Boj s koronavirem je záminkou k potlačování lidských práv, tvrdí analytičky

NÁZOR - Ruské úřady minulé úterý zakázaly až do 10. dubna shromáždění více než 5 tisíc lidí s argumentem, že jde o nezbytné opatření k omezení šíření nemoci covid-19, poukazují Allie Funková a Isabel Linzerová v komentáři pro server Washington Post. Analytičky z neziskové organizace Freedom House podotýkají, že takové opatření může být ve zdravotní krizi skutečně zásadní, ale oznámeno bylo v ten samý den, kdy ruský prezident Vladimir Putin podpořil opatření, které mu umožní zůstat v úřadu až do roku 2036.

Cenzura, sledování, umlčení oponentů

V případě ruské metropole, kde opozice dříve zmobilizovala desítky tisíc lidí navzdory snaze vlády shromáždění potlačit, je na uvedené rozhodnutí úřadů za situace, kdy bylo v celém Rusku evidováno jen 20 osob nakažených, nutno nahlížet kriticky, uvádějí analytičky. Dodávají, že Rusko není osamocené a úřady po celém světě využívají nový koronavirus jako záminku k potlačení lidských práv z politických důvodů.

"Ačkoliv některá omezení jsou nepochybně nezbytná k řešení pandemie, existuje skutečné riziko, že tato krize může spustit trvalý celosvětový ústup od základních svobod a ten již začal," píšou Linzerová a Funková. Jako příklad uvádějí skutečnost, že pandemie sice vytváří ideální podmínky pro šíření dezinformací, ale mnoho vlád využilo tuto příležitost k ospravedlnění tvrdé cenzury a spolu s opravdu závadným obsahem dusí nezávislé zdroje informací.  

Írán, který je předním potlačovatelem svobody na internetu, se stal epicentrem epidemie covid-19 na Blízkém východě, připomínají analytičky. Poukazují, že tamní vláda sice reaguje s velkými problémy, ale dočasně zároveň omezila internetové připojení a zablokovala Wikipedii v perštině, podobně jako během rozsáhlých veřejných protestů loni v listopadu.

Také Čína nasadila sofistikovaný cenzurní aparát proti lidem, kteří odmítají vládní stanoviska a snaží se hledat zdravotní informace, upozorňují Funková a Linzerová. Dodávají, že softwarová společnost CitizenLab identifikovala 45 cenzurovaných klíčových slov na streamové platformě YY a dalších 516 v aplikaci WeChat, mezi nimi "Wu-chan", "krize", "Komunistická strana Číny", "Peking", "zásobování", "západní medicína" či "koronavirus", což s ohledem na nadnárodní charakter uvedených platforem přesahuje čínské hranice.     

Singapur zase využil svého kontroverzního zákona o ochraně před manipulacemi a nepravdami na internetu a nařídil Facebooku omezit singapurským uživatelům přístup na stránky States Times Review, konstatují výzkumnice. Doplňují, že stránka sice zveřejnila některé problematické zprávy o koronaviru, ale provozuje ji vládní kritik a singapurské úřady zmíněný zákon opakovaně používají k potlačení nesouhlasných hlasů.

"Úřady navíc odkazují na covid-19, aby mohly rozšiřovat své sledovací prostředky za rámec toho, co je nezbytné ke sledování veřejného zdraví," upozorňují Funková a Linzerovou. Uvádějí, že čínské obyvatelstvo musí používat novou aplikaci, která posuzuje jejich zdravotní stav a přiřazuje jim barevné kódy založené na nejasných kritériích, od kterých se odvíjí jejich možnost svobodného pohybu, přičemž se zdá, že software automaticky sdílí polohu uživatele s policií.

Nutná je transparentnost    

Moskva se řídí stejným postupem a využívá celoplošné realtimové rozpoznávání tváře k identifikaci lidí, kteří poruší karanténu, konstatují analytičky. Podotýkají, že v minulých letech Moskvané čelili zatýkání spojeným s protesty i omezování internetového připojení a  tento nový biometrický systém bude zajisté využíván k rozsáhlejším účelům, než je sledování osob v karanténě, a to i dlouho po skončení stávající epidemie.

Některé vlády, podobně jako ta ruská, v minulém týdnu omezily velká shromáždění k posílení společenské izolace, což mnohdy není nezbytné, kritizují Linzerová a Funková. Poukazují, že toto opatření bylo v neděli vyhlášeno nejen v USA, ale například i v Kyrgyzstánu, kde sice není evidován jediný případ nemoci, ale soud přesto kvůli koronaviru zakázal masová shromáždění v Biškeku, a to jen pár dní po násilných střetech demonstrantů podporujících uvězněného politika s policií, které skončily velkým zatýkáním.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Také v Salvadoru minulou středu zakázali shromáždění více než 500 lidí, ačkoliv v zemi není jediný potvrzený případ covid-19, a veřejná shromáždění zakázal i Irák, kde zuří protesty dlouhé měsíce, poukazují analytičky. Upozorňují, že normalizace mimořádných opatření hrozí i v liberálních demokraciích.

"Například Spojené státy údajně tlačí aerolinky k poskytování telefonních čísel a emailových adres mezinárodních cestujících k mapování infekce," pokračují Linzerová a Funková. Přiznávají, že je důležité monitorovat a kontaktovat infikované pasažéry, ale zdůrazňují, že klíčové je zajistit, aby získaná data nebyla zneužita a praxe nepokračovala po odeznění epidemie.      

Jisté omezení základních svobod je během zdravotní krize nevyhnutelné, ale musí být transparentní, nezbytné a zaměřené na oslabení epidemie, apelují výzkumnice. Tvrdí, že dočasné omezení velkých shromáždění může být oprávněné, dokud úřady postupují transparentně a poskytují informace o tom, kdy platnost opatření skončí, což zesílení sledování a cenzury z posledních týdnu zpravidla nesplňuje.

Pokud se vládám umožní zavést časově nedefinovaná a neadekvátní omezení přístupu k informacím, svobody projevu, shromažďování a soukromí ve jménu zastavení covid-19, negativní důsledky přesáhnou dobu trvání současné pandemie, obávají se analytičky. Konstatují, že lidem budou trvale odpírány základní svobody a dojde ke ztrátě důvěry v instituce, které je mají hájit, což povede k tomu, že během budoucí zdravotní hrozby budou vlády i obyvatelstvo méně připraveny patřičně reagovat.      

Související

Ministerstvo vnitra

Vnitro ve zprávě varuje před nespokojenými Čechy i radikalizací extremistů

Velká skupina lidí, která je nespokojená s uspořádáním a směřováním státu, má potenciál ohrozit demokratické základy Česka. V situační zprávě o projevech extremismu za druhé pololetí loňského roku to uvedlo ministerstvo vnitra. Úřad dodal, že skupinu silně ovlivňují konspirační teorie a že je snadno manipulovatelným cílem pro extremistické a xenofobní politiky, případně pro působení cizí moci.

Více souvisejících

demokracie Rusko Čína Írán cenzura Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Ruské ministerstvo obrany vystavuje zbraně a vojenskou techniku ​​zemí NATO, včetně tanků Leopard a M1 Abrams, ukořistěných ruskou armádou během války proti Ukrajině, ve Victory Park v Moskvě v Rusku. Expozice skládající se z více než 30 vzorků zbraní a vojenské techniky z produkce zemí jako USA, Německo, Anglie, Francie a Ukrajina byla otevřena návštěvníkům (1. května 2024).

Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO

Rusko v impozantním moskevském památníku s názvem Park vítězství odhalilo novou venkovní expozici, která však nemá nic společného s vítězstvím ve druhé světové válce, které se zde obvykle slaví. Pro veřejnost jsou zde vystavena vojenská vozidla a technika západních armád, která byla ukořistěna ruskou armádou ve válce na Ukrajině, kterou Rusko způsobilo. Tyto válečné trofeje slouží jako demonstrace síly a Rusko se rozhodlo je zde prezentovat veřejnosti.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rusko tvrdí, že provedlo útok na štáb operačního velení ukrajinských ozbrojených sil

Rusko podle tamních médií dnes oznámilo, že jeho armáda provedla útok na štáb operačního velení jižního uskupení ukrajinských ozbrojených sil. Informaci zveřejnilo ministerstvo obrany v Moskvě v souvislosti s průběhem války proti Ukrajině, Kyjev zatím tuto zprávu nekomentoval.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy