Obecně je známo, že historie se neopakuje, ale podobnost historických dějin může navádět k podobným činům. Trump a jeho republikánští spojenci přiživují v americké politice nové izolacionistické napětí, píše ABC News, které by mohlo radikálně změnit americký přístup ke světu – s nepředvídatelnými důsledky.
V roce 1940, během postupu Hitlerových vojsk Evropou, se rostoucí skupina republikánů stavěla proti posílání amerických zbraní do Británie. Tvrdili, že USA by měly šetřit zdroje a dát "Ameriku na první místo". Dnes Donald Trump a jeho spojenci v Kongresu používají podobné argumenty proti vojenské pomoci jiné demokratické zemi v Evropě, která čelí autoritářskému útoku. Izolacionistické tendence ve Spojených státech nebyly tak výrazné od doby před vstupem do druhé světové války, kdy senátor Robert Taft a další varovali před podporou Británie.
Útok Japonců na Pearl Harbor v roce 1941 vše změnil a ukončil debatu o neutralitě USA. V dnešní době výsledek patové situace v Kongresu ohledně pomoci Ukrajině a voleb by mohl určit, zda USA zůstanou v čele světa nebo se stáhnou a zaměří se na jedinou agendu. Navzdory opakovaným žádostem Kyjeva o pomoc, Trumpovi příznivci v Kongresu stále blokují další pomoc Ukrajině, i když vojáci umírají kvůli nedostatku munice. Někteří republikáni, kteří dříve podporovali posílání větší pomoci, změnili svůj postoj.
Trump, vedoucí kandidát na republikánskou prezidentskou nominaci, znovu zpochybňuje hodnotu NATO a otázku plnění amerických závazků vůči spojencům. Nedávno prohlásil, že by povzbudil Rusko, aby si „dělalo, co chtělo“, pokud by zaútočilo na zemi NATO, která neinvestuje dostatek do obrany. Navíc uvažoval o možnosti, že by Rusko „převzalo“ části Ukrajiny v rámci dohody o ukončení konfliktu. Robert Kagan, výzkumný pracovník z Brookings Institution, vidí paralely mezi názory Trumpových republikánů a Taftových republikánů z 30. let, kteří sympatizovali s nacistickým Německem jako protikomunistickou silou, podobně jako dnešní republikáni podporují ruského prezidenta Putina jako protiváhu liberalismu.
V novém průzkumu chicagské rady pro globální záležitosti ohromujících 53 % republikánů uvedlo, že pro budoucnost Spojených států by bylo nejlepší zůstat stranou světových záležitostí, než přebírat aktivní roli. Bylo to poprvé v 49leté historii průzkumu, kdy většina republikánů přijala tento názor.
Podobně jako někteří republikánští zákonodárci hovořili o vyhlídkách Ukrajiny, republikáni ve 30. letech tvrdili, že „Británie určitě prohraje“ a že pomoc poslaná do Británie by byla promarněna. Prezident Zelenskyj se nedávno setkal s americkými zákonodárci uprostřed odporu Republikánské strany ohledně vojenského financování. Trumpova kritika Ukrajiny a amerických spojenců, podporovaná jeho příznivci a pravicovými médii, ovlivnila veřejné mínění. Nedávný průzkum ukázal, že velká většina republikánů si myslí, že by USA měly zůstat stranou světových záležitostí, a podíl Američanů, kteří považují americkou pomoc Ukrajině za příliš velkou, roste.
Není to tak dávno, co by strana Ronalda Reagana posílala zbraně na Ukrajinu k boji proti invazním ruským silám, řekl Matthew Kroenig, viceprezident think-tanku Atlantic Council.
„Reagan skutečně definoval moderní republikánskou zahraniční politiku po více než čtvrt století. Reaganova doktrína byla o vyzbrojování bojovníků za svobodu proti komunistům, ať jsou kdekoli na světě,“ řekl Kroenig. "Tady dnes večírek není."
Navzdory rostoucí skepsi vůči pomoci Ukrajině mezi voliči Republikánské strany, mnoho republikánů v Kongresu stále podporuje vyzbrojování Ukrajiny, řekl Kroenig, ale menšině ve Sněmovně se podařilo zablokovat hlasování o navrhovaném balíčku pro Ukrajinu.
Republikáni odmítající pomoc Ukrajině říkají, že je to zbytečná snaha a je na čase, aby Kyjev uznal porážku a vyjednal mírovou dohodu s Ruskem.
"Nehlasoval jsem pro žádné peníze na Ukrajinu, protože vím, že nemohou vyhrát," řekl republikánský senátor Tommy Tuberville z Alabamy. Byl jedním z více než dvou desítek republikánů, kteří v Senátu hlasovali proti navrhovanému balíčku pomoci Ukrajině. "Donald Trump to zastaví, když poprvé vstoupí. Ví, že pro Ukrajinu není žádná výhra." Dokáže se dohodnout s Putinem."
Vzestup izolacionistického a protekcionistického pohledu na pravici není jen věcí Trumpa a Ameriky. Krajně pravicové strany v Evropě, zastávající tzv. křesťanský nebo konzervativní nacionalismus, také zpochybňují poválečné uspořádání a jsou skeptické k podpoře Ukrajiny. Trumpovi stoupenci často chválí Maďarsko pod vedením Viktora Orbána, který je kritizován za autokratické praktiky a sympatie s Ruskem. Před Trumpem již dlouhé války v Afghánistánu a Iráku otřásly důvěrou Američanů v zahraniční politiku, což vedlo k otázkám týkajícím se smyslu vojenských intervencí. Únava z tradičního „internacionalistického“ přístupu vyústila v kritiku migrantů a partnerů USA, kteří jsou označováni za „globalisty“, ovlivňující zahraniční politiku USA.
Pokud navrhovaná pomoc pro Ukrajinu selže v Kongresu a Trump se vrátí do Bílého domu s agendou "Amerika na prvním místě", mohlo by to mít závažné důsledky jak pro USA, tak pro svět.
Současní i bývalí západní představitelé a analytici varují, že opuštění aliancí by zvýšilo riziko regionálních nebo dokonce světových válek. Globální ekonomika by mohla vkročit do volatilnější éry a autoritativní režimy by se mohly snažit získat větší moc.
Pokud by Rusko pod vedením Putina zvítězilo na Ukrajině, posílilo by to signál pro další aktéry, jako je Čína, že je možné změnit hranice bez následků. Mohlo by to vést ke světu s menší bezpečností a svobodou, jak pro Evropu, tak pro USA.
Po druhé světové válce americké vedení ve světě pomohlo zvýšit HDP a počet demokracií. Nicméně, mnoho lidí považuje tuto stabilitu za samozřejmou. Pokud by se USA stáhly, špatní aktéři by mohli vyplnit vzniklou mezeru, což by mohlo vést k konfliktům a ekonomickému chaosu.
Zastánci „Amerika na prvním místě“ argumentují, že USA se musí zaměřit na své vlastní potřeby a zastavit migraci přes jižní hranici, místo aby se staraly o globální záležitosti. Ale viceprezidentka Kamala Harrisová varovala na Mnichovské bezpečnostní konferenci, že izolace není cesta k bezpečnosti. Historie ukázala, že izolace vede k zvýšení hrozeb. Po první světové válce se USA stáhly do izolace a byly následně napadeny na svém území. Je důležité, aby USA nadále hrály aktivní roli ve světě a neopakovaly minulé chyby.
"Tento přístup selhal a od té doby se USA zavázaly zahájit svou obranu na vzdálených stranách oceánů," řekla. "Byla by velká chyba jít zpět v čase."
Související
"Ostudný podvodník Biden." Trump kvůli Izraeli zaútočil na amerického prezidenta
Trumpův úspěch. Soud v kauze tajných dokumentů se odkládá na neurčito
Donald Trump , USA (Spojené státy americké) , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 31 minutami
OSN: Izraelský pozemní útok na Rafah by způsobil humanitární katastrofu
před 1 hodinou
Chtěli vzdorovat pandemickým opatřením, založili ozbrojenou skupinu. Teď Němci stanou před soudem
před 1 hodinou
Izraelská armáda vyzvala k dalším evakuacím z východní části Rafahu
před 2 hodinami
Izrael opatrně rozšířil operace v Rafahu, Nechce naštvat Bidena
před 3 hodinami
Bohatý Kuvajt se topí v politické krizi. Podle expertů zažívá historické chvíle
před 3 hodinami
Jakou má pivo ve skutečnosti trvanlivost? Experti našli odpověď
před 4 hodinami
Valné shromáždění doporučilo přijmout Palestinu do OSN. Česko bylo proti, Slovensko pro
před 5 hodinami
Polární záře v Česku: Zemi zasáhla nejsilnější geomagnetická bouře za 20 let
před 5 hodinami
Švýcaři si v úvodu bez potíží poradili s Nory, Němci dali Slovákům lekci z produktivity
před 6 hodinami
Předpověď počasí bez sluníčka. Teploty přesto půjdou přes 20 stupňů
před 12 hodinami
Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech
včera
Tuleja nebude ministrem a možná už ani prorektorem. Univerzita řeší jeho budoucnost
včera
Pohonné hmoty zlevnily. Cena benzinu klesla pod 40 korun za litr
včera
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
včera
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
včera
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
včera
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
včera
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
včera
Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka
včera
Ukrajina by mohla dostat první stíhačky F-16 už v červnu a červenci
Ukrajina očekává, že první stíhačky F-16 jí budou dodány v červnu a červenci. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na vysoce postavený zdroj z ukrajinské armády. Zdroj však nekonkretizoval, které země letadla poskytnou.
Zdroj: Libor Novák