Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii

Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.

Primátor Charkova Ihor Terechov informoval prostřednictvím platformy Telegram, že úder postihl obytnou čtvrť, kde následně v několika domácnostech propukl požár. Zprávy o případných obětech či zraněných zatím nejsou k dispozici.

Ukrajinské letectvo také uvádí, že k raketovému útoku došlo na jihu Ukrajiny, kde ruská armáda útočila balistickými raketami z Krymu. Tento útok začal krátce po skončení útoků s použitím dronů.

Během téže noci pokračovala série útoků připisovaných Ukrajině na zařízení na zpracování ropy v Rusku. Nejnověji byla zasažena rafinerie v Kalužské oblasti ležící jihozápadně od Moskvy a sousedící s Tulskou, Brianskou, Smolenskou, Moskevskou a Oriolskou oblastí.

Ruské vládní úřady potvrdily požár v ropné rafinerii nedaleko města Kaluga, avšak zatím nepotvrdily zprávy od místních obyvatel o útoku dronu jako příčině. Úřady uvedly, že požár byl lokalizován a nebylo hlášeno žádné ztráty na životech.
 
 Při středečních útocích ruských sil na Ukrajinu byly vážně poškozeny dvě vodní elektrárny a jsou mimo provoz. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedla státní energetická společnost Ukrhydroenerho, nekonkretizovala však, o které elektrárny se jedná.  

"Nepřítel nadále masivně útočí a ničí ukrajinskou energetickou infrastrukturu a uskutečňuje ničivé cílené útoky. K dnešnímu dni všechny vodní elektrárny utrpěly vážné škody," napsala společnost na své webové stránce s tím, že náprava škod a obnovení provozu elektráren bude vyžadovat značné finanční zdroje a úsilí.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal ve středu řekl, že od začátku invaze v únoru 2022 bylo při ruských útocích poškozeno nebo zničeno více než 800 tepláren po celé Ukrajině.

Konstatoval, že Moskva nedávno zintenzivnila své raketové a dronové útoky na kritickou infrastrukturu Ukrajiny, přičemž rozsáhlé údery uskutečnila 22. a 29. března, 11. a 27. dubna a také 8. května.

Šmyhal informoval, že Fond na podporu energetiky Ukrajiny, zřízený na poskytování finanční a věcné pomoci při opravě kritické energetické infrastruktury poškozené ruskými útoky a na zajištění nepřetržité funkčnosti energetického sektoru, již vysbíral více než 410 milionů eur.

Dodal, že Agentura USA pro mezinárodní rozvoj (USAID) brzy se spustí nový program v hodnotě 190 milionů dolarů.

Ukrajinští energetici se mezi tím snaží opravit škody způsobené rostoucími ruskými vzdušnými útoky, které mají za cíl zničit ukrajinskou energetickou infrastrukturu, poškodit ekonomiku a podlomit morálku společnosti.

Obávají se, že nedokáží zemi připravit na zimu, pokud spojenci Kyjevu neposkytnou systémy protivzdušné obrany, jako jsou americké Patrioty, které by pomohly zastavit další útoky Rusů na již poškozené elektrárny.

V elektrárně, která patří společnosti DTEK, největšímu soukromému dodavateli elektrické energie na Ukrajině, zůstal po nedávném raketovém útoku v jedné části chaos způsobený rozbitým sklem, rozdrcenými cihlami a ohnutými kusy kovu.

Tato uhelná elektrárna je jedním ze čtyř podniků DTEK, které byly při útoku zasaženy. Kvůli bezpečnostním důvodům nelze zveřejnit umístění elektrárny, technické podrobnosti škod ani jména zaměstnanců.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba informoval magazín Foreign Policy, že polovina ukrajinského energetického systému byla poškozena ruskými útoky.

DTEK uvádí, že od začátku ruské invaze v roce 2022 přišla o 80 procent své výrobní kapacity a že na její podniky bylo namířeno téměř 180 vzdušných útoků. Oprava všech poškozených elektráren by trvala šest měsíců až dva roky, i kdyby Rusko neprovádělo další útoky.

Agentura AP popsala příběhy několika lidí z energetického sektoru. Ruslan, vedoucí směny, byl ve velíně, když začaly znít sirény. Poslal své lidi do krytu ve sklepě, ale sám zůstal na místě. Místo útoku bylo jen několik metrů daleko. Vyrazil do tmy, prachu a ohně. Tvrdí, že neměl strach, protože "věděl, co má udělat", ujistit se, že jeho tým je v pořádku, a poté se zapojit do hašení požáru.

Oleh říká, že Rusové "se neustále učí" a upravují svou taktiku. Původně útočili na transformační stanice, nyní se zaměřují s čím dál větší přesností na samotnou infrastrukturu pro výrobu elektrické energie. A to opakovaně.

Výkonný ředitel DTEK Dmytro Sacharuk v březnu řekl, že z deseti objektů, které firma opravila po dřívějších útocích, byly dvě třetiny znovu zasaženy.

Ukrajinské společnosti působící v energetice téměř vyčerpaly peníze, vybavení a náhradní díly potřebné k opravě škod způsobených Ruskem. Elektrárny naléhavě potřebují speciální vybavení, které na Ukrajině není možné dostatečně rychle a v dostatečném množství vyrobit.


 
 

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 3 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy