Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po setkání s maďarskou prezidentkou očekává, že Maďarsko neprodleně ratifikuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Uvedl to server hirtv.hu.
Prezidentka Katalin Nováková doufá, že Švédsko se brzy stane členem NATO. O této otázce však podle jejích slov rozhoduje maďarský parlament.
"Maďarsko je cenným partnerem, maďarští vojáci hrají důležitou roli při stabilizaci regionu západního Balkánu," prohlásil dále Stoltenberg.
Nováková připomněla, že před půl rokem došlo k útoku na maďarské vojáky v Kosovu, členové maďarské mise na západním Balkáně zůstávají i přesto.
V programu plenárního zasedání maďarského parlamentu se ale zatím schvalování vstupu Švédska do Severoatlantické aliance neobjevilo Stoltenberg přitom očekává přijetí Švédska do aliance během schůzky ministrů zahraničních věcí 28. a 29. listopadu.
Ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó, který z New Yorku vzkázal, že na ratifikaci vstupu Švédska do NATO v Maďarsku nic nemění ani skutečnost, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan již předložil parlamentu návrh zákona o schválení vstupu skandinávské země.
Opoziční Maďarská socialistická strana (MSZP) iniciovala v úterý svolání mimořádné schůze poslaneckého předsednictva Národního shromáždění v zájmu urychlení ratifikace vstupu Švédska do Severoatlantické aliance.
Švédsko původně doufalo, že do NATO bude moci vstoupit již v létě 2022, přijetí země ale bylo blokováno Maďarskem i tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Ten měsíce oddaloval předložení švédského přístupového protokolu k ratifikaci v tureckém parlamentu. Kritizoval přitom Stockholm, že poskytuje útočiště členům skupin, které Ankara považuje za teroristické.
Švédsko proto letos přijalo nový protiteroristický zákon. Turecký prezident následně v červenci oznámil, že nemá další výhrady vůči vstupu Švédska do NATO. Turecká prezidentská kancelář na sociální síti X informovala, že protokol o přistoupení Švédska k NATO byl v pondělí podepsán prezidentem Erdoganem a předložen parlamentu. Termín hlasování tureckého parlamentu o členství Švédska ale není znám.
Vláda premiéra Viktora Orbána od léta loňského roku oficiálně podporuje vstup Švédska, přičemž příslušný návrh zákona předložil kabinet před 15 měsíci, ale poslanecká skupina vládní strany Fidesz se staví stále radikálněji proti schválení takového kroku.
Orbán v parlamentu 25. září prohlásil, že neexistují žádné naléhavé okolnosti, které by nyní nutily Maďarsko ratifikovat vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Podotkl, že vládnoucí strana Fidesz má problémy se švédským dokumentárním filmem z roku 2019, který zpochybňuje demokracii v Maďarsku.
"Pokud ve státních školách (ve Švédsku) vyučují to, co vidíme o Maďarsku v předmětném filmu, pak jde o to, že tento problém povyšuje státního politika na úroveň mezinárodní politiky, a to nebudeme akceptovat," uvedl Orbán.
Následně se zeptal, zda členství Švédska v NATO naléhavé. "Bezpečnost Švédska nic neohrožuje. Se Švédskem nemáme žádné vojenské vztahy, které by nás tlačily. Ponechat si Gripeny (švédská bojová letadla) je zajímavá otázka, ale pravdou je, že na stole je dalších minimálně deset nabídek," uveld.
Podle něj nyní neexistuje žádný strategický prvek švédsko-maďarských vztahů, který by byl poškozen, kdyby Maďarsko před ratifikací vstupu Švédska do NATO trvalo na tom, aby Stockholm prokázal vůči Budapešti respekt.
Vstup Švédska do NATO neschválily pouze Turecko a Maďarsko. Touto otázkou se zabývali poslanci parlamentních frakcí vládních stran Fidesz-KDNP i na výjezdovém zasedání v Ostřihomi. Promítal se na něm desetiminutový švédský dokument s kritickým obsahem k demokracii v Maďarsku, na který poukázalo několik členů maďarského kabinetu.
Předseda maďarského parlamentu László Kövér v souvislosti s videem řekl, že Maďarsko nepotřebuje takové spojence, a že není jisté, že Maďarsko musí ratifikovat vstup Švédska do NATO. Kövér tak naznačil další zdržení v procesu vstupu Švédska do NATO.
"Není jisté, že vstup Švédska do NATO musíme ratifikovat," prohlásil podle Reuters Kövér poté, co maďarský ministr zahraničí napsal dopis svému švédskému protějšku, ve kterém vyjádřil obavy ohledně "zaujatých a nespravedlivých" obvinění, která někteří švédští politici podle něj vznášejí vůči maďarské vládě.
Švédsko podalo přihlášku k členství v NATO loni na jaře společně s Finskem, a to jako reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Finsko již členem NATO je, není ale jasné, zda se maďarský parlament v tomto měsíci vůbec sejde k debatě a hlasování o vstupu Švédska do NATO.
Maďarská vláda už v minulosti uvedla, že svůj úkol v otázce žádosti Švédska o členství v NATO splnila, když loni předložila ratifikační dokument parlamentu. Ten bude mít možnost na podzimním plenárním zasedání rozhodnout, kdy bude hlasovat o ratifikaci, uvedl maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó pro tureckou televizi TRT World.
Šéf maďarské diplomacie podotkl, že dosud nebylo možné vyřešit sporné otázky se Stockholmem. "S politováním konstatuji, že Maďarsko se stalo cílem a obětí tohoto mezinárodního politického diskurzu, který charakterizuje kritika a rozsudky, kterými se zasahuje do maďarského vnitropolitického života," dodal Szijjártó.
Vláda se podle jeho slov nechce stát překážkou členství Švédska v NATO a žádost Švédska a Finska o vstup do Severoatlantické aliance průběžně konzultovala s tureckými lídry. Mluvilo se o tom i během návštěvy tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v Budapešti 20. srpna.
Související
Demokratické státy se musí bránit, tvrdí švédský premiér. Uvítal by americké jaderné zbraně
Greta Thunbergová čelí obvinění z občanské neposlušnosti
Švédsko , Jens Stoltenberg , Maďarsko , NATO
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Karel III. se vzdal důležitého postu ve prospěch Williama. Po 32 letech
před 49 minutami
Tragická nehoda autobusu. Farmáři jeli sbírat melouny, osm lidí zemřelo
před 1 hodinou
Polsko překazilo sabotáže, řekl Tusk. Upozornil na další ruskou hrozbu
před 2 hodinami
Duma potvrdila personální změny v ruské vládě
před 3 hodinami
Fiala byl v Římě a jednal s Meloniovou. Hlavním tématem byla migrace
před 3 hodinami
Změna v čele Vojenského zpravodajství. Berouna vystřídá Bartovský
před 4 hodinami
Počasí na 14 dní: Meteorologové slibují odchylku v příštím týdnu
před 5 hodinami
TV Barrandov Jaromíra Soukupa je minulostí. Miliardář prodal zbývající podíl
před 5 hodinami
Izrael zpochybňuje údaje o počtu mrtvých v Pásmu Gazy. Věříme jim, reaguje WHO
před 6 hodinami
Rusko nasadilo do provozu mezikontinentální balistické střely Bulava. Mohou nést jaderné hlavice
před 6 hodinami
EU schválila nový desetibodový pakt o migraci a azylu
před 7 hodinami
Ženíšek bude od čtvrtka novým ministrem pro vědu
Aktualizováno před 7 hodinami
S Postlerovou se lidé rozloučili ve vinohradském divadle. Dorazili Trojan či Bohdalová
před 8 hodinami
MS v ledním hokeji kazí lidem podvodníci. Policie eviduje stovky falešných lístků
před 8 hodinami
Maďarsko opět hodí vidle do plánů EU. Může vetovat další sankce proti Rusku
před 9 hodinami
USA nepovažují zabíjení Palestinců v Pásmu Gazy za genocidu
před 9 hodinami
Mírová konference nic nezmění? Do Švýcarska nejedeme domlouvat ukončení války, varuje Scholz
před 10 hodinami
Na Ukrajinu začal přijíždět nový balíček amerických zbraní. Další pomoc je na cestě
před 10 hodinami
Nová výstraha před požáry. Hrozit mají až do víkendu, uvedl ČHMÚ
před 10 hodinami
Autoři absurdního dramatu cítí, že naše civilizace je v koncích, říká režisér Ondřej Zajíc
Divadelní hra "Koza aneb Kdo je Sylvie", kterou před 22 lety napsal Edward Albee je provokativním dramatickým dílem, které zkoumá hluboké lidské emoce a konflikty. Režisér Ondřej Zajíc přináší svůj unikátní pohled na Albeeho text, prostřednictvím inovativního a emotivního ztvárnění. Inscenace Koza aneb Kdo je Sylvie, nabízí divákům silné a nekompromisní reflexe lidské podstaty a jejích temných stránek.
Zdroj: Petr Hanisch