Bývalý prezident USA Donald Trump informoval evropské představitele, že v případě napadení by Evropa nemohla počítat s pomocí Spojených států. Ještě jako prezident to řekl v Davosu předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Upozornil na to server Politico.
Trumpova slova citoval eurokomisař Thierry Breton. Výrok byl pronesen na Světovém ekonomickém fóru v Davosu v lednu 2020. Podle Bretona Trump také prohlásil, že NATO je mrtvé, a že Spojené státy z něj odejdou.
"Musíte pochopit, že pokud Evropu někdo napadne, my vám rozhodně nepřijdeme na pomoc, nepodpoříme vás," měl pronést Trump. Kromě toho údajně upozornil Německo na dluh ve výši 400 miliard dolarů za neplacení obranných výdajů.
"Mimochodem, NATO je mrtvé a my z něj odejdeme, vystoupíme z NATO. A mimochodem, dlužíte mi 400 miliard dolarů, protože jste neplatili, vy Němci, co jste měli platit na obranu," dodal Trump podle Bretona.
Breton tyto informacě sdělil na diskusním panelu Obnovme Evropu v Bruselu. Zástupce předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové odmítl komentovat, zda se její vzpomínky na Trumpova slova shodují s Bretonovými.
"Máme zásadu, že předsedkyně NIKDY neprozrazuje, co její účastníci rozhovoru řeknou na schůzkách za zavřenými dveřmi. Takže ani toto nebudeme komentovat," napsal mluvčí v e-mailu.
Trump, který je favoritem na republikánskou nominaci v prezidentských volbách v roce 2024, se ve funkci prezidenta opakovaně dostával do sporů se spojenci a vyvolával obavy svou nejednoznačnou zahraniční politikou.
"Myšlenka, že opustí naše spojence, pokud se mu v něčem nevyhoví, jen zdůrazňuje to, co už o Donaldu Trumpovi dobře víme: jediný člověk, na kterém mu záleží, je on sám," uvedl mluvčí volebního týmu stávajícího prezidenta Spojených států Joea Bidena. Trumpův volební tým zatím na žádost o odpověď nereagoval.
Na podzim loňského roku Trump prohlásil, že že může ukončit válku mezi Ruskem a Ukrajinou do 24 hodin, pokud bude znovu zvolen v roce 2024. Pozvání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby se osobně přijel seznámit s rozsahem ruské invaze na Ukrajině, ale následně odmítl.
"Respektuji prezidenta Zelenského, ale myslím si, že v této době by nebylo vhodné jet na Ukrajinu," napsal Trump podle serveru Newsweek ve stanovisku pro americký konzervativní zpravodajský web Newsmax.
Dále uvedl, že vztahy s Ukrajinou má nyní na starosti administrativa Joea Bidena "a já bych nechtěl vyvolat střet zájmů". V polovině září Trump tvrdil, že pokud bude znovuzvolen prezidentem USA, válku na Ukrajině může ukončit do 24 hodin. Jak by to udělal nekonkretizoval.
Zelenskyj v rozhovoru pro Meet the Press, který byl odvysílán v listopadu, pozval Donalda Trumpa na návštěvu Ukrajiny a řekl, že pokud Trump přijede do Kyjeva, za 24 minut mu vysvětlí, "že tuto válku nemůže zvládnout."
"Bývalý prezident Trump řekl, že (za) asi 24 hodin dokáže ukončit válku. Za mě...co k tomu říci? Je velmi vítán. Prezident Biden tu byl a myslím, že rozuměl některým detailům, kterým můžete porozumět, jen když jste tady," řekl.
Prezident Zelenskyj také varoval, že pokud Rusko porazí Ukrajinu, zaútočí na země NATO, takže do konfliktu v Evropě budou zataženi i američtí vojáci. Zopakoval, že jeho země je závislá na americké vojenské pomoci, proti které je Trump a mnozí opoziční republikáni.
Zelenskyj se přitom obává, že rétorika Washingtonu v obdobím před příštími prezidentskými volbami může oslabit americkou pomoc pro Ukrajinu. Šéf diplomacie EU Josep Borrell upozornil, že pokud politické spory ve Spojených státech podkopou podporu Washingtonu pro Kyjev, Evropa nebude schopna tuto mezeru vyplnit.
Zelenskyj přitom otevřeně přiznává, že délka války s Ruskem a vítězství v ní bude záviset na podpoře, kterou Ukrajina obdrží od svých spojenců. Uvedl to server Guardian. Zdůraznil nutnost "neustále nových obranných a diplomatických, politických a integračních, ekonomických a sankčních kroků, které posílí naše společné pozice". Čím více bude takových kroků a aktivit, tím menší bude podle něj mít Rusko šanci přizpůsobit se tlaku.
"Čím více rázných a zásadových kroků společně podnikneme, tím dříve tato válka skončí," prohlásil Zelenskyj a vyjádřil přání na rozšíření sankčního režimu vůči Rusku a Íránu, který dodává ruské armádě útočné drony.
Zelenskyj už dříve v rozhovoru pro americkou televizi CBS nastínil, co by se stalo, kdyby Ukrajina nevyhrála. "Pokud Ukrajina padne, Putin určitě půjde dál. Co budou Spojené státy dělat, když se Putin dostane k baltským státům? Když se dostane k polské hranici? Co se stane potom? Pokud Ukrajina padne, co se stane za deset let? Třetí světová válka?" řekl Zelenskyj.
Podotkl, že se musí celý svět rozhodnout, zda chce zastavit Putina, nebo jestli si vybere začátek světového konfliktu. "Putina nezměníme. Ruská společnost ztratila respekt světa. Zvolili ho, znovu ho zvolili a vychovali druhého Hitlera," dodal Zelenskyj.
Ukrajinský prezident tak nastínil, jaká budoucnost by čekala Evropu a zbytek světa ve chvíli, kdy by spojenci Kyjeva v čele se Spojenými státy přestali podporovat ukrajinskou armádu. Opakovaně také uvedl, že ukrajinská armáda zbraně dodávané spojenci nepoužívá k útokům na ruské území, dodala ale, že napadená země má právo odpovědět na útoky na své území.
Zelenskyj už dříve připustil, že Ukrajině hrozí ztráta podpory řady velmocí, pokud bude docházet k nepřátelským akcím na ruském území. Na nedávnou otázku celostátní ukrajinské televize, zda by se válka měla přesunout na území Ruska, Zelenskyj odpověděl: "Existuje velké riziko, že zůstaneme definitivně sami." Dodal ale, že jakákoli válka, bez ohledu na to, kde je, s sebou nese ztráty a "se vším se musí počítat."
Ukrajina se podle serveru Ukrajinska pravda snaží na svou stranu získat nejen státy, které ji podporovaly od samého počátku ruské agrese, ale také "ty státy, které se na nás dívají z dálky," uvedl. "Během války jsme se díky některým krokům, nějaké chemii, nějakým vztahům sblížili a někteří jsou dokonce na naší straně. A pro ně je bolestné téma, pokud vstoupíte na území jiné země," dodal.
Související
"Ostudný podvodník Biden." Trump kvůli Izraeli zaútočil na amerického prezidenta
Trumpův úspěch. Soud v kauze tajných dokumentů se odkládá na neurčito
Donald Trump , USA (Spojené státy americké) , NATO
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Nizozemský zpěvák Joost Klein byl vyhozen z Eurovize pár hodin před finálovým večerem
před 1 hodinou
Největší solární bouře za 20 let narušila funkci družic Starlink
před 2 hodinami
Rusko tvrdí, že na Ukrajině obsadilo šest dalších vesnic
před 3 hodinami
OSN: Izraelský pozemní útok na Rafah by způsobil humanitární katastrofu
před 4 hodinami
Chtěli vzdorovat pandemickým opatřením, založili ozbrojenou skupinu. Teď Němci stanou před soudem
před 4 hodinami
Izraelská armáda vyzvala k dalším evakuacím z východní části Rafahu
před 5 hodinami
Izrael opatrně rozšířil operace v Rafahu, Nechce naštvat Bidena
před 5 hodinami
Bohatý Kuvajt se topí v politické krizi. Podle expertů zažívá historické chvíle
před 6 hodinami
Jakou má pivo ve skutečnosti trvanlivost? Experti našli odpověď
před 7 hodinami
Valné shromáždění doporučilo přijmout Palestinu do OSN. Česko bylo proti, Slovensko pro
před 8 hodinami
Polární záře v Česku: Zemi zasáhla nejsilnější geomagnetická bouře za 20 let
před 8 hodinami
Švýcaři si v úvodu bez potíží poradili s Nory, Němci dali Slovákům lekci z produktivity
před 9 hodinami
Předpověď počasí bez sluníčka. Teploty přesto půjdou přes 20 stupňů
před 15 hodinami
Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech
včera
Tuleja nebude ministrem a možná už ani prorektorem. Univerzita řeší jeho budoucnost
včera
Pohonné hmoty zlevnily. Cena benzinu klesla pod 40 korun za litr
včera
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
včera
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
včera
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
včera
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
Policie v souvislosti s tragickými explozemi ve Vrběticích pátrá po generálovi z ruské vojenské rozvědky GRU. Policisté na konci dubna odložili případ výbuchů muničních skladů v obci na Zlínsku s tím, že se podařilo prokázat podíl ruských agentů.
Zdroj: Jan Hrabě