Válka se loni v únoru přiblížila nebývale blízko našich domovů. Ruský prezident Vladimir Putin v plném rozsahu rozpoutal invazi na Ukrajinu. Využil k tomu boj založený na dezinterpretaci faktů a informací coby nového druhu vedení válek neboli válčení.
Jak pro EuroZprávy.cz vylíčil sociolog prof. Aleš Sekot z Masarykovy univerzity, dnes si i v našem evropském kontextu s rostoucí naléhavostí uvědomujeme existenci, vznik, průběh a důsledky války.
Popsal ji jako stav organizovaného násilí mezi dvěma nebo více skupinami lidí, nikoliv pouze státy. „Jde o krajní mocenský prostředek k prosazení dobyvatelských, politických, náboženských, ideologických, nebo jiných cílů,“ vysvětlil profesor s tím, že je mnohdy vymezována zjednodušeně jako opak míru.
V mezinárodní politice se podle něj jedná o extrémní nástroj prosazení cílů vojenskými prostředky a vojenskou silou. „Způsob ‚jak‘ vést válku, tedy ‚vedení války‘ či praktické válčení je obecně střetem protichůdných názorů či hodnot. Cílem je potlačit vůli nepřítele, vzdorovat a přimět jej, aby se podrobil vůli toho druhého.“
Války se s časem mění
Sociolog popsal, že se válka mění přirozeně s časem s tím, jak se mění charakter společnosti, technologická vyspělost a ekonomická připravenost společností, které války vedou.
Rovněž připomněl, že válka a válčení jsou fenomény, které provází lidstvo po celou jeho historii. „Jsou prostřednictvím projevů vůle, chaosu, nejistoty, nebezpečí a dalších aspektů, souvisejících s použitím násilí.“
Diskuzi nad touto problematikou považuje pro odbornou veřejnost za trvale významnou. Zejména pro vojenské profesionály. „Nejen z hlediska historického, ale taky po stránce informativní, edukační a znalostní,“ řekl Sekot.
„Pouze na základě ucelené představy o povaze válčení si lze uvědomit význam, roli a způsob válčení, jak může probíhat v budoucnosti,“ přiblížil.
Informace coby prostředek válčení
Válčení bylo v každém období specifické a jedinečné pro svůj obsah. „Vývoj válčení samozřejmě nestagnuje. Vyvíjí se jako v kontextu nových politických, vojenských, sociálních, ideologických, ekonomických a dalších souvislostí,“ vyjmenoval Sekot.
Za „učiněnou revoluci“ ve vojenství sociolog považuje příchod a začlenění informační a kybernetické domény. V současné době se tyto domény stávají určujícími prvky v působení na stát, populaci i ozbrojené síly nepřítele.
Profesor Sekot zdůraznil, že hlavně v posledních dekádách je dominantním prvkem válčení právě využití informací. „Již od počátku devadesátých let minulého století se vojenští myslitelé zabývali rozvojem komerčních informačních technologií, aby je mohli aplikovat na způsob vedení operací v budoucnu.“
„S tím přímo či zprostředkovaně souvisí i informační či mnohdy spíše dezinformační kampaň směřovaná z mocenských center směrem k veřejnosti, aktualizovaná zejména ve fázi přípravy na válečný konflikt a posléze účelovou interpretaci jeho vývoje,“ shrnul sociolog.
Informace pak mají moc dotvářet postoje obyvatel k důvodům a způsobům vedení války. „Informace ‚díky‘ informačnímu rozvolnění na sociálních sítích a ve veřejném prostoru obecně může názorově modelovat či ‚masírovat‘ těchto informací lačnou veřejnost,“ vysvětlil profesor z Masarykovy univerzity s tím, že takto utvářené veřejné mínění přímo či zprostředkovaně může spoluutvářet postoje obyvatel k důvodům a způsobům vedení války.
Účelová interpretace informací může být fatální
„Jsme tak svědky situace, kdy válečný imperiální agresor interpretuje brutální dobyvačnou válku jako ‚speciální vojenskou operaci‘,“ zdůraznil profesor Aleš Sekot.
Ruský prezident Vladimir Putin informace ve formě zbraně využil mimo jiné hlavně 24. února loňského roku. „Okolnosti vyžadují tvrdé a okamžité akce z naší strany. Donbaská lidová republika požádala o pomoc od Ruska,“ řekl Putin ve svém projevu, jehož záznam zveřejnila zpravodajská agentura Bloomberg.
Ještě 22. února, dva dny před jeho „historickým“ projevem, ruský prezident uznal povstalecké republiky v Donbasu na východě Ukrajiny, jak tehdy informoval server iRozhlas.
Putin se následně odvolal na článek 51, odstavec 7 Charty Organizace spojených národů. „Žádné ustanovení této Charty neomezuje, v případě ozbrojeného útoku na některého člena Organizace spojených národů, přirozené právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu, dokud Rada bezpečnosti neučiní opatření k udržení mezinárodního míru a bezpečnosti,“ zní článek.
Rusko 22. února 2022 podepsalo pakt s oběma separatistickými republikami o „přátelství a vzájemné pomoci“, a Putin Ukrajinu popsal jako „po zuby ozbrojenou zemi s jadernými ambicemi“, zatímco vyžadoval její demilitarizaci.
„Na základě dohody ratifikované 22. února tohoto roku o přátelství a vzájemné obraně s Doněckou lidovou republikou a Luhanskou lidovou republikou jsem se rozhodl spustit speciální vojenskou operaci,“ pokračoval Putin v projevu ráno 24. února.
Kreml tak využil vlastní interpretaci Charty OSN, která mj. výslovně zakazuje útočnou či agresivní válku. Uznal obě separatistické republiky a jako se suverénními zeměmi s nimi podepsal tuto dohodu, která mu umožnila jeho kroky, které ovlivňují mezinárodní politiku a bezpečnost dodnes.
Informace či dezinformace a dezinterpretace faktů v tu chvíli byly jedním z nejzásadnějších faktorů umožňujících ruskému prezidentovi rozpoutat největší konflikt na evropském kontinentu od druhé světové války.
Hlavní cíle této „speciální vojenské operace“ jsou už veřejnosti všeobecně známé. Putin tento krok obhájil jako „ochranu obyvatel, kteří po osm let trpěli utlačováním a genocidou ze strany kyjevského režimu“.
Obráncům, kteří složí své zbraně, přislíbil volné opuštění bojiště a návrat k jejich rodinám. Porušení mělo vést k „následkům, které jste ještě ve své historii nezažili,“ jak uvedl při vyhlášení této válečné akce.
Související
Ukrajinští vojáci zadržují útok ruských sil poblíž obce Bilohorivka
Ukrajinské drony v noci vyřadily z provozu důležitou ruskou rafinérii
válka na Ukrajině , Aleš Sekot , Vladimír Putin , Rusko , Ukrajina , OSN
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
před 2 hodinami
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
před 2 hodinami
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
před 3 hodinami
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
před 4 hodinami
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
před 5 hodinami
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
před 5 hodinami
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
před 6 hodinami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 6 hodinami
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 7 hodinami
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 7 hodinami
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 7 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 8 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 8 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 9 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 9 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
před 10 hodinami
Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu
před 11 hodinami
Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů
před 11 hodinami
Pád vrtulníku s Raísím sleduje celý svět. Řada zemí nabídla Íránu pomoc
před 12 hodinami
Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.
Zdroj: Libor Novák