Německo v sobotu, o čtvrt roku později než plánovalo, trvale odpojí své poslední tři jaderné elektrárny. Po více než 60 letech tak uzavře kapitolu výroby energie z jádra, s jejímiž následky se Němci podle spolkové ministryně životního prostředí Steffi Lemkeové budou potýkat dalších 30.000 generací.
Jaderné reaktory budou postupně zdemolovány, stát by se tak mohlo v příštích 15 letech. Problémem zůstane radioaktivní odpad, pro který Německo zatím hledá trvalé úložiště.
V nadcházejících letech chce Německo přejít výhradně na obnovitelné a ekologické energetické zdroje. V nich vidí nejen klimaticky šetrné řešení pro ochranu planety, ale také energetickou bezpečnost. Němci se tím totiž zbaví závislosti na fosilních palivech, jejichž vlastní zdroje pro svou potřebu nemají.
V Německu nyní dosluhují poslední tři jaderné elektrárny, a to Emsland v Dolním Sasku, Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku. Původně se počítalo s jejich odstavením ke konci loňského roku. Kvůli energetické krizi, která naplno propukla po ruské invazi na Ukrajinu, kdy Evropa začala rychle nahrazovat plyn a ropu z Ruska surovinami z jiných zdrojů, poslanci na návrh vlády chod reaktorů prodloužili do 15. dubna.
Na uzavření reaktorů panuje v Německu široká politická i společenská shoda, sporným je ale termín, kdy se tak má stát. O ukončení výroby energie z jádra rozhodla už předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové. Podnětem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011.
Výhrady proti odpojení reaktorů v posledních dnech vyjadřují hospodářské svazy. Šéf Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Peter Adrian poukázal na to, že Německo by mělo s tímto krokem počkat až do překonání energetické krize, neboť ceny energií i přes pokles cen zemního plynu zůstávají vysoké. Za další důvod ponechání reaktorů v provozu označil energetickou bezpečnost za současné složité mezinárodní situace.
S delším provozem jaderných elektráren by nyní souhlasila i většina veřejnosti. Z průzkumu agentury Insa pro nedělník Bild am Sonntag vyplynulo, že 52 procent Němců vidí rozhodnutí ukončit provoz zbývajících tří jaderných elektráren jako špatné, 37 procent ho naopak podporuje a zbytek nemá jasný názor.
Opozice a také vládní liberálové žádali delší lhůtu pro trvalé odpojení jaderných elektráren, navrhovali dva roky, sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz to odmítl. Jaderný provoz v Německu tak v sobotu definitivně skončí.
Když Lemkeová na konci března na tiskové konferenci hovořila o úkolech, které zemi po odpojení reaktorů čekají, prohlásila, že 15. dubna Německo vstoupí do nové éry. "Odchod od jádra učiní naši zemi bezpečnější, protože nukleární energetika je vysoce rizikovou technologií. To nám ukázaly například nehody ve Fukušimě a Černobylu, obzvláště to platí ve válečných časech," řekla tehdy.
Lemkeová rovněž upozornila, že odstavením reaktorů se Německo rizik jaderné energetiky nezbaví. Zůstane zde obrovské množství radioaktivního odpadu. "Jaderné elektrárny jsme v naší zemi používali po tři generace, odpad ale bude nebezpečný ještě po 30.000 generací," řekla.
Německé ochranářské sdružení BUND uvádí, že Německo se bude muset vypořádat s více než 600.000 kubickými metry slabě a středně radioaktivního odpadu a se zhruba 30.000 kubíky vysoce radioaktivního odpadu.
Pro trvalé uložení vysoce radioaktivního odpadu Německo místo teprve hledá. Jak by takový sklad měl vypadat, upravuje zákon, který uvádí, že geologická stabilita by měla zajistit bezpečné uložení na milion let. Rozhodnutí o lokalitě by mělo padnout do roku 2031, aby se k roku 2050 mohlo začít se skladováním.
Po odklonu od jádra chce Německo skončit také s produkcí energie spalováním uhlí. Vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, kterou tvoří vedle sociálních demokratů (SPD) ještě Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP), by chtěla uzavřít uhelné elektrárny do roku 2030.
Rovněž do roku 2030 chce německá vládní koalice dosáhnout produkce energie z 80 procent z obnovitelných zdrojů. Loni to podle údajů spolkového ministerstva hospodářství bylo okolo 44 procent. Dalším milníkem v Německu má být rok 2045, kdy by země měla být klimaticky neutrální. To je stav, kdy emise skleníkových plynů a opatření na jejich neutralizaci jsou v rovnováze.
Související
Scholz odmítl myšlenku znovuzavedení branné povinnosti
Němci mohou označovat AfD za extremistickou skupinu, rozhodl soud
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Pellegrini: Někteří politici nejsou schopni sebereflexe. Na kulatý stůl nedozrál čas
před 59 minutami
Tragédie na Dunaji. Dva mrtví po srážce lodí, obětí ale bude zřejmě více
před 1 hodinou
Události Petra Nutila: Slovenská jízda na tygrovi a nová Železná opona
před 2 hodinami
Sněmovní volby by vyhrálo ANO. Lidovci v průzkumech nadále zůstávají mimo Sněmovnu
před 3 hodinami
Počasí: V Česku dnes udeří bouřky. Meteorologové upřesnili výstrahu
před 4 hodinami
Fico je mimo ohrožení života, oznámili lékaři
před 5 hodinami
Slovenská policie obvinila lidi, kteří schvalovali atentát na Fica
před 5 hodinami
Ukrajinské drony v noci vyřadily z provozu důležitou ruskou rafinérii
před 6 hodinami
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
před 6 hodinami
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
před 7 hodinami
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
před 8 hodinami
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganc chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
před 8 hodinami
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
před 10 hodinami
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
V poslední době k nám ze sousedního Slovenska přicházejí zprávy o napadení lidí medvědem. Soužití člověka a medvěda je doloženo již z dob pravěku, postupem času si toto zvíře lidé dokázali i ochočit. Toho je důkazem například medvěd Wojtek, který se uplatnil v armádě za druhé světové války. Přesně před 80 lety pomohl porazit nacistická vojska v bitvě o Monte Cassino.
Zdroj: Lucie Žáková