Ukrajina hlásí největší postup od začátku protiofenzívy. Rusko tlačí kilometry od Dněpru

Ukrajinská armáda v neděli oznámila, že zatlačila ruské síly tři až osm kilometrů od břehů řeky Dněpr. Pokud je informace pravdivá, jde o první významný postup, kterého se ukrajinské armádě podařilo dosáhnout během její již několik měsíců trvající protiofenzívy. 

"Předběžná čísla kolísají od tří do osmi kilometrů v závislosti na specifikách, zeměpisné poloze či terénu na levém (východním) břehu," uvedla mluvčí ukrajinské armády Natalije Humenuková. Nespecifikovala přitom, zda mají Ukrajinci již úplnou kontrolu nad oblastí nebo zda se ruští vojáci stáhli.

"Nepřítel stále pokračuje v dělostřelecké palbě na pravém břehu," uvedla mluvčí. Odhadem se podle ní se v oblasti nachází několik desítek tisíc ruských vojáků. "Máme před sebou hodně práce," konstatovala podle serveru Ukrajinska pravda.

Ukrajinské a ruské síly byly dlouho pevně usazeny na opačných stranách Dněpru na jihu Chersonské oblasti poté, co se Rusko loni v listopadu stáhlo z pravého břehu řeky. Ukrajinci podnikli několik snah o překročení Dněpru, ale bezvýsledně.

Až minulý týden Kyjev konečně ohlásil "úspěšný" průlom. Prohlášení ukrajinských a ruských představitelů ale nelze nezávisle ověřit.

Doporučené články

Pokud jsou však informace pravdivé, dosažení levého břehu Dněpru by Ukrajincům umožnilo podniknout ofenzívu hlouběji směrem na jih. Taková operace by však vyžadovala vyslání většího počtu mužů a výzbroje do těžko dostupné bažinaté oblasti.

Podle pátečního prohlášení ukrajinského námořnictva se daří držet pozice hned na několika předmostích. Rusové navíc měli utrpět vážné ztráty. Podle údajů zveřejněných ukrajinskou stranu přišlo během operací na levém břehu Dněpru o život 1216 ruských vojáků.

Další více než dva tisíce příslušníků okupačních vojsk utrpěly zranění. Rusové měli také přijít o téměř devět desítek dělostřeleckých systémů a minometů a 48 obrněných vozidel. 

Moskvou dosazený šéf okupovaných území v Chersonské oblasti Vladimir Saldo ve středu připustil, že Ukrajinci jsou na levém břehu řeky. Význam ukrajinských operací a dobytých pozic však zpochybňoval a prohlašoval, že ruští vojáci podrobují protivníky intenzivní palbě a způsobují jim značné ztráty. 

Doporučené články

Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak se v úterý zmínil o ukrajinském předmostí na levém břehu řeky Dněpru. Dvě ruské státní tiskové agentury v pondělí krátce informovaly o údajném ústupu ruské armády v Chersonské oblasti, bezprostředně poté však zprávy stáhly.

"Velení uskupení 'Dnipro' se rozhodlo přeskupit ozbrojené síly do výhodnějších pozic na východním břehu (řeky) Dněpru," uvedla státní tisková agentura TASS. Agentura Ria Novosti zveřejnila text v podobném znění. O několik minut později však obě agentury uvedly, že zprávy byly "zrušeny".

O něco později portál RBK citoval ruské ministerstvo obrany, které uvedlo, že šlo o případ "vyslání nepravdivého odkazu" a o "provokaci". Novináři z nezávislého portálu Meduza poukázali na to, že ruská státní média často dostávají oznámení ministerstev ještě předtím, než byla zveřejněna. Dodali, že termínem "přeskupit" Rusko často označuje porážku a ústup.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy