Řím podle premiérky nezvažuje stíhačky pro Kyjev, uvažuje o dodávce zbraní

Dodávka italských stíhaček Ukrajině "není na stole", prohlásila italská premiérka Giorgia Meloniová po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Na společné tiskové konferenci ale uvedla, že Itálie zvažuje poskytnutí dalších zbraní pro posílení protivzdušné obrany (PVO) země, která už rok čelí ruské agresi.

Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu a jeho italský protějšek Guido Crosetto se na počátku února shodli na dodání systému protivzdušné obrany SAMP/T na Ukrajinu. Stát by se tak mělo letos na jaře.

SAMP/T, označovaný také jako Mamba, je jediným systémem evropské výroby, který poskytuje ochranu proti balistickým střelám. S dosahem zhruba 100 kilometrů dokáže sledovat desítky cílů a až deset naráz jich zasáhnout. Kyjev o SAMP/T, který je určený primárně k obraně bojiště a vojenských cílů, například letišť a přístavů, žádal už loni v listopadu.

Meloniová dnes naznačila, že kromě Mamby uvažuje Řím o dodání dalších protileteckých zbraní.

"Když čelíte útoku, tak veškeré zbraně jsou obranné. Nyní není nastolena otázka odeslání letadel, toto rozhodnutí by mělo být přijato s mezinárodními partnery. Soustředili jsme se na systémy protivzdušné obrany SAMP/T, Spada, Skyguard. Prioritou je ochrana infrastruktury a civilistů," řekla Meloniová podle webu deníku Ukrajinska pravda.

Zelenskyj označil chystaný balík italské vojenské pomoci za "silný" a "velice důležitý".

Italská vláda seznam zbraní poskytnutých Ukrajině nezveřejňuje. Podle odhadů z konce listopadu, o kterých informovala média, Řím předal Kyjevu vojenskou pomoc ve výši 450 milionů eur (11 miliard korun).

Meloniová přicestovala na Ukrajinu dnes. Během návštěvy Irpině nedaleko Kyjeva označila dnešní projev ruského prezidenta Vladimira Putina za propagandu. O den dříve ve Varšavě ujistila Ukrajinu, že se může na Itálii spoléhat i přes názorové rozdíly ve vládní koalici.

"Jsem zde, abych pochopila potřeby lidí, kteří bojují za svou svobodu. Vždy je jiné vidět věci na vlastní oči a myslím, že to pomůže Italům porozumět," uvedla Meloniová po příjezdu do Kyjeva. Premiérka přicestovala podobně jako další zahraniční návštěvy vlakem z Polska.

Později ve městě Irpiň Meloniová reagovala na projev, který dnes měl Putin, jehož země téměř před rokem vojensky napadla Ukrajinu a rozpoutala tím největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války. "Část mého srdce doufala v odlišná slova, v krok kupředu. Byla to propaganda," uvedla Meloniová. Šéf Kremlu znovu obviňoval Západ z rozpoutání války na Ukrajině a oznámil, že Rusko pozastavuje účast v dohodě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů.

Italská premiérka dnes kromě Irpině navštívila také nedaleké město Buča, které se rovněž stalo jedním ze symbolů válečných zločinů, z nichž Ukrajina viní Rusko. "Byli jsme s vámi od začátku a budeme s vámi až do konce," pronesla v Buči podle Reuters dojatá premiérka.

Meloniová, která nastoupila do funkce loni v říjnu, opakovaně prohlásila, že chce jet do Kyjeva před prvním výročím ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na 24. února. O den dříve přitom ukrajinskou metropoli nečekaně navštívil americký prezident Joe Biden, který je dnes na návštěvě Polska. Podle listu The Guardian si s Meloniovou, která naopak v pondělí jednala v Polsku s premiérem Mateuszem Morawieckým, telefonoval. Vrcholní představitelé spolu projednali pokračující úzkou koordinaci ohledně podpory Ukrajiny, uvedl poté Bílý dům.

Meloniová při pondělí zastávce ve Varšavě uvedla, že Itálie a Polsko budou nadále Ukrajině dodávat zbraně. Její pravicová vláda Ukrajinu podporuje, ačkoliv menší strany v koalici, v jejichž čele stojí proruští politici Matteo Salvini a bývalý premiér Silvio Berlusconi, se k otázce podpory Ukrajiny staví nejednoznačně. Meloniová nicméně pokračuje v politice svého předchůdce Maria Draghiho, který se loni v červnu vydal do Kyjeva v doprovodu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Olafa Scholze.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Itálie Giorgia Meloniová Francie

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 3 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 11 hodinami

Íránský prezident Ebráhím Raísí zemřel při pádu vrtulníku. Uhořel i ministr zahraničí

Íránský prezident Ebráhím Raísí a ministr zahraničních věcí Hosejn Amír Abdollahján zahynuli při pádu vrtulníku, který se v neděli v husté mlze zhroutil v hornatém terénu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy