Osm latinskoamerických států se v úterý dohodlo na společné alianci proti odlesňování amazonského pralesa. Společné datum konce ničení tohoto ekosystému však prohlášení amazonského summitu v brazilském Belému neobsahuje, píše brazilský tisk. To kritizují ekologové.
Státy také chtějí spolupracovat na tom, aby amazonský prales nezačal vypouštět do vzduchu více oxidu uhličitého, než dokáže pohltit.
Podle serveru G1 nová aliance má podpořit země v dosažení cílů, které si stanoví ve svých národních strategiích. Například Brazílie, na jejímž území leží přes 60 procent pralesa, chce ukončit odlesňování do roku 2030. Podle stanice CNN Brasil se stanovením společného data, což navrhovala Brazílie, nesouhlasily Guyana, Suriname a Bolívie.
Společné prohlášení podle agentury EFE obsahuje 113 bodů. Země mimo jiné chtějí spolupracovat na vytvoření společného fondu na podporu udržitelného rozvoje či na potírání zločinů proti životnímu prostředí. Země také chtějí vytvořit společný fond pro mezinárodní dary, jejichž výnos půjde na projekty udržitelného rozvoje. Počítají s vytvořením společného centra pro potírání zločinů proti životnímu prostředí, které bude koordinovat národní policie osmi signatářských zemí. Dalším cílem prohlášení je posílit Organizaci smlouvy amazonské spolupráce, které jsou státy členy.
Země se také chtějí vyvarovat tomu, aby se amazonský prales dostal do "bodu zvratu". To je situace, kdy by prales začal vypouštět více oxidu uhličitého, než kolik by ho absorboval.
Prohlášení vyzývá rozvinuté země, aby dodržely svůj slib poskytovat ročně pomoc na ochranu klimatu ve výši 100 miliard dolarů. Peníze by měly dostat chudší státy a rozvíjející se ekonomiky, mezi které patří i státy zastoupené na summitu v Belému.
Jedním z hlavních bodů sporu byla podle agentura otázka těžby ropy. Podle kolumbijského prezidenta Gustava Petra nestačí jen zastavit odlesňování pralesa. "Je nutné opustit fosilní paliva," uvedl Petro. Naopak Brazílie by podle agentury EFE chtěla začít těžit ropu v ústí řeky Amazonky. Ropný průmysl je klíčový i pro další přítomnou zemi na summitu, Venezuelu, a s jeho rozvojem počítá také Guyana. V prohlášení se státy zavazují pouze ke konzultacím ohledně těžby v amazonském regionu. Spory mezi státy později popřel brazilský ministr zahraničí Mauro Vieira. "Nemáme odlišné postoje," řekl.
To, že se země nedohodly na společném datu pro konec odlesňování, kritizují ekologové. "Je to první krok, ale chybí konkrétní rozhodnutí, je to jen seznam slibů," řekl vedoucí jedné z brazilských ekologických organizací Marcio Astrini.
Amazonský summit v Belému je primárně schůzkou Bolívie, Brazílie, Kolumbie, Ekvádoru, Guyany, Peru, Surinamu a Venezuely, tedy států, které už v roce 1978 podepsaly smlouvu o spolupráci v Amazonii. Jejím cílem je společně chránit Amazonii a využívat její zdroje udržitelným způsobem. V roce 1995 tyto země vytvořily Organizaci smlouvy amazonské spolupráce, jejíž poslední summit se konal v roce 2009 v brazilském městě Manaus.
Na jednání v Belému jsou prezidenti Brazílie, Bolívie, Kolumbie a Peru. Venezuelu zastupuje viceprezidentka, Guyanu premiér a Surinamu a Ekvádor ministři zahraničí.
Související
Macron vyzval členy G20, aby jednomyslně rozhodli, zda na summit (ne)pozvat Putina
Další Orbánův mezinárodní skandál: Maďaři ukrývají exprezidenta Bolsonara, tvrdí NYT
Brazílie , Amazonský prales , Bolívie , Kolumbie , Peru , Venezuela , ekvádor
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 2 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 8 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.
Zdroj: Libor Novák