Ačkoliv ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že ztráty na ukrajinské straně jsou masivní, zejména co se týče techniky, data poskytnutá západními zpravodajskými službami ukazují něco jiného. Ukrajina zatím v boji přišla jen o jednotky procent západní techniky.
Plukovník Margo Grosberg, velitel zpravodajského centra estonských obranných sil, uvedl, že Ukrajina ztratila v současných bojích méně než 10% vybavení poskytnutého západními zeměmi. Uvedl to server European Pravda s odvoláním na estonskou tiskovou agenturu ERR.
Grosberg dodal, že toto číslo by se časem mohlo zvýšit, protože ztráta vybavení je nevyhnutelným výsledkem jakékoli ofenzívy. Připouští však, že západní vybavení lépe chrání vojáky, a i když se porouchá, posádky často přežijí, aniž by byly vážně zraněny.
Šéf estonské zpravodajské služby také uvedl, že ukrajinské jednotky, které byly vycvičeny v posledních šesti měsících, se nezúčastnily posledních nepřátelských akcí.
Putin před nedávnem uvedl, že ztráty Ukrajiny ve válce jsou desetkrát větší než ruské a uvedl, že Ukrajina ztratila více než 160 svých tanků, zatímco Rusko údajně jen 54. Podle něj Ukrajina ztratila 25-30 % vozidel dodaných z jiných zemí, napsal server SkyNews.
Co není známo a nelze nijak ověřit jsou ztráty na lidských životech. Ukrajina tvrdí, že do 12. června letošního roku přišlo Rusko ve válce o více než 216 tisíc vojáků. Podle serveru Ukrajinska pravda to uvedl Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny. Podle těchto statistik Rusko také ztratilo 3 931 tanků, 7 636 bojových obrněných vozidel, 3 746 dělostřeleckých systémů, 362 letadel, 299 vrtulníků, 3 307 operačně-taktických UAV, 1 183 střel s plochou dráhou letu nebo 18 lodí/člunů. Tedy výrazně více, než Putin přiznává.
Statistiky z jiných zdrojů se ale výrazně odlišují. Například ruskojazyčná verze BBC uvedla, že se do dubna letošního roku povedlo identifikovat 20 451 skutečně mrtvých ruských vojáků. Nepopírá, že mrtvých může být více. Podle agentury Reuters s odkazem na dokumenty amerických zpravodajských služeb utrpělo Rusko na Ukrajině masivní ztráty čítající až 220 tisíc obětí, z toho až 180 tisíc bylo zraněno a až 43 tisíc vojáků zabito.
Tomu, že Putinova slova zřejmě neodpovídají realitě, nahrává i zpráva Podle britského deníku The Guardian. Ten napsal, žeruský ministr obrany Sergej Šojgu přiznal, že ruští vojáci trpí nedostatkem tanků. Chybějící technika přichází v době, kdy protiofenzíva Kyjeva na jižní a východní Ukrajině pokračuje a je podpořena vojenským vybavením ze západu.
Mezitím Kyjev hovoří o vysokých ztrátách, které ukrajinská vojska údajně způsobily okupantovi. Ukrajina se prostřednictvím protiofenzívy snaží znovu získat jižní a východní území, která byla obsazena Moskvou během vojenské ofenzívy.
Ukrajina ale zároveň přiznává, že potřebuje další techniku. Naposledy to uvedl například ministr zahraničí Dmytro Kuleba s tím, že raději než vojáky NATO potřebuje jeho země hlavně zbraně. Řekl to v reakci na prohlášení bývalého generálního tajemníka Severoatlantické aliance Anderse Rasmussena.
Rasmussen uvedl, že skupina zemí NATO může být ochotna vyslat na Ukrajinu vojáky, pokud členské státy včetně USA neposkytnou na summitu ve Vilniusu hmatatelné bezpečnostní záruky. Na jeho prohlášení upozornil server Guardian.
Rasmussen to řekl v reakci na slova současného generálního tajemníka Jense Stoltenberga, který oznámil, že otázka bezpečnostních záruk bude ve Vilniusu na pořadu jednání, nicméně dle článku 5 Washingtonské smlouvy o vzájemné obraně Aliance poskytuje plnohodnotné záruky takového formátu pouze svým řádným členům.
"V rámci NATO jsou záruky poskytovány. Zvažujeme celou řadu možností, jak dát najevo, že Ukrajina postupuje ve svých vztazích s NATO," potvrdila tajemníkova slova velvyslankyně USA při NATO Julianne Smithová.
Rasmussen vidí potenciál k vyslání vojáků v Polácích. "Myslím, že Poláci by vážně uvažovali o tom, že by vstoupili do konfliktu a sestavili koalici ochotných, pokud Ukrajina ve Vilniusu nic nezíská. Neměli bychom podceňovat polské pocity, Poláci cítí, že západní Evropa příliš dlouho nenaslouchala jejich varování před skutečnou ruskou mentalitou," upozornil.
Úsilí o takovou vojenskou pomoc ze strany Ukrajiny je podle něj zcela legitimní. Ukrajina ale tuto formu pomoci nestojí. Podle ministra zahraničí potřebuje zbraně, nikoliv vojáky, kteří stejně nepřijdou.
"Cizí státy nerozmístí své jednotky na území naší země, dokud nebude vyřešen ozbrojený konflikt na ukrajinském území," řekl podle serveru European pravda. Dodal, že Ukrajina o tom ani nežádá. "Dejte nám zbraně," dodal Kuleba s tím, že členství Ukrajiny v NATO nemůže tuto válku ukončit, ale zabrání novým konfliktům.
Další pomoc Ukrajině je ale na cestě. Spojené státy, Británie, Nizozemsko a Dánsko dnes ve společném prohlášení oznámily, že Ukrajině dodají protivzdušné systémy a stovky střel krátkého a středního doletu. I další státy chtějí pomoci Kyjevu dalšími dodávkami zbraní a munice.
Cílem dodávky stovek střel a systémů má být především ochrana kritické infrastruktury a zajištění úspěchu protiofenzivy, kterou Ukrajina rozpoutala ve snaze znovu získat území ovládané Ruskem.
Spojenci také pošlou na Ukrajinu dalších 14 bojových tanků Leopard 2, informoval podle serveru SkyNews deník Handelsblatt. Vozidla budou dodána a renovována společností Rheinmetall ana Ukrajinu by měla dorazit do ledna příštího roku. Jejich dodávku bude financovat Dánsko a Nizozemsko.
Jde o další ze série dodávek zbraní, které Ukrajina od členských států NATO v posledních měsících obdržela. Podle ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova tak stát už nyní jedná jako obránce východního křídla NATO.
Reznikov podle Hlasu Ameriky uvedl, že Ukrajina již ve skutečnosti hraje roli východního křídla NATO, chránícího "demokratickou, civilizovanou Evropu před barbarským Ruskem". Ministr také zdůraznil, že pro Ukrajinu není ochrana Evropy "jen abstraktním pojmem".
Související
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
válka na Ukrajině , Armáda Ukrajina
Aktuálně se děje
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
včera
Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil
včera
Francie navrhla olympijský mír. Zelenskyj řekl Macronovi, co si o tom myslí
včera
Po Ficovi je v ohrožení další evropský premiér. Tuskovi vyhrožovali smrtí
Aktualizováno včera
Na Slovensku se začalo rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
včera
Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá
včera
Příjezd Pastrňáka se Zachou by národní tým přivítal. Chystá se telefonát
včera
Ficův stav se zásadně nemění. Kaliňák ale zmínil pozitivní prognózu
včera
V sobotu národní tým posílí ze zámoří Nečas. Do Prahy by mohli přijet také Pastrňák se Zachou
včera
Ukrajinci prchají z Charkovské oblasti před ruskou armádou. Jsou jich tisíce
včera
Aktuální počasí: Bouřková předpověď na víkend. Hrozí dnes i zítra
V Česku hrozí během probíhajícího víkendu výskyt bouřek. Meteorologové upozornili, že ačkoliv se to stává málokdy, tak předpověď na neděli je jasnější, než na sobotu. Bouřky každopádně hrozí dnes i zítra.
Zdroj: Jan Hrabě