Ukrajina čelila dalšímu masivnímu raketovému útoku, v Charkově zemřeli dva lidé

V důsledku masivních ruských vzdušných útoků ohlásila dnes řada ukrajinských měst výpadky proudu a poškození energetické infrastruktury. V Kyjevě, kde úlomky raket zasáhly dva rodinné domy, jsou podle starosty Vitalije Klička nejméně čtyři ranění včetně čtrnáctileté dívky. Lvov na západě Ukrajiny se ocitl z 90 procent bez proudu, oznámil jeho starosta Andrij Sadovyj, s havarijními výpadky proudu se potýkají také obyvatelé Kyjeva a Oděské oblasti na jihu země. 

V Charkově si ruské ostřelování vyžádalo nejméně dva mrtvé, uvedl gubernátor Oleh Syněhubov. Druhé největší ukrajinské město se mezitím opět ocitlo pod palbou, podle médií dnes již potřetí.

Výbuchy byly dnes ráno slyšet napříč celou Ukrajinou. Z velké části byly podle úřadů důsledkem práce systémů ukrajinské protivzdušné obrany sestřelujících přilétající střely. Mychajlo Podoljak z kanceláře ukrajinského prezidenta v příspěvku na twitteru varoval, že na Ukrajinu zamířilo přes 120 raket, náčelník generálního štábu ukrajinské armády Valerij Zalužnyj později sdělil, že Rusko podle prvních zpráv zaútočilo 69 raketami, z nichž 54 se ukrajinským silám podařilo zlikvidovat. Podle oznámeníukrajinských vzdušných sil šlo o řízené střely vypálené z lodí na moři a letadel.

Terčem ranních útoků se stalo deset z celkem 24 oblastí země, uvedla tisková agentura Ukrinform. Ruské střely poškodily 18 obytných domů a deset objektů kritické infrastruktury, zranění utrpělo pět lidí, dodala s odvoláním na záchranáře. V Ivano-Frankivské oblasti na západě země byl zraněn pracovník energetického zařízení, oznámil později server RBK-Ukrajina s odvoláním na prokuraturu.

V Kyjevě úlomky sestřelených raket zasáhly v jihovýchodní části města dva rodinné domy a v jiné čtvrti dětské hřiště, uvedla na sociální síti telegram správa města. Starosta Kličko v očekávání výpadků proudu vyzval obyvatele Kyjeva, aby nabili telefony a udělali si zásoby vody. Posléze radnice sdělila, že kvůli nutným energetickým opatřením souvisejícím s leteckým poplachem se v metropoli ocitlo 40 procent odběratelů bez proudu. Nad Kyjevem protivzdušná obrana sestřelila všech 16 raket, které ho ohrožovaly, doplnila správa.

Rusko podniká podobné masivní útoky na Ukrajinu a její kritickou infrastrukturu od října každý týden, a dál tak připravuje její obyvatele o světlo a teplo v době, kdy teploty klesají pod bod mrazu. "Nevíme, jak dlouho válka potrvá. Je to těžké, když se každý den musíte strachovat a odložit všechno ve svém životě," řekla dnes agentuře AP Anastasija, zdravotnice, která se přišla ukrýt do stanice metra v centru Kyjeva.

Nad Oděskou oblastí na jihu země podle serveru Ukrajinska pravda ukrajinské vzdušné síly zničily 21 raket, při ruských náletech ale i tak utrpěla energetická infrastruktura. V regionu jsou nyní havarijní odstávky proudu.

Nad ránem se ozvaly sirény varující před vzdušnými útoky jak v Kyjevě, tak v jižních oblastech kolem Chersonu a Mykolajivu a v západní oblasti Žytomyru. Do osmé hodiny místního času (sedmé hodiny SEČ) byl podle grafiky zveřejněné agenturou Unian letecký poplach rozšířen na celou Ukrajinu.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov míní, že se situace na Ukrajině dostala do slepé uličky. Zopakoval tak v zásadě tvrzení, které americký Institut pro studium války (ISW) učinil ohledně situace v Bachmutu, rozšířil ho ale na celou zemi. Podle šéfa rozvědky jsou boje na Ukrajině v patové situaci a Kyjev i Moskva nejsou schopné učinit podstatný pokrok. "Situace prostě uvázla, neposouvá se," řekl Budanov. Dodal, že Rusko je ve slepé uličce, ale Ukrajina "ho nemůže kompletně porazit ve všech směrech", zatímco čeká na nové zbraně.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina Mychajlo Podoljak

Aktuálně se děje

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy