Korunovace Karla III.: Životní náklady rostou, někteří Britové zpochybňují pompézní utrácení peněz

Jak je těžké vyjít s penězi v současné Velké Británii pro svobodnou matku s pěti (dvě již s matkou nežijí, protože dospěly), respektive se třemi dětmi v domácnosti? Na to poukazuje server CNN příběhem Angely Davisové. A v této Británii se bude konat pompézní korunovace nového krále Karla III. za obrovské náklady daňových poplatníků.

Poprvé navštívila potravinovou banku a byl to ubíjející zážitek. Svobodná matka pěti dětí – se třemi dětmi, které stále žijí doma – si uvědomila, že po zaplacení účtů jí jednoduše nezbyly peníze na nákup jídla.

"Bylo to ponižující. Byla jsem z toho trochu na dně," řekla CNN nad šálkem čaje a sušenky podávanými v komunitní kavárně v kostele sv. Jana Evangelisty v Doncasteru. Církev provozuje kavárnu spolu s potravinovou bankou, která nabízí zdarma jídlo, oblečení, domácí potřeby a další potřeby místním obyvatelům, kteří se potýkají s problémy.

Davisová dorazil dvě hodiny před otevřením dveří kostela. Čekání se vyplatilo. Kromě základních věcí, jako je chléb a zelenina, dostala kytici květin, kterou jí daroval supermarket. "Dám lilie do vázy a zbytek na matčin hrob," řekla.

Když se potravinová banka před pandemií poprvé otevřela, sloužila převážně lidem bez domova. V dnešní době mnozí z těch, kteří procházejí dveřmi, jsou lidé pracující na plný úvazek. píše server.

"Používají celou mzdu na zaplacení účtů a nemají žádné peníze na jídlo. Je opravdu smutné, že se to dostalo do bodu, kdy někdo pracuje na plný úvazek a nevydělává dost peněz na pokrytí základních lidských potřeb," řekl CNN Andy Unsworth, duchovní církve, který spravuje potravinovou banku Given Freely Given.

Doncaster patří mezi ekonomicky slabší oblasti Spojeného království, ale není ojedinělý. Stejně jako mnoho částí severní Anglie, město South Yorkshire s více než 300 000 obyvateli se nikdy zcela nevzpamatovalo z průmyslového úpadku a uzavírání dolů v letech 1980 a 90. Tento region, který se již potýká s problémy, byl těžce zasažen vážnou krizí životních nákladů, která nyní postihuje celé Spojené království.

Obrovská inflace, roky stagnace mezd a náhlý a prudký růst cen energií zanechaly miliony Britů na pokraji chudoby.

Zároveň se však britská vláda chystá utratit desítky milionů z peněz daňových poplatníků na pompézní událost oslavující jednoho velmi, velmi bohatého muže: krále Karla III.

Králova korunovace, která se uskuteční tuto sobotu (6. května 2023) představí něco z obrovského bohatství, které britská monarchie nashromáždila v průběhu staletí. K dispozici budou zlaté kočáry, drahokamy a značkové oblečení vyrobené na zakázku, které stojí víc, než většina lidí vydělá za měsíce.

Vláda odmítla sdělit údaje o nákladech na korunovaci, přičemž odhady britských médií se pohybují mezi 50 miliony až více než 100 miliony liber (63 až 125 milionů dolarů - 1,3 miliardy až 2,7 miliardy korun).

Je to číslo, které mnozí v Doncasteru těžko spolknou.

"Jsem tak trochu roajalista a mám rád královskou rodinu. měli by si to platit z jejich vlastní kapsy, spíše než z kapsy daňových poplatníků. A myslím, že událost měla být trochu skromnější," řekla učitelka místní školy Laura Billingtonová.

Bohatství monarchie

Královo obrovské soukromé bohatství a luxusní životní styl jsou v ostrém kontrastu s realitou, kterou v současné době prožívá většina lidí ve Velké Británii.

Buckinghamský palác odmítá komentovat finanční situaci královské rodiny s tím, že má právo na soukromí. Deník Guardian nedávno odhadl Charlesovo soukromé bohatství na více než 1,8 miliardy liber – ačkoli palác novinám řekl, že toto číslo je "vysoce kreativní směsí spekulací, domněnek a nepřesností".

Forbes loni odhadl, že osobní jmění zesnulé královny Alžběty II. má hodnotu 500 milionů dolarů, které zahrnují její šperky, uměleckou sbírku, investice a dvě rezidence, hrad Balmoral ve Skotsku a Sandringham House v anglickém hrabství Norfolk. Královna zdědila oba majetky po svém otci, králi Jiřím VI. a předala je Karlovi.

Související

Více souvisejících

Korunovace Karla III. Král Charles III. (Karel III.) Velká Británie

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 52 minutami

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 2 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 10 hodinami

Íránský prezident Ebráhím Raísí zemřel při pádu vrtulníku. Uhořel i ministr zahraničí

Íránský prezident Ebráhím Raísí a ministr zahraničních věcí Hosejn Amír Abdollahján zahynuli při pádu vrtulníku, který se v neděli v husté mlze zhroutil v hornatém terénu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy