Latinská Amerika už eviduje přes čtvrt milionu nakažených koronavirem

V Latinské Americe se koronavirus dosud potvrdil u téměř 272.000 lidí, z nichž jich na 14.400 zemřelo. Vyplývá to z údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse. Zhruba polovina úmrtí připadá na největší zemi v oblasti, tedy na Brazílii, kde se koncem února potvrdil první případ nákazy v regionu a která eviduje už téměř 109.000 nakažených.

Druhou nejhůře zasaženou zemí v Latinské Americe je Peru, které dosud zaznamenalo už přes 50.000 případů nákazy a na 1440 úmrtí. Oproti Brazílii, která má 210 milionů obyvatel, ale dělá třicetimilionové Peru asi sedmkrát více testů (v přepočtu na milion obyvatel).

Třetí nejhůře zasaženou latinskoamerickou zemí je Ekvádor s 32.000 potvrzenými případy nákazy a 1570 prokázanými úmrtími s covidem-19. Reálná čísla jsou ale i v této sedmnáctimilionové zemi vyšší, protože lidem zemřelým doma se testy na koronavirus obvykle neprovádějí.

Také v Latinské Americe přijaly už v předchozích dvou měsících vlády různě přísná omezení volného pohybu. V tomto regionu je ale lidé často nedodržují, protože by jinak přišli o zdroj obživy. Na živobytí si totiž vydělávají například pouličním prodejem.

"V Latinské Americe se zvýší chudoba a sociální nerovnost, což povede k politické nestabilitě. Sociální protesty tam teď zastavila pandemie, ale až skončí, protesty opět propuknou," řekl serveru BBC Mundo Oliver Stuenkel z brazilského institutu Getulia Vargase.

"Někteří prezidenti podle mě nedokončí svůj mandát a řekl bych, že je to pravděpodobné i u Jaira Bolsonara," dodal k brazilské hlavě státu. Bolsonaro čelí kritice od řady guvernérů i dalších politiků či soudců za zlehčování pandemie a v posledním týdnu i kvůli odvolání oblíbeného ministra spravedlnosti.

Naopak venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro podle Stuenkela koronavirovou krizi ustojí. "Ve Venezuele platí jiná logika než v ostatních zemích regionu a Madura drží armáda," uvedl Stuenkel. Podle něj Madurovi pomohla i masová emigrace v posledních letech. "Zůstalo tak méně lidí, kteří proti němu můžou protestovat. Odešlo skoro pěti milionů," připomněl.

Co se týče ekonomických důsledků, nebude ušetřena žádná země z regionu, ale nejhůře budou podle Stuenkela postiženy Venezuela, Ekvádor a Argentina, které měly ekonomické potíže už před pandemií. Největší krizi zažívá už několik let Venezuela. Naopak nejlépe by z ekonomického hlediska mohly důsledky pandemie podle experta z brazilského think-thanku zvládnout Panama, Peru, Kolumbie nebo Chile.

Specifickým případem je Guyana, kde byla před pár lety objevena velká ložiska ropy, což by i přes propad cen této suroviny v poslední době mělo zemi s necelým milionem obyvatel pomoci, míní Stuenkel.

Související

Jair Bolsonaro Rozhovor

Příklad antisystémového politika. Bolsonaro před 5 lety otevřel Pandořinu skříňku, říká Vrbata

Uplynulo pět let od chvíle, kdy v brazilských prezidentských volbách dne 28. října 2018 zvítězil kontroverzní politik Jair Bolsonaro. Jeho nástup do čela státu ukázal, že Brazílie není ve svém úsilí o opětovnou demokratizaci tak úspěšná, jak se mohlo zdát, konstatuje iberoamerikanista Aleš Vrbata. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz dále uvedl, že Bolsonaro se s demokratickou politikou nikdy neidentifikoval a naopak oživil ve své době oficiálně zavrženou krajně pravicovou minulost země. Odborník na brazilskou politiku také vysvětlil, proč bolsonarismus přežil loňskou volební porážku svého lídra, a nastínil jeho další perspektivu. 

Více souvisejících

Jižní Amerika Brazílie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 3 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 11 hodinami

Íránský prezident Ebráhím Raísí zemřel při pádu vrtulníku. Uhořel i ministr zahraničí

Íránský prezident Ebráhím Raísí a ministr zahraničních věcí Hosejn Amír Abdollahján zahynuli při pádu vrtulníku, který se v neděli v husté mlze zhroutil v hornatém terénu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy