Slovenský premiér Eduard Heger necelých sedm měsíců před předčasnými parlamentními volbami v zemi oznámil odchod z mateřského hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO). Učinil tak v noci na dnešek v příspěvku na sociální síti. Novinářům pak řekl, že se stal lídrem neparlamentní strany Demokrati (Demokraté) a že spolu s ním součástí tohoto politického projektu s cílem spojit strany pravého středu budou mimo jiné ministři zahraničí, obrany, hospodářství a životního prostředí.
Heger a ministr obrany Jaroslav Naď svůj odchod z OLaNO naznačovali už několik týdnů. Podle Hegera budou členové kabinetu, tedy i on sám, pokračovat ve svých vládních funkcích, ve kterých jsou po prosincovém pádu kabinetu z pověření prezidentky Zuzany Čaputové.
"Mám vlastní vizi o politice. Vím, že pokud ji chci naplnit, musím se vydat vlastní cestou," napsal Heger, který se stejně jako Naď či šéf diplomacie Rastislav Káčer netají svými prozápadními názory. Podle sondáží Heger nepatří k nejpopulárnějším politikům na Slovensku.
"Chceme aby na Slovensku pokračovaly reformy. Chceme, aby Slovensko bylo spolehlivou součástí demokratického světa, zodpovědným spojencem," řekl pak Heger při představení politického projektu Demokraté. Dodal, že hodlá přispět k vítězství Ukrajiny, která od loňského února čelí ruské vojenské invazi.
Důvody svého odchodu z OLaNO Heger nekomentoval; řekl pouze, že ve vládní koalici přetrvávaly napjaté vztahy a priority vládních stran neumožňovaly v některých otázkách dospět k dohodě.
Heger vyloučil spolupráci nejen s krajní pravicí, ale také se stranami Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica a Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) bývalého premiéra Petera Pellegriniho; právě Směr-SD a Hlas-SD mají podle průzkumů veřejného mínění nejvyšší preference. Pellegrini založil Hlas-SD v roce 2020 poté, co po volební porážce Směru-SD z Ficovy strany spolu s několika dalšími poslanci odešel.
Strana Demokraté nezařazeného poslance Miroslava Kollára, která naposledy vystupovala pod názvem Modrá koalícia (Modrá koalice), původně plánovala spolupráci s někdejším dvojnásobným slovenském premiérem Mikulášem Dzurindou. Kvůli tomu se v lednu také přejmenovala z předchozího názvu Spolu právě na Modrou koalici; ze spolupráce s Dzurindou ale nakonec sešlo a Dzurinda v pondělí ohlásil založení nové strany pravého středu.
Někteří vládní politici dříve řekli, že Heger by měl zůstat v čele vlády i v případě svého odchodu z OLaNO.
"Edo, mnoho štěstí a dík za společnou cestu," napsal na facebooku šéf OLaNO Igor Matovič pod příspěvkem Hegera, který tímto způsobem oznámil svůj odchod z Matovičova hnutí.
Dosavadní člen předsednictva OLaNO Heger se stal předsedou vlády před dvěma roky po krizi ve vládní koalici, v zájmu jejíhož řešení z premiérské funkce odstoupil Matovič. Loni v prosinci po další koaliční krizi a po odchodu strany Svoboda a solidarita (SaS) z vlády sněmovna vyslovila už menšinové Hegerově vládě nedůvěru. Matovič po pádu vlády přišel o funkci ministra financí, což bylo součástí dohody Hegera s SaS o její podpoře například státního rozpočtu na tento rok. Předtím se Heger opakovaně Matoviče zastal, a to i v době, kdy SaS ještě jako vládní strana neúspěšně požadovala Matovičův odchod z kabinetu.
Ministr obrany Naď dříve hovořil o tom, že Matovičovy názory jsou příliš konzervativní a že voličům chybí alternativa, která má jasné směřování v zahraniční politice a je proreformní.
OLaNO se ziskem 25 procent hlasů v roce 2020 přesvědčivě vyhrálo parlamentní volby na Slovensku. Popularita hnutí i samotného Matoviče ale později začala klesat. Preference OLaNO se nyní pohybují na jednociferné hodnotě a Matovič se řadí k nejméně oblíbeným politikům v zemi.
Analytik: Slovenský premiér Heger má po změně strany šanci oslovit část voličů
Slovenský premiér Eduard Heger má po odchodu z hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) a přestupu do čela neparlamentní strany Demokraté šanci oslovit určitou část voličů. Vstup úřadujícího ministerského předsedy do nové strany před parlamentními volbami ale není standardní. ČTK to dnes řekl prezident bratislavského nevládního Institutu pro veřejné otázky (IVO) Grigorij Mesežnikov v reakci na Hegerovo oznámení o přestupu do jiné strany.
Předčasné volby na Slovensku jako řešení politické krize po prosincovém pádu menšinové Hegerovy vlády, které sněmovna vyslovila nedůvěru, budou 30. září.
"Tento projekt má šanci, aby oslovil část voličů. Bylo by ale silné tvrdit, že strhne masy," uvedl Mesežnikov.
Podle něj se Heger chce stát lídrem, kterým nebyl a ani se tak neprojevoval za svého působení v OLaNO někdejšího premiéra Igora Matoviče. "Byl v pozici, že nemohl prosadit, co chtěl. Neměl dostatečnou podporu ve své straně. Ta prosazovala, co chtěl Matovič," řekl Mesežnikov. Dodal, že OLaNO není standardní politickou stranou, ale seskupením malého počtu lidí bez stranické struktury.
Heger byl členem vedení OLaNO, podobně jako ministr obrany Jaroslav Naď, který spolu s ministry zahraničí, životního prostředí a hospodářství rovněž vstupují do strany Demokraté. Podle únorového průzkumu agentury Focus skončil Heger v žebříčku důvěryhodnosti slovenských politiků na osmém místě.
Odchod premiéra z OLaNO, o kterém se v zemi spekulovalo už delší dobu, Heger oznámil v noci na dnešek na sociální síti, během dne pak představil priority působení v novém politickém projektu. Mezi ně patří prosazování reforem, udržení prozápadní orientace Slovenska a snaha o propojování stran pravého středu, které jsou v zemi spíše rozdrobené.
Štěpení politických stran na Slovensku není ojedinělé. Například v roce 2020 opustil stranu Směr-sociální demokracie (Směr-SD) bývalého předsedy vlády Roberta Fica po její volební porážce a po odchodu do opozice expremiér Peter Pellegrini spolu s několika poslanci. Založili pak novou stranu Hlas-sociální demokracie, která se spolu se Směrem-SD nyní v průzkumech těší největší popularitě. V minulosti se vnitrostranickým rozkolům na Slovensku nevyhnuly ani jiné strany, které byly u moci.
Fico se v reakci na Hegerovo oznámení postavil proti tomu, aby členové vlády po přestupu do jiné strany zůstali ve svých funkcích. Opětovně také obhajoval návrh posunout kupředu termín předčasných voleb. Hlas-SD zase uvedl, že Heger chce obelhat lidi a že po třech letech sloužení Matovičovi už nemá do nabídnout.
Šéf bývalé vládní strany Svoboda a Solidarita (SaS) Richard Sulík řekl, že pokud by se Heger k přestupu do nové strany odhodlal dříve, mohl mít zachovanou funkční vládu. Hegerův postup označil za projev jeho nerozhodnosti. SaS loni v září opustila kabinet, který tak přišel o většinu ve sněmovně a v prosinci nepřečkal hlasování parlamentu o vyslovení nedůvěry. Vláda zůstala v úřadu s omezenými kompetencemi z pověření prezidentky Zuzany Čaputové, která podle ústavy může v nynější situaci kdykoliv jmenovat nového premiéra. Čaputová dříve řekla, že úřednickou vládu by dosadila v případě, že byl Hegerův kabinet závažným způsobem selhal.
Související
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem
Slovensko , Eduard Heger (ministr SR)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
před 2 hodinami
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
před 2 hodinami
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
před 3 hodinami
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
před 4 hodinami
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
před 4 hodinami
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
před 5 hodinami
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
před 6 hodinami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 6 hodinami
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 7 hodinami
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 7 hodinami
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 7 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 8 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 8 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 9 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 9 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
před 10 hodinami
Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu
před 11 hodinami
Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů
před 11 hodinami
Pád vrtulníku s Raísím sleduje celý svět. Řada zemí nabídla Íránu pomoc
před 12 hodinami
Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.
Zdroj: Libor Novák