Rodiny rukojmích, kteří jsou zadržováni palestinským militantním hnutím Hamás v Pásmu Gazy, vyzvaly v úterý izraelskou vládu, aby dosáhla dohody, která zajistí propuštění jejich příbuzných ze zajetí. Uvedl to server CNN.
V prohlášení tzv. Fóra příbuzných rukojmí a pohřešovaných se uvádí, že "rodiny naléhavě žádají, aby válečný (vládní) kabinet dnes večer schválil dohodu o návratu všech rukojmí z Gazy." Zároveň americký prezident Joe Biden vyjádřil naději, že k dohodě o propuštění rukojmí dojde.
Příbuzní a přátelé přibližně 240 rukojmí zadržovaných Hamásem se v úterý vydali z Tel Avivu na téměř 70kilometrový protestní pochod do Jeruzaléma, aby také lobbovali za osvobození svých blízkých.
Organizátoři plánují pochod dovést až k oficiálnímu sídlu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, kterého zároveň žádají o setkání. V prohlášení příbuzných rukojmí se také uvádí výzva k vysvětlení podmínek, které Izrael stanovil pro výměnu rukojmí.
Organizátoři též vyzývají všechny Izraelce, aby se k pochodu přidali a podpořili požadavek na propuštění unesených osob.
Palestinské militantní hnutí Hamás v pondělí katarským vyjednavačům sdělilo, že je připraveno k propuštění 70 žen a dětí zadržovaných v Gaze, výměnou za pětidenní příměří s Izraelem. Uvedla to agentura Reuters.
"Příměří by mělo zahrnovat úplný klid zbraní a umožnit přísun humanitární pomoci všude do Pásma Gazy," uvedl Abú Ubajdá, mluvčí ozbrojeného křídla Hamásu, v hlasové nahrávce zveřejněné na kanálu skupiny na platformě Telegram.
Zároveň obvinil Izrael z "otálení a vyhýbání se" dohodě. "Minulý týden zde bylo úsilí ze strany katarských bratrů o propuštění ženy a děti z řad nepřátelských zajatců výměnou za 200 palestinských dětí a 75 žen zadržovaných nepřítelem," uvedl dále Abú Ubajdá.
Palestinské militantní hnutí ale následně oznámilo, že pozastavuje jednání o propuštění rukojmí, které zadržuje v Pásmu Gazy od útoku na Izrael ze 7. října. Tento krok hnutí odůvodnilo izraelským bombardováním nemocnice Al Shifa v Gaze.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dříve naznačil, že "by mohlo dojít" k dohodě s hnutím Hamás o propuštění rukojmí. Nejmenovaný představitel Spojených států potvrdil, že možná dohoda o propuštění rukojmí, o které se v současnosti jedná, se týká výměny 80 žen a dětí za palestinské ženy a teenagery, které zadržuje Izrael. USA podle něj hledají i jiné možnosti a není jisté, jestli některá z nich bude úspěšná.
Pozastavení jednání ze strany Hamásu přišlo pár hodin poté, co izraelský nálet zničil kardiologické oddělení nemocnice Al Shifa, největšího zdravotnického zařízení v Pásmu Gazy. V okolí nemocnice zároveň probíhaly obtížné boje.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přitom opakovaně opět odmítl jakékoli vyhlídky na příměří. "Rád bych uvedl na pravou míru všechny možné nepravdivé fámy, které posloucháme z různých směrů, a jasně zopakoval jednu věc: nebude žádné příměří bez propuštění našich rukojmí," řekl Netanjahu .
V minulosti se spekulovalo o jednáních o propuštění asi 12 rukojmích včetně šesti Američanů výměnou za třídenní příměří v Gaze. Přestávka v bojích by podle tohoto zdroje umožnila Egyptu dodat do pásma Gazy humanitární pomoc a Hamásu propustit rukojmí.
Americký prezident Joe Biden už v dříve v telefonátu Netanjahuovi řekl, že třídenní zastavení bojů v pásmu Gazy by mohlo pomoci zajistit propuštění části rukojmí. S odvoláním na dva zdroje z Izraele a USA o tom v úterý informoval zpravodajský server Axios.
Americký představitel podle serveru uvedl, že na základě návrhu, o kterém diskutují USA, Izrael a Katar, by hnutí Hamás propustilo deset až 15 rukojmí. Během "přestávky" v bojích by také ověřilo totožnost všech zajatců a poskytlo seznam jejich jmen.
Bílý dům oznámil, že Biden a Netanjahu mluvili o možnosti "taktických přestávek", které by umožnily civilistům bezpečně odejít z oblastí bojů, zajistit pomoc pro ně a mohli vést k propuštění rukojmí.
Izrael přitom ještě před pár dny uvedl, že nepřijme žádné dočasné příměří s Hamásem, dokud radikální palestinské hnutí nepropustí více než 240 rukojmích, které zajalo během útoku na jižní Izrael dne 7. října. Sdělil to přímo premiér Netanjahu, uvedl server France24.
Netanjahu zvažuje výzvu USA k humanitárním přestávkám v bojích. Už v minulosti ale podmínil příměří propuštěním všech zajatců, jejichž počet se pohybuje kolem 240 a nadále roste. Izraelská armáda ve čtvrtek večer oznámila, že obklíčila město Gaza, uvedl mluvčí armády Daniel Hagari. Ten také prohlásil, že o příměří se v současnosti vůbec neuvažuje.
Palestinské militantní hnutí Hamás ale uvedlo, že v nejbližších dnech propustí několik rukojmích, které uneslo do pásma Gazy po útoku na Izrael ze 7. října. "Informovali jsme zprostředkovatele, že v nejbližších dnech propustíme určitý počet cizinců," prohlásil v televizním projevu Abú Ubajdá, mluvčí brigád Izzaddína Kasáma (ozbrojeného křídla Hamásu).
Radikálové podle Izraele zadržují přibližně 240 lidí, které unesli během bezprecedentních útoků před více než třemi týdny. Dosud bylo osvobozeno pět rukojmí, přičemž čtyři z nich Hamás propustil a jednu vojáčku zachránila izraelská armáda během pozemní operace.
Hamás také dříve uvedl, že výměnou za propuštění rukojmích požaduje osvobození 6000 palestinských vězňů. Izrael naopak vzkazuje Hamásu, že chystaná pozemní operace v pásmu Gazy bude zrušena, pokud propustí všechny rukojmí a implicitně se vzdá. Uvedl to Jonathan Conricus, mezinárodní mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) v rozhovoru pro australské rádio ABC.
"Pokud by Hamás vyšel ze svých úkrytů, které skrývá pod izraelskými civilisty, což je to, co nyní dělají, vrátil naše rukojmí a bezpodmínečně se vzdal, pak by válka konec. Pokud to neudělají, pravděpodobně budeme muset jít dovnitř a udělat to." řekl.
Conricus neodpověděl, proč byla pozemní invaze odložena, přestože se o ní mnoho dní mluvilo, místo toho uvedl, že izraelské jednotky "zlikvidují Hamas." Dodal, že lidé "by se měli postavit na jednu stranu...podle toho, jakou máte morálku."
Jak ale uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ), Izrael souhlasil s dočasným odložením plánované pozemní ofenzívy v pásmu Gazy, aby umožnil Spojeným státům rychle přesunout protivzdušnou obranu na Blízký východ, s cílem chránit americké vojáky v regionu.
"Pokud chcete být na straně teroristů nebo na straně Izraele, je to vaše volba," řekl mluvčí IDF. Odpověděl také na otázky týkající se hrozné humanitární situace v Gaze a poznamenal, že nevěří, že by Izrael měl být nucen poskytovat jídlo nepříteli, který "vystřeluje rakety na naše občany a snaží se je zabít."
Izraelská armáda u dříve uvedla, že neplánuje po zničení palestinského militantního hnutí Hamás kontrolovat "život v pásmu Gazy". Uvedl izraelský ministr obrany Joav Galant.
Během izraelského bombardování Pásma Gazy zahynulo podle resortu zdravotnictví nejméně 10 000 lidí, dalších 32 000 lidí bylo zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3000 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 230 rukojmích.
Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje podle dostupných a neověřených údajů nejméně 11 000, zraněno je nejméně 35 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 600 000 obyvatel Pásma Gazy.
Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.
Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.
Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.
V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.
Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.
Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.
Související
Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích
Třináct zemí včetně EU vyzvalo Izrael, aby neprováděl ofenzivu ve městě Rafáh
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , Pásmo Gazy , Hamás , Benjamin Netanjahu
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Ficův stav se zásadně nemění. Kaliňák ale zmínil pozitivní prognózu
před 49 minutami
V sobotu národní tým posílí ze zámoří Nečas. Do Prahy by mohli přijet také Pastrňák se Zachou
před 1 hodinou
Ukrajinci prchají z Charkovské oblasti před ruskou armádou. Jsou jich tisíce
před 2 hodinami
Na Slovensku se začíná rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
před 2 hodinami
Aktuální počasí: Bouřková předpověď na víkend. Hrozí dnes i zítra
před 3 hodinami
Putin předstírá zájem o mírová jednání. Jde mu o jediné, tvrdí analytici z ISW
před 3 hodinami
Britové i po vyrovnaném duelu s Dánskem stále bez bodu. Němci opět nastříleli osm branek
před 4 hodinami
Fiala ocenil reakci odborů. Vyhlíží návrat k jednacímu stolu
před 4 hodinami
Západ se bojí, říká Zelenskyj s ohledem na válku na Ukrajině
před 5 hodinami
MS v ledním hokeji: Češi nepovolili Rakušanům další překvapení. Porazili je 4:0 a čtvrtfinále mají jisté
před 6 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, ukazuje předpověď
včera
Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje odsouzeným sloužit v ukrajinské armádě
včera
Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích
včera
Atentátník nebyl liberál ani extremista. Slovensko dementuje nepravdivé informace na internetu
včera
Polovina Poláků souhlasí s tím, aby se ukrajinští muži vrátili bojovat na Ukrajinu
včera
Třináct zemí včetně EU vyzvalo Izrael, aby neprováděl ofenzivu ve městě Rafáh
včera
Vatikán vydal normy, jak posuzovat nadpřirozené jevy
včera
Putin tvrdí, že Rusko zatím neplánuje obsadit ukrajinské město Charkov
včera
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
včera
Pekarová Adamová vyrazila do Pobaltí. Lotyšsko dá čtvrt miliardy na munici pro Ukrajinu
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) navštívila v rámci baltské cesty Lotyšsko. V Rize jednala s předsedkyní parlamentu Daigou Mieriņou o dalších způsobech podpory Ukrajiny a s premiérkou Evikou Siliņou o bezpečnostní i ekonomické spolupráci. Na místní vojenské základně navštívila také české vojáky pomáhající chránit východní křídlo NATO.
Zdroj: Jan Hrabě