Loňské výdaje na obranu vzrostly napříč Evropou o 13 procent na 345 miliard dolarů. Je to nejrychlejší tempo od konce studené války, informoval server listu Wall Street Journal s odvoláním na Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru. Velká část těchto výdajů ale šla do amerických obranných společností. Řada evropských elit se nyní chce od amerického zbrojního průmyslu odpoutat, v jejich čele stojí francouzský prezident Emmanuel Macron.
Ty podle WSJ tvoří páteř průmyslových vazeb, které jsou základem celé Severoatlantické aliance. Francouzský prezident stojí v čele úsilí o změnu tohoto systému. „Závislost Evropy na USA, které jí dodávají vše od stíhaček F-35 po systémy protivzdušné obrany Patriot, založena na předpokladu, že kontinent nebude muset čekat ve frontě na americké vybavení,“ míní šéf Elysejského paláce.
„Priority Washingtonu se mohou změnit, protože USA se zaměřují na Tichomoří a blíží se americké prezidentské volby. Dnešním dovozem zbraní si zaděláváme na zítřejší problémy,“ podotkl Macron na nedávném setkání evropských ministrů obrany.
Na summitu v litevském Vilniusu se očekává, že jednatřicet regionálních spojenců vypracuje první regionální bojový plán od konce studené války. „V něm se rozhodne, jakou akci by měla každá země podniknout v případě útoku, jaké vybavení je potřeba a kolik se má investovat,“ píše WSJ. Alianční země také očekávají upevnění dvouprocentní hranice hrubého domácího produktu, nikoliv jen „aspiraci“, jak popisuje americký list.
V současné době dosahuje této dvouprocentní hranice pouze deset evropských členů NATO. Podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga se tento podíl v příštím roce výrazně zvýší. „Jakýkoli pokus o překreslení mapy evropských vojenských zakázek naráží na strmé překážky. Mnoho hlavních měst, zejména ve východní Evropě, považuje nákup nákladných amerických zbraní za cenu, kterou musí kontinent zaplatit za bezpečnostní záruky Washingtonu,“ podotýká WSJ.
NATO v současné době v podstatě nemůře fungovat bez kritické americké techniky, mezi níž patří dopravní letouny, drony a řada dalších prostředků vzdušného dohledu. Válka Ruska proti Ukrajině navíc ukázala na problém, že západní země nejsou schopny rychle zvýšit výrobu zbraní. Zejména Evropa je podle WSJ napjatá kvůli mezinárodnímu soupeření, které v tomto odvětví na kontinentu funguje.
To znamená, že jsou zdroje dislokovány především v národních programech u národních obranných společností, zatímco je celý sektor roztříštěný a postrádá celkové směřování. „Rozdělený trh může znamenat menší objemy výroby některých zbraní, například houfnic, protože vlády vkládají peníze do svých vlastních národních šampionů.“
Dnes tvoří celkové evropské výdaje na obranu zhruba 40 % výdajů Spojených států, ty na obranu dávají ročně 877 miliard dolarů. „Ukrajina byla budíčkem pro evropskou obrannou odolnost. Musíte doplnit zásoby, musíte být schopni rychle dodávat, musíte zvýšit tempo,“ upozornil výkonný ředitel zbrojní společnosti MBDA Éric Béranger.
Kontinent je rozdělený i v záležitosti protivzdušné obrany. Zatímco koalice vedená Německem plánuje utratit miliardy eur na nákupech raketových systémů Patriot z USA a německé IRIS-T, další část Evropy chce investovat do izraelského systému Arrow 3.
Zejména pro Macrona je zpráva o tomto německém úsilí nepříjemná. MBDA je francouzsko-italsko-britská firma vyrábějící konkurenta Patriotů s názvem SAMP/T. Dokáže chránit před balistickými raketami, které před zasažením cíle stoupají do vesmíru a následně zasahují svůj cíl v obrovské rychlosti. Francie a Itálie dokonce nedávno tento systém poskytla Ukrajině.
Macron si myslí, že pokud Evropa nebude investovat do vlastního vojenského průmyslu, bude brzy vazalem USA bez strategické autonomie – neboli schopnosti utvářet vlastní zahraniční a obrannou politiku. „Ukrajina nám ukazuje, že Kyjevu můžeme dát jen to, co sami vyrobíme,“ zdůraznil během zasedání šéfů resortů obrany v Paříži.
„Nakupovat špičkové vybavení od jiné země znamená dostat se pod její kontrolu,“ varoval vrchní velitel francouzské armády Pierre Schill. Jeho názor sdílí i britský ministr obrany Ben Wallace. „Pokud jde o zadávání veřejných zakázek, odpovědí na všechno není Amerika na prvním místě,“ doplnil.
Domácí obranný potenciál navíc podle WSJ přináší i vysoce kvalifikovaná pracovní místa. „Což je pro vlády klíčovým argumente, když tlačí daňové poplatníky, aby získali více finančních prostředků. Macron zvyšuje ve Francii věk odchodu do důchodu, což je hluboce nepopulární krok, aby mohl financovat svůj plán na zvýšení výdajů na obranu o více než třetinu v příštích sedmi letech,“ píše WSJ.
„Pokaždé, když se radar nebo raketa koupí mimo Evropu, oslabuje to naši průmyslovou základnu,“ uvedl výkonný viceprezident společnosti Thales Christophe Salomon. Tato společnost vyrábí radarový systém právě pro SAMP/T.
Největší evropská obranná společnost BAE Systems podporuje ve Velké Británii 132 tisíc míst na plný úvazek a přispívá k HDP částkou 11 miliard liber – tedy 0,4 procenta domácí ekonomiky. „Pokaždé, když prodáváme náš systém v Evropě, vytváří to v Evropě pracovní místa,“ vylíčil provozní ředitel americké obranné společnosti Lockheed Martin Frank St. John.
Související
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá
USA (Spojené státy americké) , zbraně
Aktuálně se děje
před 54 minutami
Fiala tentokrát Švýcarům proti Kanadě nepomohl, Rakušané nadále drží naději. Lotyši udolali Slováky v nájezdech
před 1 hodinou
Ukrajina by měla mít více svobody při útocích na cíle v Rusku, žádá Litva
před 1 hodinou
Netanjahu se poprvé vyjádřil k zatykači na svou osobu
před 2 hodinami
Ukrajinští vojáci zadržují útok ruských sil poblíž obce Bilohorivka
před 3 hodinami
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
před 4 hodinami
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
před 4 hodinami
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
před 6 hodinami
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
před 6 hodinami
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
před 7 hodinami
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
před 8 hodinami
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
před 8 hodinami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 9 hodinami
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 9 hodinami
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 9 hodinami
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 10 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 10 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 10 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 11 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 12 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.
Zdroj: Libor Novák