Sikorski: Doufám, že Putin nebude tak šílený, aby zaútočil na NATO

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski doufá, že ruský prezident Vladimir Putin nebude tak šílený a nezaútočí na Severoatlantickou alianci (NATO). Řekl to během živého streamování na sociálních sítích, uvedla agentura PAP.

"Doufám, že Putin nebude tak šílený a nebude napadat celou Severoatlantickou alianci," řekl Sikorski a dodal, že Polsko má podporu Evropské unie a Spojených států. "Toto je základní otázka, na kterou zná odpověď pouze případný útočník, jmenovitě Vladimir Putin," dodal.

Podle Sikorského se stát musí připravit na účinné zastrašení Putina od takového rozhodnutí. "Díky Bohu, tentokrát nebude Polsko bojovat samo a nebude ho odstrašovat samo, jak tomu bylo mnohdy v naší minulosti," uvedl Sikorski.

Podle něj má Západ možnost porazit Rusko, ať už to učiní na Ukrajině nebo na polských hranicích. V rozhovoru, který zveřejnil zpravodajský server Onet, varoval, že pokud by ruský prezident Vladimir Putin obsadil Ukrajinu, provedl by podle něj to, co Adolf Hitler s Československem - zmocnil by se průmyslu okupované země, mobilizoval by Ukrajince do ruské armády a poslal je bojovat dál na západ.

"Polovina německých tanků, které zaútočily na Polsko v roce 1939, byla ve skutečnosti česká. Tedy - jestli Putin získá Ukrajinu, bude silnější. A tehdy budeme mít větší problém," varoval Sikorski. Na otázku, zda by mělo smysl poslat pozemní vojska na Ukrajinu, odpověděl, že je lepší zastavit Putina na Ukrajině, 500 nebo 700 kilometrů na východ odtud.

Šéf polské diplomacie míní, že ruské rezervy nejsou neomezené a samo Rusko není neporazitelné. Sikorski připomněl, že války mohou končit i ekonomickým zhroucením jedné strany, podobně jako se to stalo Německu v první světové válce. Ukázal na to, že Rusko již utratilo polovinu svého rezervního fondu a ztratilo své nejvýnosnější trhy pro ropu a plyn, které nyní musí prodávat Indii a Číně se značnou slevou.

Polsko dlouhodobě varuje před hrozbou války v Evropě. Podle premiéra Donalda Tuska vstoupila Evropa opět do období předválečného napětí. Před tím, že by Rusko mohlo být vojensky schopno napadnout členské státy NATO již v roce 2026 nebo 2027, varoval už dříve i polský prezident Andrzej Duda.

Tusk pro evropská média uvedl, že válka již není pouhým pojmem z minulosti, ale je reálná a trvá již více než dva roky. Pozoruje podle svých slov změnu myšlení v Evropě, kdy nikdo již nezpochybňuje potřebu společné obrany.

Kritizoval také ruského prezidenta Vladimira Putina, který bez jakýchkoli důkazů viní Ukrajinu z útoků na koncertní halu na předměstí Moskvy a zdůvodňuje útoky na civilní cíle na Ukrajině. Upozornil též na ruské útoky na Kyjev hypersonickými střelami, které se odehrály poprvé za denního světla.

Podle Tuska bude Evropa - bez ohledu na výsledek amerických prezidentských voleb - pro Washington atraktivnějším partnerem, pokud se stane vojensky více soběstačnou. Vyzval také k urychlené pomoci pro Kyjev a upozornil, že příští dva roky války mohou o všem rozhodnout.

"Přicházejí nové zprávy a nedávno jsem viděl jednu od německých expertů, v níž se říká, že možná už v roce 2026 nebo 2027 bude (ruský prezident Vladimir) Putin, když postaví svou ekonomiku na válečný základ, disponovat takovou vojenskou silou, že bude schopen zaútočit na NATO," uvedl už dříve Duda pro americkou televizi CNBC.

Evropské země mají dva, tři roky, během kterých mohou dělat potřebné přípravy včetně hromadění zásob munice a výroby zbraní, "aby se co nejvíce zvýšila bezpečnost Evropy..., aby k invazi nedošlo".

Zbrojit je podle něj třeba proto, aby NATO nakonec nemuselo bojovat. "Jde o to, abychom vytvořili takový odstrašující prostředek, který zajistí, že nebudeme napadeni. O to jde, protože nikdo z nás nechce válku," dodal polský prezident.

Spojené státy vyzval, aby nadále pokračovaly v podpoře Ukrajiny. Duda varoval, že v případě, že se ruské síly nepodaří zastavit na Ukrajině, do války by se museli zapojit i vojáci USA.

"Tuto ruskou agresi je třeba zastavit za každou cenu. Pokud se nezastaví, tak se to převalí a pak se obávám, že americké peníze nebudou stačit k zastavení Ruska, budou muset zasáhnout američtí vojáci a to nikdo nechce," řekl.

Na konci února přitom Duda tvrdil, že si nemyslí, že Rusko vojensky napadne Polsko. Důvodem je podle něj to, že Polsko bude na případnou agresi dostatečně připraveno, řekl v rozhovoru pro polský deník Fakt.

"Tohle všechno platí v případě, že budeme silní. Nenapadáte silné - napadáte slabé," vysvětlil svůj postoj Duda. Dodal, že "díky laskavosti bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Polsku" má nyní Varšava stíhačky páté generace F-35, stálou přítomnost amerických vojáků na území Polska a velitelství V Corps americké armády v Poznani.

Estonská zahraniční zpravodajská služba se ale domnívá, že se Rusko se připravuje na možnou vojenskou konfrontaci se státy NATO, ke které by mohlo dojít v příštích deseti letech.

"Rusko se vydalo cestou dlouhodobé konfrontace... a Kreml se pravděpodobně připravuje na možný konflikt s NATO, ke kterému by mohlo dojít v příštích deseti letech," konstatoval šéf estonské zpravodajské služby Kaupo Rosin.

Tento závěr odvodili na základě plánů Ruska zdvojnásobit počet sil rozmístěných na hranici s Finskem a pobaltskými státy.

Rosin dále uvedl, že ruský vojenský útok je v krátkodobém horizontu velmi nepravděpodobný, zejména proto, že nyní Rusko potřebuje své jednotky na Ukrajině. Podle něj zůstane útok nepravděpodobným, pokud i Evropa posílí své ozbrojené síly, aby se vyrovnaly těm ruským.

"Pokud se nepřipravíme, pravděpodobnost (ruského vojenského konfliktu) bude mnohem vyšší," dodal Rosin, přičemž zdůraznil, že podle něj postupuje NATO a jeho spojenci správným směrem.

Související

Více souvisejících

Rusko Vladimír Putin Radoslaw Sikorski

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

včera

MS v hokeji

Fiala tentokrát Švýcarům proti Kanadě nepomohl, Rakušané nadále drží naději. Lotyši udolali Slováky v nájezdech

Čtyřmi zápasy pokračoval v neděli domácí hokejový světový šampionát. Odpoledne se představilo opět překvapení z Rakouska, které je po nečekaných výsledcích s Kanadou a Finskem stále ve hře o senzační postup do čtvrtfinále. A můžou na něj nadále myslet i po nedělním zápase s Norskem, se kterým si poradilo 4:1. Ve večerním pražském duelu dvou největších favoritů skupiny A mezi Švýcarskem a Kanadou se hrál vyrovnaný a ostrý hokej, který ovlivnil výrazně Kevin Fiala svým zbytečným vyloučením do konce zápasu. I díky tomu Kanaďané došli k výhře 3:2. Důležitý zápas se večer hrál v Ostravě mezi Slovenskem a Lotyšskem. Ten nakonec dospěl za stavu 2:2 až do samostatných nájezdů, kde se stal hrdinou gólman Gudlevskis, jenž vychytal výhru a lotyšskou naději a postup. To Slováci si na jistotu čtvrtfinále musí ještě počkat. USA pak rozstřílely Kazachstán. 

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu se poprvé vyjádřil k zatykači na svou osobu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí odsoudil rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykače proti jeho osobě. Podle Netanjahua jde o absurdní krok a útok na izraelskou armádu a celý Izrael. Uvedla to agentura AP.

včera

včera

včera

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

včera

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

včera

včera

včera

včera

včera

Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora

V Česku během uplynulého týdne přibylo 1383 nových případů černého kašle, informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). Letos už je evidováno téměř 15 tisíc případů onemocnění. V uplynulých dnech bylo nahlášeno také další úmrtí nakaženého seniora. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy