Lidé, kteří nerozumí, proč je nutné, aby Ukrajina v boji s ruským agresorem zvítězila, si musí uvědomit, co se stane, pokud se Rusku podaří prolomit všechny linie v napadené zemi? Pokud by tedy Rusko dosáhlo v tomto střetu vítězství, Evropu by mohla čekat temná perspektiva. Potenciálně by to mohlo otevřít dveře pro další konflikty ve všech zemích na východní hranici NATO, včetně Slovenské republiky. Ukrajině vážně chybí zbraně a munice, a proto je nezbytná podpora ze strany Spojených států. Nicméně dodávky pomoci z Washingtonu nyní čelí vážným problémům.
Původně panovaly obavy, co se změní po 60. volbě amerického prezidenta, kdy má velkou šanci opět uspět kontroverzní Donald Trump. Ten se nechal několikrát slyšet, že by Rusům šel naproti a Ukrajině by pomoc zastavil.
Proto rozhodnutí Spojených států může mít nyní dlouhodobý dopad na události v Evropě. Prezident Joe Biden již delší dobu naléhá na kongres ve Washingtonu, aby schválil poskytnutí pomocného balíčku pro Ukrajinu. Tento proces však blokují republikáni. Co víc, poskytnutí pomoci Ukrajině ze strany USA by se mohlo v následujících letech stát poslední možností. S případným zvolením právě republikánského kandidáta Donalda Trumpa v prezidentských volbách by se šance na poskytnutí pomoci Ukrajině ze strany USA ještě více zmenšily.
Dějinné rozhodnutí kongresu USA
Podle varovného sdělení Institutu pro studium války (ISW) se sídlem ve Washingtonu, je případné schválení pomoci pro Ukrajinu doslova klíčové pro budoucnost Evropy. V případě odmítnutí nebude mít Ukrajina dostatek vojenské síly na obranu před ruským agresorem. "Spojené státy mají jen dvě možnosti. Buď rychle obnoví vojenskou pomoc pro Ukrajinu, nebo Rusům umožní v této válce zvítězit a obsadit pohraniční území NATO od Polska až po Černé moře," uvedli analytici ISW.
USA by se zachovaly velmi nestrategicky, protože získat zpátky tak velké území by stálo nespočetné množství financí oproti současné pomoci Ukrajině. Nicméně, v této situaci by Spojené státy měly málo možností a musely by zajistit ochranu a posílení východní hranice NATO. Takže, kam se vytratila logika amerických kongresmanů?
Analýza ISW zdůrazňuje, že náklady pro USA by v takovém scénáři překonaly již zmíněné náklady na současnou pomoc pro Ukrajinu. "Pokud by Rusko plánovalo invazi do pobaltských států nebo Polska, pravděpodobně by narazilo na odpor Ukrajiny, která by vstoupila do konfliktu jménem NATO, bez ohledu na své členství," uvedli autoři studie.
Katastrofický scénář
Pokud by Rusko převzalo kontrolu nad veškerými ukrajinskými státními orgány, ukrajinský lid by se pravděpodobně postavil na odpor. To by pro Moskvu znamenalo značné potíže. Ale NATO by se muselo vypořádat s rozsáhlou ruskou vojenskou přítomností na celé východní hranici, a to od Arktidy na severu po Černé moře na jihu. Zranitelné by nebyly pouze pobaltské státy a Polsko, ale i Slovensko, Maďarsko a Rumunsko.
"V případě tohoto scénáře by muselo NATO posílit hranice v jižní a střední Evropě, což by znamenalo, že obrana pobaltských států se neposílí. Navíc psychická převaha by byla na straně ruské armády, kterou by hnalo dopředu vítězství nad Ukrajinou," píše se dále v studií.
Rusové by se snažili obsadit Suvalskou šíji, která byla kdysi nejvyspělejší oblastí Litvy a táhne se od západního konce Ruska až po Polsko a Bělorusko. Útokem na tuto oblast by Rusko mohlo zablokovat zásobování NATO a podporu pobaltských států. Očekává se, že by tento útok byl bleskový, aby NATO nemělo čas na mobilizaci jednotek z USA a dalších evropských mocností. Předpokládá se, že Rusko by mohlo nasadit síly z Moskvy a Petrohradu, což jsou jednotky blíže Evropě než ty umístěné na Kavkaze či v Dálném východě.
Proč tedy podporovat Ukrajinu?
Na uvedené mapě ISW, jsou jednotky NATO zatím jen fiktivní. Analytici však velmi vážně varují před důsledky špatného rozhodnutí USA.
"Nezávislá Ukrajina se silnou armádou, prozápadní vládou a ve spolupráci s NATO bude pro Rusko mnohem těžší a tvrdší soupeř, než Ukrajina v současné době. Navíc, pokud Rusko Ukrajinu porazí, otevře se mu východní hranice NATO, což bude představovat pro Západ přímou vojenskou hrozbu ," uzavřeli analytici ISW.
Související
Polsko nebude chránit Ukrajince, kteří se vyhýbají odvodům do armády
Rusko tvrdí, že v úterý sestřelilo šest taktických raket ATACMS
válka na Ukrajině , Rusko , NATO , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Polsko nebude chránit Ukrajince, kteří se vyhýbají odvodům do armády
před 1 hodinou
Zemřel slavný americký spisovatel Paul Auster
před 1 hodinou
Policejní těžkooděnci vstoupili do Kolumbijské univerzity, rozehnali demonstranty
před 3 hodinami
Letní počasí nevydrží. Na víkend se opět ochladí
včera
Trump slíbil, že pokud vyhraje volby, zajistí Gershkovichovo propuštění
včera
EU se chystá na maďarské předsednictví. Michel vysvětlil, proč se ho neobává
včera
Hackeři nabourali web KGB, zveřejnili nabídky na spolupráci z Česka
včera
Estonsko obvinilo Rusko z rušení GPS signálů
včera
Rusko tvrdí, že v úterý sestřelilo šest taktických raket ATACMS
včera
Zatykač na Putina podporujete, na Netanjahua ne. Kreml obvinil USA z pokrytectví
včera
Pálení čarodějnic dříve a dnes. Jak se změnil tento zvyk napříč historií?
včera
Další odchod z EU? Šance jsou malé, neodejde Polsko ani Maďarsko
včera
Trump dostal u soudu tučnou pokutu za veřejné vyjadřování
včera
Před 20 lety se EU masivně rozšířila. Michel naznačil, kdy dojde k dalšímu přijímání států
včera
Tusk: Bezpečnost Evropy závisí na Polsku. Západ nás neochrání
včera
Netanjahu: Jdeme si pro vítězství. Izrael podnikne invazi do Rafahu bez ohledu na příměří
včera
Pálení čarodějnic komplikuje suché počasí. Začal platit zákaz rozdělávání ohně
včera
Do důchodu později. Vláda schválila odchod do penze po 65. roku života
včera
Muž s mečem zaútočil na lidi v Londýně
včera
Výrazně se sníží důchody, nebo porostou daně. Jurečka popsal, co bez reformy hrozí Česku
Bez důchodové reformy hrozí v budoucnosti buď výrazné snížení výše důchodů nebo zvýšení daní. Ministr práce Marian Jurečka zdůraznil, že navrhované změny, včetně navyšování důchodového věku nad 65 let, mají za cíl udržet propad systému penzí na úrovni jednoho procenta HDP, což odpovídá loňským hodnotám.
Zdroj: Karolína Svobodová