Kyjev prozradil principy používání americké kazetové munice. V Rusku zabíjet nemá

Ukrajina má od pátku jistotu, že z amerických zásob obdrží kazetovou munici. Pro její používání ale mají platit jasná pravidla. Konkrétně by neměla zabíjet na mezinárodně uznávaném území Ruska. Ukrajinští vojáci mají cílit především na ruské protivníky v okupovaných oblastech. 

Reznikov uvedl, že uvítal americké rozhodnutí poskytnout Ukrajině kazetovou munici. Při té příležitosti zdůraznil, že Rusko ji používá od prvního dne invaze. "V únoru a březnu 2022 byl Charkov, druhé největší město s populací přes milion obyvatel, bombardován ruskou kazetovou municí," napsal na twitteru

Ukrajinský ministr obrany uvedl, že pro použití kazetové munice bude platit pět principů, které Kyjev sdělil svým partnerům včetně USA. "Ukrajina ji použije pouze na deokupaci našeho mezinárodně uznávaného území. Tato munice nebude použita na mezinárodně uznávaném území Ruska," zní první bod. 

Podle Reznikova je zapovězeno použití v obydlených oblastech. "Jsou tam naši lidé, Ukrajinci, které máme povinnost chránit," vysvětlil ministr s tím, že cílem budou místa s větší koncentrací ruských sil. "Poslouží k prolomení nepřátelských obranných linií s minimálním rizikem pro naše vojáky," konstatoval. 

Ukrajina si také hodlá vést záznamy o použití těchto zbraní. "Na jejich základě budou zasažené oblasti po deokupaci prioritně odminovány. Umožní nám to snížit riziko v podobě nevybuchlých částic kazetové munice," poznamenal Reznikov. Kyjev hodlá adekvátně informovat i své partnery. 

Pentagon v pátek oznámil další balíček vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 800 milionů dolarů. Ukrajinci z amerických skladů obdrží dělostřelecké granáty, desítky BVP, munici pro systémy HIMARS či protitankové střely Javelin. Klíčovou součástí je ovšem kazetová munice. 

Mezinárodní Úmluva o kazetové munici zakazuje používání, transfer, výrobu a skladování kazetových bomb. Mezi zeměmi, které ji nepodepsaly, figurují právě Spojené státy, Ukrajina, Rusko, Čína, Indie, Pákistán a Jižní Korea. Pobaltské státy, Polsko, Rumunsko, Turecko a většina zemí Blízkého východu také nejsou jejími signatáři.

Související

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů.

Válka na Ukrajině: Ruský útok přímo ohrozil rumunské hranice, Ukrajinci přiznali údery na Krym

Rusové včera zasáhli přístavní město Reni na řece Dunaj, které leží přímo na ukrajinsko-rumunské hranici. Ukrajinci také oficiálně přiznali ostřelování Krymského poloostrova s tím, že „jde o normální taktiku“, jak likvidovat nepřátelskou logistiku. Tvrdé boje pokračují na několika místech fronty, ukrajinský generální štáb ale příliš sdílný není.

Více souvisejících

Oleksij Reznikov válka na Ukrajině zbraně Armáda Ukrajina Rusko

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Aktualizováno včera

Ebráhím Raísí

Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval

Nejasný je osud iránského prezidenta Ebráhíma Raísího po havárii jednoho ze tří vrtulníků v konvoji, který politika převážel. Íránská média zprvu podle světových agentur informovala o "tvrdém přistání". Úřady se strojem ztratily kontakt, probíhá rozsáhlé pátrání. Raisí má být v ohrožení života. 

včera

RECENZE: Nesoudný produkt Společně sami se neměl dostat do kin

Stává se už jen velmi málo, aby se do českých kin dostal film, jehož kvality jsou k samotnému promítání zkrátka nedostačující. Řemeslnou neschopností počínaje, zcela otupujícím dějem a neexistující pointou konče. Většina těchto projektů je navázaná na jména Evy Toulové a Tomáše Magnuska. Novinka Společně sami do této kategorie bohužel spadá.

Zdroj: Martin Pleštil

Další zprávy