Přehledně: Jaké sankce EU uvalila na Rusko? Navzdory výjimkám mají dopad, problém je s letadly

Rusové mohou do EU dovážet své zemědělské zboží a hnojiva, vzdušný prostor se otevírá také pro letadla s humanitární pomocí. Lodě pod ruskou vlajkou mohou vplout do vod členských států, pokud vezou zemědělské produkty. Existuje však už jen velmi málo nesankciovaných oblastí. 

Ruský prezident Vladimir Putin poprvé otevřeně přiznal, že západní sankce mohou mít negativní vliv na ekonomiku jeho země. „Nelegitimní omezení uvalená na ruskou ekonomiku mohou mít ve střednědobém horizontu negativní dopad na ruskou ekonomiku. V tomto ohledu musíme zajistit trvalý růst domácí poptávky,“ citoval server Novinky.cz jeho prohlášení pro ruské Radio Sputnik.  

Mezitím Evropská unie plánuje další zpřísnění sankcí, pokud Rusko opravdu přesune své jaderné zbraně do Běloruska. „Bělorusko držící ruské jaderné zbraně by znamenalo nezodpovědnou eskalaci a hrozbu pro evropskou bezpečnost. Bělorusko to stále může zastavit, je to jejich volba. EU je připravená odpovědět dalšími sankcemi,“ prozradil vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU Josep Borrell podle webu Euronews.  

Moskva má v plánu převézt do Běloruska taktické jaderné zbraně. Jejich účelem je použití na bojišti a nemají tak tvrdé dopady jako jejich strategické kolegyně. Za riziko je označila také mluvčí Severoatlantické aliance Oana Lungescu. „Pozorně monitorujeme situaci a nevidíme žádné změny v rozmístění ruských jaderných zbraní, které by nás nutilo přizpůsobit to naše,“ přiblížila na svém twitterovém účtu. Připomněla, že Rusové opakovaně porušují své závazky plynoucí z dohody New START. „Rusko se musí vrátit k jejímu dodržování a chovat se v dobré víře.“ 

Server Baltic Times však upozorňuje na poměrně malé možnosti EU v uvalování dalších sankcí. „EU by se rozhodně měla posunout směrem k dalšímu kolu sankcí. Nicméně je těžké si představit, jaký bolestný krok pro Rusko to má být, aby se na něm shodly všechny členské státy EU. Pokud by se jednalo například o úplný zákaz obchodu nebo přepravy zboží, pak by to v případě Lotyšska znamenalo téměř úplné uzavření tranzitního sektoru,“ vysvětlil lotyšský bezpečnostní expert Māris Andžāns.  

Přehledně: Co Rusko od EU nedostane? 

Kromě sankcí v oblasti obchodu nikdo z EU nesmí od 4. června loňského roku poskytovat ruským firmám přímo či nepřímo účetnické a auditorské služby. Od října nemohou být poskytovány ani poradenské služby v oblasti informačních technologií, právní poradenství a architektonické a inženýrské služby. V prosinci EU dále zákaz rozšířila o reklamní služby, průzkum trhu a průzkum veřejného mínění. Sankce jsou podle Evropské komise závazné pro subjekty usazené v EU, včetně dceřiných společnostní podniků usazených v Rusku.  

Rada EU v červnu přijala zákaz nákupu, dovozu nebo převodu surové ropy přepravované po moři. Omezení se uplatňují od 5. prosince pro surovou ropu a od 5. února tohoto roku pro ostatní rafinované ropné produkty. Existuje dočasná výjimka, která stanovuje dodávky surové ropy ropovodem do členských států EU. Jde o státy, které jsou vzhledem ke své zeměpisné poloze obzvláště závislé na dovozu z Ruska. Konkrétně je to Bulharsko – má výjimku na dočasnou výjimku na dovoz ruské surové ropy po moři, a Chorvatsko – může dovážet vakuový plynový olej. Vzhledem k množství ruské ropy dovážené po moři sankce zahrnují až 90 % veškerého obchodu.  

Sankce zahrnují ve velkém i silniční dopravu. EU zakázala ruským a běloruským silničním dopravcům vstup na své teritorium i v případě přepravy zboží v tranzitu. Cílem je omezení schopnosti ruského průmyslu získávat klíčové druhy zboží a rovněž narušení obchodu provozovaného po silničních komunikacích. Jako ostatní sankce má i tato své výjimky: ruské společnosti mohou převážet například energetické zboží, farmaceutické, lékařské, zemědělské a potravinářské výrobky, humanitární pomoc, zásobování diplomatických a konzulárních zastoupení v EU a v poslední řadě převoz vypůjčeného kulturního vlastnictví. Zákaz se netýká poštovních služeb a zboží v tranzitu mezi Kaliningradskou oblastí a Ruskem.  

Pro Rusko jsou velkým problémem omezení v letecké dopravě. Od loňského února nejenže ruská letadla nemohou přeletět nad vzdušným prostorem EU a použít letiště jejích dopravců, ale tři čtvrtiny v současnosti Ruskem provozovaných letadel jsou podle Evropské komise vyrobené v EU, USA nebo Kanadě. Vzhledem k tomu, že EU zakázala také vývoz zboží a technologií leteckého a kosmického průmyslu, Rusko zřejmě brzy nebude mít, jak svá letadla udržovat.  

Další problémy zažívají ruské banky. Několik bank je odstřiženo od mezinárodního systému SWIFT. Evropská komise ho vysvětlila jako službu zasílání zpráv, která významně usnadňuje výměnu informací mezi bankami a dalšími finančními institucemi. Po celém světě spojuje více než 11 tisíc subjektů. Dotčené banky tak nemohou získat cizí měnu a ani převádět svá aktiva do zahraničí. Mezinárodní transakce bez systému SWIFT zahrnují nákladný a složitý postup založený na vzájemné důvěře mezi finančními institucemi. V tu chvíli banky musí používat staré známé telefony a faxy.  

EU zakázala rovněž veškeré transakce s ruskou centrální bankou. Na začátku invaze mělo Rusko v mezinárodních rezervách až 643 miliard dolarů a podle dostupných odhadů je zmrazena více než polovina ruských rezerv. Unie dále zakázala prodej, dodávky, převod a vývoz bankovek denominovaných v eurech. Cílem této sankce je omezení ruské vlády, centrální banky a fyzických či právnických osob v přístupu k hotovosti v eurech. 

Evropská komise informovala mimo jiné o pozastavení vysílání v EU a licencí několika Kremlem podporovaných sdělovacích prostředků, které šíří dezinformace: Sputnik, Russia Today, Rossiya RTR/RTR Planeta, Rossiya 24/ Russia 24, Rossiya 1, TV Centre International, NTV/NTV Mir, REN TV, Pěrvyj Kanal. 

Evropská komise upozornila, že všechny sankce jsou v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodního práva. Evropská unie díky nové pracovní skupině zaměřené na ruské elity může mezinárodní úsilí koordinovat a spolupracovat v zájmu uplatňování sankcí se zeměmi G7, což je sdružení sedmi nejsilnějších ekonomik světa. Patří mezi ně Francie, Itálie, Japonsko, Německo, Velká Británie, Japonsko a USA. EU spolupracuje s mnoha mezinárodními partnery, ale každá země mimo EU rozhoduje o zavádění konkrétních sankcí sama za sebe.  

Existují i výjimky, které jsou od sankcí úplně osvobozeny. Evropská unie je neuvalila na potraviny a zemědělské produkty, protože potravinové zabezpečení a cenová dostupnost potravin jsou pro EU a její členské státy klíčovou prioritou, jak vysvětlila Evropská komise. Kdokoliv může nakupovat, přepravovat nebo obstarávat potraviny a také hnojiva pocházející z Ruska a provádět s tímto související transakce.  

Výjimky platí také pro vzdušný prostor. EU svůj prostor otevře za účelem přeletu letadel, které mají humanitární účely. Členské státy mohou do svých vod povolit vstup plavidlům pod ruskou vlajkou, pokud vezou zemědělské produkty, hnojiva a zejména pšenici.  

Související

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

Více souvisejících

EU (Evropská unie) protiruské sankce Rusko doprava letadla, letectví firmy SWIFT banky Media

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 1 hodinou

před 7 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy