10 hodinami
Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu
před 11 hodinami
Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů
před 12 hodinami
Pád vrtulníku s Raísím sleduje celý svět. Řada zemí nabídla Íránu pomoc
před 12 hodinami
Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.
Zdroj: Libor Novák