Neviditelní a nebezpeční. Ukrajinští ostřelovači likvidují ruské důstojníky, nepřítele uvrhají do chaosu

Ukrajinští ostřelovači získávají výcvik a bojové zkušenosti také díky poměrně statické frontě, která jim dává přehled o bojišti. Práci jim značně ulehčují ruští důstojníci. Od svých vojáků jsou dobře rozlišitelní a po jejich likvidaci jednotky většinou upadají do chaosu, protože chybí poddůstojnický sbor schopný vojenské lídry nahradit. 

Ostřelovači neboli lépe známí jako snajpři jsou nedílnou součástí každé moderní armády. Stejně jako speciální či elitní jednotky, o kterých jsme psali nedávno, mají v boji své využití. Jednou z nejdůležitějších rolí je rozsévání strachu mezi nepřáteli prostřednictvím tichých ale spolehlivých jednorázových útoků na velkou vzdálenost.

Většina lidí je zná především z filmů, kde právě tuto roli plní. Nejznámější jsou asi americký snímek Nepřítel za branami nebo ukrajinsko-ruský Bitva za Sevastopol. Z historie je známý rovněž finský ostřelovač Simo Häyhä s přezdívkou „Bílá smrt“, kterou získal během Zimní války, kdy jeho země bojovala proti Sovětskému svazu v letech 1939-1940.

Své „neviditelné zabijáky“ má ve svých řadách i ukrajinská armáda, která bojuje už více než rok a půl proti ruské agresi. Jejich příběhy přinesl server listu Wall Street Journal. V reportáži z místa sdílel slova týmu, který si říká „Ďáblové a andělé“.

Má za úkol zabíjet ruské velitele, kritické členy dělostřeleckých tým a jiné vysoce postavené cíle. „Výlety do země nikoho mohou trvat až devět dní, i když obvyklejší jsou kolem dne a půl, během nichž jsou odstřelovači odříznuti od své jednotky,“ popisují členové jednotky.

Tato skupina působí nedaleko Bachmutu. WSJ přibližuje, že je pro ně válka „bohatým územím“, protože připomíná bojiště první světové války s převážně statickou palebnou linií v rovinaté krajině. Oproti tomuto období musejí ale řešit daleko zásadnější problémy – území je extrémně podminované a nad hlavami jim krouží drony.

Ukrajinské vojáky pro tuto úlohu cvičí například bývalý ostřelovač Ruslan Špakovyč. „Odstřelovačská střelba nemůže sama o sobě vyhrát válku, ale jeden dobrý výstřel může změnit situaci v určitém okamžiku na určité linii,“ vysvětlil bývalý člen ukrajinských speciálních sil.

„Žádný nepřátelský zákeřný útok by neměl projít kolem vycvičeného družstva odstřelovačů nebo střelců vepředu, protože ho mohou spatřit přicházet a mohou na něj střílet a korigovat dělostřelectvo směrem k němu,“ vylíčil Špakovyč.

Pro WSJ promluvila ukrajinská ostřelovačka s přezdívkou Kukačka, kterou získala díky schopnosti tohoto druhu ptáka se maskovat – tu si osvojila také. „Pálí vrtulníky, dělostřelectvo zasahuje vaše linie, Rusové, kteří se ještě před několika minutami skrývali, se najednou pohybují. Zasáhnete to, co vidíte,“ líčí žena, která před ruskou invazí působila jako reportérka.

Úkolem snajprů není pouze likvidovat nepřítele a působit tak demoralizaci. Důležitým aspektem jejich práce je i průzkum. „Pokud se shromažďujete k útoku a váš poručík je sejmut, jednotka upadne do zmatku,“ přiblížil americký generálmajor ve výslužbě a vojenský historik Robert Scales.

Podle WSJ mají ukrajinští ostřelovači proti ruským důstojníkům jednodušší práci. „Ruská armáda je při vedení závislá na důstojnících, protože nemá poddůstojnický sbor, tedy vojáky, kteří se do vedoucích pozic dostali v hodnostech, jako je tomu v západních armádách a stále častěji i na Ukrajině,“ píše server.

Důstojníky tak lze poznat už z dálky podle uniformy či dokonce podle bot. „Když zabijete velitele ruské malé jednotky, úplně ji rozvrátíte,“ poznamenal Scales.

Práci ostřelovačů dále usnadňují statické frontové linie. „Odstřelovači se také stávají mnohem důležitějšími, když se frontové linie stabilizují, jako tomu bylo v posledních mnoha měsících na Ukrajině. Stabilní frontové linie umožňují odstřelovačům vytvořit si dobré "úkryty" a palebná pole,“ shrnul poradce v programu mezinárodní bezpečnosti Centra pro strategická a mezinárodní studia Mark Cancian.

Situace na ukrajinské frontě je nyní paradoxně velice podobná první světové válce. Před více než sto lety ostřelovači využívali neopatrnosti „řadových“ vojáků v zákopech. Jakmile se jeden z nepřátel zvedl, pro snajpra s dobrým výcvikem nebylo náročné ukončit jeho život přesnou ranou do hlavy. Jiné to není ani dnes – tentokrát však ostřelovači mají daleko lepší vybavení a díky dronům často i informace. Ze stejných důvodů je jejich snaha o ukrytí náročnější.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy