Expert na jadernou bezpečnost Bahram Ghiassee upozornil, že Západ by měl brát vážně hrozby ruského prezidenta Vladimira Putina ohledně použití jaderných zbraní. V rozhovoru pro agenturu Reuters Ghiassee reagoval na nedávný návrh úprav ruské jaderné doktríny, který umožňuje nasazení jaderných zbraní, pokud by bylo Rusko napadeno státem podporovaným jadernou mocností.
Podle Ghiasseeho Putin tímto varuje Západ, hlavně USA a NATO, aby nepřekročily určité hranice, zejména pokud jde o použití západních zbraní Ukrajinou proti cílům v Rusku.
Ghiassee rovněž vidí souvislost mezi debatami na Západě o dodávkách britských a amerických raket Ukrajině a Putinovým záměrem přimět Západ k zastavení těchto úvah, varuje totiž před možnými „temnými následky“.
Ghiassee věří, že Putinovy hrozby nejsou jen prázdné řeči a Západ by je měl brát vážně, zejména proto, že Rusko disponuje asi 1860 taktickými jadernými zbraněmi. Navrhované změny v doktríně by umožnily považovat útok jakékoliv nejaderné země s podporou jaderné mocnosti za společný útok na Rusko.
Tato změna je podle něj přizpůsobena situaci na Ukrajině, kde Kyjev podporují jaderné mocnosti jako USA, Velká Británie nebo Francie.
I když Putin posílá jasnou výhrůžku, západní lídři i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pochybují o tom, že by Rusko skutečně jaderné zbraně použilo. Zelenskyj se domnívá, že Putin je příliš zamilovaný do svého života a životního stylu, než aby riskoval použití jaderných zbraní.
Podle Reuters má Rusko přibližně 5580 jaderných hlavic, z toho 1200 je vyřazených. Taktických jaderných zbraní má být kolem 1558, ačkoliv čísla se mohou lišit. Rozdíl mezi strategickými a taktickými jadernými zbraněmi je ten, že strategické zbraně jsou určeny k masivnímu ničení na dlouhé vzdálenosti, zatímco taktické jsou určeny pro lokální boje.
Putin minulou středu navrhl změny v ruské jaderné doktríně. Podle těchto změn by Moskva považovala za akt agrese i situaci, kdy by jaderná velmoc podpořila útok jiné země na Rusko. Uvedl to server BBC.
Na zasedání Rady bezpečnosti Ruské federace Putin oznámil, že byly předloženy návrhy na úpravu jaderné doktríny, a zdůraznil jednu z klíčových změn.
"Navrhuje se, aby byla agrese proti Rusku ze strany země bez jaderných zbraní, ale s podporou jaderné mocnosti, považována za společný útok na Ruskou federaci," uvedl Putin. Neupřesnil však, zda by tento nový přístup umožňoval reakci jadernými zbraněmi.
Putin zároveň zmínil, že Rusko by mohlo použít jaderné zbraně v případě rozsáhlého leteckého útoku na jeho území. "Budeme zvažovat tuto možnost, jakmile získáme důvěryhodné informace o masivním vzdušném útoku, který by překročil naše hranice," řekl.
Dále prezident zdůraznil, že Rusko si vyhrazuje právo použít jaderné zbraně v případě útoku konvenčními zbraněmi na Rusko nebo Bělorusko, pokud by to představovalo "kritickou hrozbu" pro ruskou suverenitu.
Podle Putina jsou změny v doktríně navržené s ohledem na současnou politickou a vojenskou situaci a nové hrozby, kterým Rusko čelí.
Putin o těchto změnách hovořil v kontextu varování Spojeným státům a spojencům NATO, že pokud Ukrajině umožní používat západní zbraně při útocích na ruské území, vystaví se riziku, že vstoupí do války s Ruskem.
Od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 Putin a další představitelé Kremlu opakovaně hrozí použitím jaderných zbraní, aby odradili Západ od další vojenské podpory Ukrajině, upozorňuje AP.
V současné době ruská jaderná doktrína umožňuje použití jaderných zbraní v reakci na použití jaderných nebo jiných zbraní hromadného ničení proti Rusku či jeho spojencům, nebo při konvenčním útoku, pokud by byla ohrožena existence ruského státu.
Související
Trump varoval Írán. Američané jsou připraveni podniknout další útok
Šéf Airbusu: Evropa potřebuje taktické jaderné zbraně, aby se postavila Putinovi
Jaderné zbraně , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Tragédie na D35. Muž nepřežil střet s náklaďákem, ráno se stala další nehoda
před 1 hodinou
Policie řešila potyčku v Brně. Někteří účastníci skončili v nemocnici
před 2 hodinami
Turek je jediným kandidátem na ministra životního prostředí, potvrdil Macinka
před 3 hodinami
Rusové momentálně nechtějí prozradit, kde je Putin
před 4 hodinami
Europoslankyně Konečná oznámila smutnou zprávu. Zemřel její otec
před 5 hodinami
Trump varoval Írán. Američané jsou připraveni podniknout další útok
před 6 hodinami
Počasí v Česku si žádá novou výstrahu. Napadne až 15 centimetrů sněhu
před 6 hodinami
PŘEHLED: Obchody na Silvestra. Víme, jak bude ve středu otevřeno
před 7 hodinami
Francie se s Bardotovou rozloučí příští týden. Pohřeb bude v Saint-Tropez
před 8 hodinami
Šofér prezidenta Pavla čelí obžalobě. Měl nehodu a nadýchal
před 9 hodinami
Trump vyzval k zahájení druhé fáze příměří v Pásmu Gazy
před 10 hodinami
Drama v pardubickém hotelu. Opilý cizinec vyhrožoval střelbou
před 12 hodinami
Počasí do konce týdne: V noci a k ránu hrozí silné mrazy
včera
USA provedly úder na pozemní cíl přímo ve Venezuele, potvrdil Trump
včera
Křehké příměří mezi Thajskem a Kambodžou dostává po pár hodinách vážné trhliny
včera
Putin chce, aby Ukrajina uspěla, prohlásil Trump. Zelenského kamenná tvář se rozpadla
včera
Ukrajinské drony zaútočily na Putinovu rezidenci, jednání o míru přehodnotíme, tvrdí Lavrov
včera
Konec nadvlády republikánů? Americkou politiku čekají příští rok významné změny, predikuje Pelosiová
včera
Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne
včera
Pátrání po zmizelém letu Malaysia Airlines MH370 se po jedenácti letech obnovuje
Více než jedenáct let po zmizení letu Malaysia Airlines MH370 se pátrání po troskách Boeingu 777 vrací s novou intenzitou. Malajsijská vláda oznámila, že v úterý 30. prosince 2025 odstartuje nová, 55denní operace vedená americkou společností Ocean Infinity. Tato soukromá firma, která proslula nalezením vraku lodi Endurance polárníka Shackletona, se zavázala k dohodě typu „žádný nález, žádná odměna“. Pokud vrak lokalizují, obdrží 70 milionů dolarů.
Zdroj: Libor Novák