Politika současného Ruska je zaměřena jednoznačně na destabilizaci světového řádu využívající oportunisticky jakékoliv příležitosti, která se naskytne. Podle vlivného ruského senátora přišel čas, aby se Rusko začalo věnovat i jiným územím než Evropě. Tvrdí, že změna na americkém kontinentu již pod ruským vedením začala.
"Chtěli jste nový světový řád? Tady ho máte! Venezuela anektovala území Guayana Esequiba, a to přímo před nosem kdysi mocného vládce Spojených států. Zbývá jen, aby Mexiko získalo zpátky Texas i další území. Je načase, aby se Američané zamysleli nad svou budoucností. A nad budoucností Aljašky," napsal Mironov na sociální síti X.
Samozřejmě využil příležitosti momentálně eskalujícího konfliktu mezi Guyanou a Venezuelou, přičemž prezident Nicolás Maduro oznámil svůj záměr obsadit tuto bohatou ropou obdařenou oblast. Také připomínal historický fakt, že v minulosti Rusko ovládalo největší a nejsevernější část Spojených států. Tato oblast byla však v roce 1867 prodána americké vládě, což opomenul zmínit.
Nápad obnovit ruskou nadvládu nad Aljaškou, které se země dobrovolně vzdala, není v Rusku nový. Tato myšlenka pravidelně zní z úst ruských propagandistů a v minulosti ji dokonce předkládal šéf ruské Dumy Vjačeslav Volodin jako odpověď na západní protiruské sankce. Nicméně je spíše ztělesněním představ ruského vedení, které se snaží vykreslit silný obraz, ačkoliv není schopno dosáhnout většího úspěchu, zejména ve střetu s podstatně slabší Ukrajinou.
Vjačeslav Volodin si brousil zuby i na Polsko. Podle tohoto ruského politika je třetina území Polska oblastmi s rozvinutou infrastrukturou, průmyslovými podniky a bohatými přírodními zdroji, které se staly součástí Polska "díky Rusku". Podle jeho slov, "v poválečné době sovětský lid utratil více než 750 miliard dolarů na obnovu a rozvoj Polska. Polsko jako stát existuje jen díky naší zemi." Kritizoval polskou politiku bourání pomníků sovětským vojákům, uzavírání ruských škol a "krádež ruského majetku".
"Polsko musí vrátit území získaná v důsledku druhé světové války a kompenzovat naší zemi prostředky, které na to byly vynaloženy ve válečných a poválečných letech," dodal předseda ruské Státní dumy.
Skutečné obsazení dvou třetin území Guyany Venezuelou také spíše připomíná přání než reálný plán. I když údajně 96 % Venezuelanů tento krok schválilo v referendu a prezident Maduro nařídil vytvoření nového členského státu Bolívarovské republiky Venezuela, dosud nedošlo k faktické okupaci tohoto území. Zůstává nejisté, zda k nějakému skutečnému obsazení nakonec dojde.
Guyana získala dle serveru CNN podporu nejen ze strany Spojených států, které s ní aktuálně jednají o obranné spolupráci, ale také od jihoamerické regionální velmoci Brazílie, která již vyslala své vojáky na hranice s touto ohroženou zemí. Situace na místě tak příliš nesouzní s Mironovovými představami.
Spor o Esequibo má kořeny v koloniálním období, kdy v oblasti operovalo Španělsko, Nizozemsko a Británie. V roce 1899 připadl region na základě arbitráže USA, Británie a Ruska britské kolonii Guyaně. Když v roce 1966 získala Guyana nezávislost, Venezuela si Esequibo začala nárokovat u mezinárodních soudů. Napětí vzrostlo poté, co byla u pobřeží tohoto regionu v roce 2015 nalezena větší ložiska ropy a plynu.
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) minulý týden krátce před referendem Caracasu nařídil, aby nepodnikal žádné kroky, které by zbavily Guyanu kontroly nad Esequibem. Venezuela ujistila, že nehledá důvod k invazi do oblasti. Voliči však mimo jiné v referendu odmítli, aby ICJ rozhodoval tento územní spor.
Někteří analytici tvrdí, že Maduro nyní územní spor rozvířil proto, aby si vylepšil preference před prezidentskými volbami, které se budou konat příští rok.
Související
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
Rusko , USA (Spojené státy americké) , Venezuela , guyana , Guayana Esequiba , Sergej Michajlovič Mironov
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
před 1 hodinou
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 2 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 9 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
Teenagerka 17letá Ljubov Lizunovová ze sibiřského města Čita byla odsouzena k 3,5 rokům vězení za protiválečné graffiti a příspěvky na sociálních sítích, uvedl ve čtvrtek ruský soud.
Zdroj: Radek Novotný