Italská vláda přijala další migrační dekret, zpřísní tresty pro pašeráky

Italská vláda schválila ve čtvrtek další dekret týkající se migrace, který mimo jiné zpřísní tresty pro pašeráky lidí. Má rovněž vytvořit systém kvót pro pracovní povolení pro lidi ze zemí, které budou s italskou vládou spolupracovat v boji proti ilegální migraci. Informovala o tom dnes agentura ANSA. 

ANSA rovněž uvedla, že za posledních 48 hodin připlulo do Itálie rekordní množství běženců - na 4600. Dalších 1300 migrantů na třech lodích se nyní snaží italská plavidla zachránit v Jónském moři.

Záchranné operace na moři koordinuje italská pobřežní stráž s armádou, protože v nebezpečí jsou stovky lidí. Zasahuje pět hlídkových plavidel, tři další lodě a jedno letadlo, uvedla ANSA. Organizace Alarm Phone dnes na twitteru napsala, že na záchranu čeká také 500 migrantů, kteří vypluli z Libye a dostali se do potíží v italských vodách u Sicílie.

V noci na dnešek rybářská loď a pobřežní stráž zabránily další tragédii, když u italského ostrůvku Lampedusa zachránily 42 migrantů před utopením. Na Lampeduse je nyní přes 3000 běženců, zatímco tamní středisko má kapacitu jen asi pro 300 osob.

Italská vláda ve čtvrtek zasedala v jihokalábrijském městě Cutro, u něhož koncem února ztroskotala loď s asi dvěma stovkami lidí, z nichž nejméně 73 zemřelo.

"Po této tragédii jsem napsala lídrům Evropské unie a požádala je o okamžitou konkrétní pomoc," připomněla po jednání kabinetu italská premiérka Giorgia Meloniová. Zopakovala, že Itálie nemůže migrační problém zvládnout sama. "Dostala jsem odpověď od (šéfky Evropské komise Ursuly) von der Leyenové, která naznačuje přeřazení na vyšší rychlost," uvedla Meloniová. Šéfka komise jí podle agentury ANSA odpověděla, že důležité jsou tři priority: spolupracovat se zeměmi severní Afriky, odkud migranti do Evropy míří, vybudovat bezpečné humanitární koridory a zlepšit spolupráci při pátracích a záchranných akcích.

Kvůli nehodě lodi s migranty v Kalábrii se na italskou prokuraturu obrátilo na 40 spolků a neziskových organizací, které tvrdí, že vinu nesou i italské úřady. "Existuje podložený důvod k domněnce, že ztroskotání lodi u kalábrijského pobřeží se dalo vzhledem k informacím agentury Frontex předpokládat a šlo mu zabránit, pokud by zodpovědné úřady řádně dodržovaly národní i mezinárodní předpisy o záchraně na moři," citovala z žaloby agentura APA.

Italská vláda ve čtvrtek schválila dekret, který má zvýšit tresty převaděčům za způsobení smrti či vážného zranění běženců až na 30 let vězení. Zavést má systém přidělování vyššího počtu pracovních povolení pro běžence ze zemí, jež budou s italskou vládou spolupracovat v boji proti ilegální migraci. Krátce po únorovém ztroskotání lodi se sedmi desítkami obětí italská vláda uvedla, že plánuje přijmout na 500.000 cizinců, kteří se do země přistěhují legálně.

Italská vláda, která je v úřadu od loňského října a v níž jsou dvě krajně pravicové strany, razí přísnější migrační politiku. Koncem prosince schválila dekret, který se minulý měsíc po potvrzení parlamentem stal zákonem a který podle humanitárních organizací ztěžuje záchranné operace nevládních organizací. Podle nových pravidel musejí jejich posádky okamžitě po nalodění první skupiny běženců požádat o bezpečný přístav a zamířit do něj. V minulosti nalodily více migrantů při několika akcích. Nevládní organizace též kritizují, že nově dostávají přidělen vzdálený přístav, takže jim trvá několik dní, než se mohou vrátit zpět ke břehům Afriky pomáhat běžencům.

Minulý měsíc na základě nových pravidel italské úřady dočasně zadržely loď Geo Barents humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) a uložily jí pokutu 10.000 eur (asi 240.000 Kč). Podle MSF kvůli tomu, že posádka nedodala všechny potřebné informace k vylodění 48 migrantů v přístavu Ancona.

Podle italské vlády tvoří migranti, kteří se do země dostanou na plavidlech nevládních organizací, jen asi deset procent celkového počtu. Zbytek se do země dostává bez jejich přičinění, často díky pomoci pobřežní stráže. Podle ministerstva vnitra letos do Itálie dorazilo na 18.000 běženců, zatímco loni jich za stejné období bylo asi 6000. Jen ve čtvrtek doplulo na 1900 migrantů na Lampedusu, která leží asi 130 kilometrů od tuniského pobřeží. Tento italský ostrov s rozlohou pouhých 20 kilometrů čtverečních disponuje zařízením s kapacitou asi 300 lidí, ale teď je v něm přes 3000 migrantů, uvedla agentura EFE.

Související

Petr Fiala

Fiala byl v Římě a jednal s Meloniovou. Hlavním tématem byla migrace

Premiér Petr Fiala (ODS) se v pondělí setkal v Římě s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou. Jednali o řešení nelegální migrace, rozvoji obranné spolupráce, posílení ekonomických vztahů a strategické agendě Evropské unie. Poté se český předseda vlády sešel i s italským prezidentem Sergiem Mattarellou.

Více souvisejících

Itálie Giorgia Meloniová uprchlíci migrace

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 52 minutami

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 2 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 10 hodinami

Íránský prezident Ebráhím Raísí zemřel při pádu vrtulníku. Uhořel i ministr zahraničí

Íránský prezident Ebráhím Raísí a ministr zahraničních věcí Hosejn Amír Abdollahján zahynuli při pádu vrtulníku, který se v neděli v husté mlze zhroutil v hornatém terénu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy