Izrael oznámil, že umožní neomezené dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy, aniž by dále omezoval množství přijímané pomoci. Podle serveru The Guardian to uvedla izraelská armáda.
Izraelská armáda sdělila, že povolí zvýšení počtu kamionů s humanitární pomocí směřujících do Gazy z Egypta. Vše, co bude na seznamu OSN, bude doručeno podle Elada Gorena z izraelské armády. "Je tedy na OSN, aby nám tyto seznamy poskytla, a pokud bude zítra potřeba 400 nákladních aut, tak jich bude 400... Neexistuje žádné omezení," uvedl Goren.
Izrael původně úplně odřízl Gazu od dodávek potravin, vody a léků na začátku konfliktu s palestinským radikálním hnutím Hamás. Pod tlakem mezinárodního společenství, zejména Spojených států, Izrael postupně změnil svůj postoj a dosud povoloval omezené dodávky pohonných hmot do této oblasti, kde v obtížných podmínkách žije kolem 2,3 milionu Palestinců.
Rada bezpečnosti OSN schválila tento týden usnesení, které požaduje "naléhavé a rozsáhlé humanitární přestávky a koridory po dostatečnou dobu" v konfliktu mezi Izraelem a radikálním islamistickým hnutím Hamás v pásmu Gazy.
Cílem těchto opatření je umožnit civilistům přístup k humanitární pomoci. Jde o o první rezoluci RB OSN týkající se současného konfliktu. Izraelské ministerstvo zahraničí rezoluci odmítlo s argumentem, že není vhodné přijímat tato opatření, dokud Hamás drží rukojmí.
Patnáctičlenná Rada bezpečnosti překonala patovou situaci, kdy předtím čtyřikrát neúspěšně usilovala o přijetí rezoluce. Rezoluci, vypracovanou Maltou RB OSN přijala 12 hlasy přičemž tři stálí členové s právem veta - Spojené státy, Británie a Rusko - se zdrželi hlasování.
Rada bezpečnosti dále vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech rukojmích, kteří jsou drženi Hamásem a dalšími skupinami v Gaze, informovala agentura Reuters.
Podle Reuters se patová situace v RB OSN týkala zejména otázky, zda by měla rezoluce vyzvat k "humanitární přestávce" nebo k "příměří". Pauza je obecně považována za méně formální a kratší než příměří. Reuters uvádí, že USA podporují pauzu, zatímco Rusko prosazuje příměří.
Rada bezpečnosti OSN je od začátku konfliktu mezi Hamásem a Izraelem paralyzována vnitřními rozpory, zejména v případě Číny a Ruska, které preferují okamžité příměří, a USA, které volají po humanitárních přestávkách, ale jsou proti zmínkám o příměří, proti němuž se důrazně staví jejich spojenec Izrael.
Izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan prohlásil, že rezoluce Rady bezpečnosti je "odtržená od reality" a kritizoval skutečnost, že RB OSN "neodsoudila, dokonce ani nezmínila, masakr spáchaný Hamásem 7. října". Rezoluce nesoudí akce Hamásu, který provedl brutální útok na Izrael 7. října.
Mezi OSN a Izraelem panuje od začátku konfliktu spor ohledně přístupu k akcím Hamásu. Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen v Ženevě uvedl, že generální tajemník OSN António Guterres nesplňuje své povinnosti v dané funkci, zejména v souvislosti s nedostatečným odsouzením palestinského hnutí Hamás a jeho přílišnou blízkostí k Íránu. Informovala o tom agentura Reuters.
Kritika ze strany Izraele směřující k OSN se stupňuje v době, kdy organizace truchlí nad ztrátou více než 100 svých zaměstnanců během konfliktu v Pásmu Gazy. Mluvčí Antónia Guterrese zdůraznil, že generální tajemník je hluboce šokován "obrovskou ztrátou na životech" v nemocnicích v Pásmu Gazy. V této souvislosti vyzval k okamžitému humanitárnímu příměří "ve jménu humanity".
Situace v OSN je od začátku konfliktu dlouhodobě napjatá. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil Radu bezpečnosti OSN z toho, že svým údajným proizraelským postojem prohlubuje současnou krizi v Gaze.
Jeho ministr zahraničí Hakan Fidan prohlásil, že se svět nachází ve zlomovém bodě. "Buď se posuneme k trvalému, udržitelnému míru, nebo začne světová válka," uvedl podle The Guardian. Izrael v reakci na postoj tajemníka OSN Antonia Guterrese uvedl, že odmítá vydávat víza představitelům OSN.
"Mezinárodní společenství se nestaví na odpor nezákonným a bezuzdným útokům izraelského režimu na civilisty," prohlásil Erdogan. "Zastáváme názor, že Rada bezpečnosti OSN nezastavila krveprolití a nenastolila příměří, ale svým jednostranným přístupem krizi ještě prohloubila," tvrdil Erdogan.
Erdoganovo prohlášení bylo zveřejněno krátce po jeho telefonátu s ruským prezidentem Vladimírem Putinem. Rusko je spolu s Británií, Čínou, Francií a USA jedním z pěti stálých členů RB OSN. Turecký prezident obvinil Radu bezpečnosti z toho, že nečinně přihlíží kolektivnímu trestání obyvatel Gazy a že umožnila ochromení činnosti agentury OSN pomáhající palestinským uprchlíkům.
Erdogan v prvních dnech vystupoval umírněněji a obě strany konfliktu vyzýval ke zdrženlivosti. Jeho postoj se však zásadně změnil po výbuchu v nemocnici al-Ahlí ve městě Gaza. Hamás tvrdí, že smrtící explozi v nemocnici způsobil izraelský útok.
Izrael to však popírá a uvádí, že výbuch způsobila palestinská raketa, která po odpálení směrem na Izrael spadla v zástavbě na palestinském území. Izraelskou verzi podpořily analýzy tajných služeb USA, Francie a Kanady. Americké zpravodajské služby odhadují, že po explozi mohlo zemřít 100 až 300 lidí. Pravděpodobný počet obětí se ale pohybuje kolem stovky. Uvedla to agentura Reuters.
I CNN na základě svého vyšetřování uvedla, že výbuch v nemocnici v Gaze 17. října pravděpodobně způsobila raketa odpálená z pásma Gazy, nikoli izraelský letecký útok. CNN poznamenala, že spolu s řadou odborníků analyzovala desítky veřejně dostupných snímků a videí a také satelitní snímky a získala nějaké vodítka k tomu, co explozi způsobilo.
"Bez možnosti přístupu na místo a shromažďování důkazů ze země nemůže být žádný závěr definitivní," píše server s tím, že podle analýzy byla raketa vypuštěná z Gazy a rozbila se ve vzduchu. Konkrétně se mělo jednat o části rakety přistávající v areálu nemocnice, výsledkem čehož byl výbuch v nemocnici.
Odborníci na zbraně a výbušniny s desítkami let zkušeností s hodnocením poškození bomb, kteří přezkoumali vizuální důkazy, řekli CNN, že se domnívají, že jde o nejpravděpodobnější scénář – ačkoli upozorňují na nepřítomnost zbytků munice nebo šrapnelu.
"Všichni se shodli, že dostupné důkazy o škodách na místě nebyly v souladu s izraelským náletem," píše server. Odpovědnost za tuto událost není ani podle zprávy amerických zpravodajských služeb přisuzována Izraeli. Hodnocení vychází z různých zpravodajských informací, sledování raketové aktivity a analýzy dostupných videí a fotografií z veřejných zdrojů.
Izrael od začátku konfliktu ostře vystupuje proti OSN
Izrael už dříve uvedl, že odmítl udělit vízum náměstkovi generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese pro humanitární záležitosti Martinu Griffithsovi. Stalo se tak v reakci na nedávná Guterresova vyjádření na půdě OSN.
"V souvislosti s jeho vyjádřeními nebudeme vydávat víza představitelům OSN. Už jsme odmítli udělit vízum náměstkovi generálního tajemníka pro humanitární záležitosti Martinu Griffithsovi. Přišel čas dát jim lekci," řekl podle médií izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan .
Erdan vyzval generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, aby okamžitě odstoupil z funkce. Reagoval tak na jeho slova, o tom, že útok Hamásu na Izrael "nevznikl ve vzduchoprázdnu" a že Palestinci 56 let trpěli pod "dusivou okupací".
Guterres, ve své zprávě přednesené v Radě bezpečnosti, tvrdě odsoudil útoky palestinských radikálů, které 7. října si vyžádaly více než 1400 životů, a označil je za "strašné". Zároveň však upozornil, že tyto události nevznikly v izolaci, ale jsou důsledkem dlouhodobé okupace a útlaku Palestinců. Guterres zdůraznil, že Palestinci byli dlouhá léta vystaveni okupaci, neustálým konfliktům s osadníky, násilím, vysídlování a zničení jejich domů. Jejich naděje na politické řešení konfliktu postupně vyprchaly.
Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen v reakci na toto prohlášení položil otázku, v jakém světě generální tajemník žije a vyjádřil nesouhlas s Guterresovým postojem. Izraelský velvyslanec v OSN pak uvedl, že generální tajemník, který projevuje pochopení pro masové útoky na nevinné, nemá podle něj vhodné vedení OSN a vyzval ho, aby rezignoval.
Guterres vyjádřil znepokojení nad "zjevným porušováním mezinárodního humanitárního práva" v pásmu Gazy a vyzval k okamžitému humanitárnímu příměří. "Jsem hluboce znepokojen jasným porušováním mezinárodního humanitárního práva, jehož jsme svědky v Gaze. Rád bych jasně řekl: Žádná strana ozbrojeného konfliktu nestojí nad mezinárodním humanitárním právem," řekl Guterres na zasedání Rady bezpečnosti OSN, ale Izrael výslovně nejmenoval.
Guterres, který osobně navštívil hraniční přechod Rafah mezi Egyptem a pásmem Gazy, také přivítal, že do Gazy začala přes Rafah proudit humanitární pomoc. "Je to jen kapka pomoci v oceánu potřebné humanitární pomoci. Navíc, naše zásoby pohonných hmot v Gaze vydrží už jen několik dní. To by byla další katastrofa," podotkl.
Podobné prohlášení učinil i lídr evropské diplomacie Josep Borrell před zasedáním ministrů zahraničí členských zemí. Z pohledu Evropské unie je podle něj neodkladnou prioritou v rámci blízkovýchodního konfliktu doručení humanitární pomoci obyvatelům Pásma Gazy, které bylo zasaženo izraelskými útoky.
Borrell zdůraznil, že vyhlášení humanitárního příměří by bylo pro situaci velmi prospěšné. Ministři se setkávají v Lucemburku v době, kdy OSN a humanitární organizace varují před katastrofálními důsledky izraelské blokády Pásma Gazy, která byla zavedena v reakci na brutální útoky palestinského hnutí Hamás na izraelském území.
"Osobně si myslím, že je nezbytné vyhlásit humanitární příměří, aby bylo možné poskytnout pomoc a distribuovat ji obyvatelům Pásma Gazy," řekl Borrell. Izrael však příměří dlouhodobé odmítá.
Související
Izraelský tank střílel po vlastních vojácích. Pět jich zemřelo
EU varovně zvedá prst. Vyzvala Izrael k okamžitému ukončení operace v Rafahu
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , OSN , Pásmo Gazy
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Moderátor po útoku na Fica vyzval k odstranění belgického premiéra
před 1 hodinou
Proč došlo k atentátu na Fica? Policie zjistí, jestli byl útočník zradikalizovaný
před 1 hodinou
Ukrajinské drony napadly ruské černomořské základny. Rusko jich údajně sestřelilo přes sto
před 2 hodinami
Atentát na Fica vyvolal na internetu bouří. EK tlačí na sociální sítě
před 3 hodinami
Víkendové počasí: Teplejší bude neděle, vyplývá z předpovědi
včera
Padělatel vstupenek na MS v hokeji dopaden. Případů bude více, tvrdí policie
včera
Největší lesní požár v historii země se dostal k soudu. Muži hrozí 15 let
včera
Podporujme Ukrajinu, ale hledejme i řešení konfliktu, zdůraznil Pavel
včera
Počasí na 14 dní: Meteorologové už určili nejteplejší den příštího pracovního týdne
včera
U policie definitivně skončil muž, který napadal lidi před pražským barem
včera
Česká policie reagovala po atentátu na Fica. Rakušan promluvil o opatřeních
včera
Týdenní výhled filmů: Návrat Karla IV., demytizace Dubčeka a umělecký Indiana Jones
včera
Odbory ruší protivládní protest. Po atentátu na Fica nechtějí eskalovat situaci
včera
Zásah v sídle BIS. Na podatelně se objevila podezřelá zásilka
včera
Pellegrini: S Ficem jsem hovořil. Jeho stav je vážný, to nejtěžší má před sebou
včera
Požár průmyslové budovy v Kladně. Více než sto hasičů ho dostalo pod kontrolu
včera
Zelenskyj dorazil do boji zmítaného Charkova. Ukrajina zastavila ruský postup
včera
Kaliňák: Ficova zranění jsou rozsáhlá. Mnoho věcí se bude muset znovu naučit
včera
Atentát na Fica byl politicky motivovaný, tvrdí vnitro. Šéf kandidátky Hlasu dostal výhrůžky smrtí
včera
Poslední rozloučení s Vlastimilem Harapesem. Národní divadlo prozradilo podrobnosti
Poslední rozloučení se zesnulým tanečníkem a hercem Vlastimilem Harapesem se uskuteční příští týden v pondělí, informovalo Národní divadlo na webových stránkách. Harapes zemřel po těžké nemoci ve středu, bylo mu 77 let.
Zdroj: Jan Hrabě