Konec obalů, které nelze recyklovat, a zálohy na PET a plechovky. Plán EK do roku 2030

Skoncovat do roku 2030 s obaly, které nelze recyklovat, zastavit nárůst množství odpadu z obalů či zavést po celé Evropské unii zálohy na plastové lahve a plechovky. S těmito a dalšími cíli přišla dnes Evropská komise v rozsáhlém návrhu, kterým chce snížit ekologickou zátěž plynoucí z hospodaření s obaly. Opatření by také zavedlo kvóty ohledně obalů na více použití či podílu recyklovaného obsahu v plastech.

Návrh "nařízení o obalech a obalovém odpadu" obsahuje nové povinnosti pro členské státy EU, ale také přímo pro společnosti dodávající obaly na evropský trh. Je součástí snahy komise vytvořit systém hospodárného nakládání se zdroji označovaný jako cirkulární ekonomika. Navazuje na loni zavedený zákaz některých plastových předmětů na jedno použití nebo na dřívější souhrnné cíle pro recyklaci, které EK v tuto chvíli nechce měnit.

Místo toho navrhuje komise pro rok 2030 nový cíl pětiprocentního snížení množství odpadu z obalů ve srovnání s rokem 2018. Jeden z autorů plánu na brífinku pro novináře vysvětloval, že ve skutečnosti by šlo o téměř čtvrtinový pokles, neboť momentálně se očekává nárůst o bezmála pětinu na více než 200 kilogramů odpadu na obyvatele. Eurokomisař Virginius Sinkevičius pak na tiskové konferenci varoval, že množství vytvářeného odpadu narůstá rychleji než objem recyklace.

Zvrácení trendu chce Evropská komise dosáhnout mimo jiné tím, že EU se zaměří na prevenci vzniku odpadu skrze opatření proti "nepotřebným" či nepřiměřeným obalům. Sinkevičius hovořil o rezervách v hotelovém a restauračním sektoru a uvedl jako příklad drobné lahvičky se šamponem, místopředseda EK Frans Timmermans zase poukázal na doručování zásilek z e-shopů. "Myslím, že každý to někdy zažil. Objednáte si něco online a dorazí to v masivní krabici, která je poloprázdná nebo obsahuje více vrstev," uvedl.

Nový plán dále vyžaduje obaly na víc než jedno použití prostřednictvím sady cílů, která by například stanovila, že do roku 2030 musí být znovu použitelná desetina obalů používaných při nákupech na internetu. "Do roku 2040 bude většina káv kupovaných s sebou ve znovu použitelném hrnku nebo hrnku, který si přineseme," doplnil Timmermans.

Podle komise je opětovné používání z hlediska uhlíkové stopy jasně lepší než recyklace, i tu však chce unijní exekutiva svým návrhem posílit. Požaduje přijetí kritérií, která by do roku 2030 zajistila, že veškeré obaly používané v EU budou recyklovatelné. Do dalších pěti let pak má následovat vytvoření podmínek pro jejich recyklaci ve velkém měřítku. Komise v tomto směru podotkla, že v současnosti prochází recyklací asi dvě třetiny obalů, které jsou k tomu určené.

Podle agentury Bloomberg v EU putuje asi 40 procent plastů a polovina papíru na obaly, přičemž jejich design často recyklaci komplikuje. Evropská komise ji chce usnadnit i novým systémem znaků na výrobcích a kontejnerech.

Dalším prvkem návrhu je povinnost pro členské státy zavést systém vratných záloh za plastové lahve od nápojů a plechovky. Země by mohly dostat výjimku jedině pokud by prokázaly, že jsou schopny vysbírat 90 procent těchto nádob jiným způsobem.

Navrhovaná opatření přináší potenciální důsledky pro společnosti od potravinářství po chemický průmysl a jejich přípravu provází značná kritika od zástupců některých odvětví. Podle webu Euractiv EK v návaznosti na tyto stížnosti snížila cíle týkající se obalů na více použití. U nádob na studené i horké nápoje údajně požadavek spojený s rokem 2030 klesl ze 30 procent na 20, zmíněná kvóta pro zboží objednané na internetu zase byla v dřívější verzi návrhu dvojnásobná.

Zmírněny byly i některé cíle k podílu recyklovaných materiálů v plastových obalech, uvádí Euractiv. Tyto kvóty se nakonec pro různé druhy obalů pohybují v rozmezí deseti až 35 procent, pokud jde o rok 2030, a 50 až 65 procent v případě roku 2040.

Timmermans na tiskové konferenci řekl, že bez ohledu na tyto úpravy je plán komise revoluční. "Vytváříme úplně novou ekonomiku, vytváříme ekonomiku opětovného používání," uvedl.

Související

Více souvisejících

evropská komise Obchody

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 1 hodinou

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Aktualizováno včera

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy