Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se obává, že rétorika Washingtonu v obdobím před příštími prezidentskými volbami může oslabit americkou pomoc pro Ukrajinu. Šéf diplomacie EU Josep Borrell upozornil, že pokud politické spory ve Spojených státech podkopou podporu Washingtonu pro Kyjev, Evropa nebude schopna tuto mezeru vyplnit.
Zelenskyj po příchodu na summit Evropského politického společenství (EPC) připomněl, že americký prezident Joe Biden ho o pokračování v podpoře ujistil. Dodal však, že USA procházejí náročným předvolebním obdobím.
Zelenskyj od lídrů evropských zemí žádal více jednoty vůči ruským hybridním útokům, které podle jeho slov očekává v zimě. Žádal také bezprostřední dodání dalších systémů protivzdušné obrany.
Absolvoval i setkání se španělským premiérem Pedrem Sánchezem, který mu přislíbil více vojenské pomoci vůči nové ruské ofenzivě, která se očekává během zimy. Jednali také o úsilí Ukrajiny o vstup do EU.
Biden ve středu přiznal, že chaos uvnitř Republikánské strany, který paralyzuje jednu z komor amerického Kongresu, vyvolává znepokojení v souvislosti s pomocí pro Ukrajinu. Prezident tak reagoval na vývoj v Kongresu, kde byl republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy odvolán z funkce.
Tomu předcházela vzpoura poslanců z radikálního křídla Republikánské strany, kteří jsou proti uvolnění dodatečných financí pro Kyjev. Borrell je ale přesvědčen, že sama Evropa Ukrajině pomoci nedokáže.
"Ukrajina potřebuje podporu od Evropské unie...ale i podporu od Spojených států," řekl Borrell na summitu ve španělské Granadě. "Dokáže Evropa vyplnit mezeru po Spojených státech? Inu, Evropa určitě nemůže nahradit USA," dodal.
Biden už dříve uvedl, že ho situace v Kongresu znepokojuje. Současně si však je vědom, že ve Sněmovně reprezentantů i v Senátu je většina poslanců z obou hlavních politických stran pro další financování pomoci Ukrajině.
O roli USA v pomoci Ukrajině nedávno hovořil i Benjamin Haddad, jeden z předních členů francouzského Národního shromáždění za stranu prezidenta Emmanuela Macrona a člen zahraničního výboru. V rozhovoru pro server European pravda ale přiznává, že Evropa sama by aktuálně bez USA nebyla schopna Ukrajině pomoci.
Podle Haddada musí být prioritou v následujících letech pomoci Ukrajině při rekonstrukci a reformách. Podotkl, že podporuje jak její vstup do Evropské unie, tak i do NATO, kde Kyjevu už vstup přislíben byl, podobně jako se někteří členové vyslovili pro vstup Gruzie.
"Ale co se mezitím stalo? Rusko zaútočilo v letech 2014 a 2022 na Gruzii a poté na Ukrajinu. Nepozvat tyto země do NATO byla provokace. Doufám, že na washingtonském summitu (bude se konat příští rok, pozn. red.) jasně pozveme Ukrajinu ke vstupu do NATO. Doufal jsem, že se to stane ve Vilniusu, ale doufejme, že se to stane ve Washingtonu," uvedl.
Podotkl také, že s Ruskem nelze jednat. "Viděli jsme v posledních letech, když jsme zkoušeli diplomacii s Putinem, že to nefunguje. Nefunguje to z prostého důvodu: Putina to nezajímá. To je někdo, kdo 20 let budoval svůj režim v opozici vůči Západu, v opozici vůči EU, v opozici vůči Spojeným státům a NATO. Různí prezidenti z Evropy nebo ze Spojených států, jako například prezident Obama, se pokoušeli o dialog s Ruskem, zkoušeli transakční přístup. Putin nemá zájem!" domnívá se.
Nejlepší možností je proto podle něj dát Ukrajincům prostředky, aby se mohli bránit a získat zpět své území. Zároveň ale nechce, aby se NATO nebo evropské země dostaly do přímé konfrontace s Ruskem. "Dáváme Ukrajincům, co potřebují, ať už jde o tanky nebo stíhačky. Ale z technického hlediska nevím, jestli je lepší mít francouzské stíhačky nebo stíhačky jiných zemí," prohlásil.
Doplnil, že je potřeba urychlit muniční plán EU tak, aby se vyrobilo milion nábojů ročně. Ukazuje se totiž, že současné průmyslové procesy nejsou dostatečně rychlé, aby byly schopny reagovat na potřeby Ukrajinců. "Musíme se dostat do situace, kdy můžeme Ukrajině pomoci i sami. Určitě tam ještě nejsme," uvedl s odkazem na USA.
Kvůli předvolební kampani hrozí, že příští rok výrazně poklesne americká podpora Ukrajiny. Podle Haddada by to bylo zavádějící a je důležité, aby podpora pokračovala. Opačnou alternativu ale nevylučuje. "Pokud to nepůjde tak, jak doufáme, Evropané musí být skutečně připraveni zrychlit," dodal.
Válka na Ukrajině může trvat ještě roky
Rusko se mezi tím připravuje na to, že válka na Ukrajině potrvá ještě několik let. Svědčí o tom plánované prudké zvýšení výdajů na obranu v rozpočtu na rok 2024. S odkazem na britské ministerstvo obrany to uvedl server Sky News.
Z dokumentů, které zřejmě unikly z ruského ministerstva financí, vyplývá, že výdaje Ruska na obranu budou v roce 2024 tvořit přibližně 30 procent celkových výdajů státu.
Resort financí navrhuje vyčlenit na obranu 10,8 bilionu rublů, což odpovídá přibližně šesti procentům HDP a představuje zvýšení o 68 procent ve srovnání s rokem 2023.
Podle Londýna je vysoce pravděpodobné, že Rusko bude schopno udržet tuto úroveň výdajů na obranu do roku 2024, avšak pouze na úkor jiných odvětví hospodářství.
"Úplné podrobnosti o ruských výdajích na obranu jsou vždy tajné, ale tato čísla naznačují, že se Rusko připravuje na několik dalších let bojů na Ukrajině," uvedla Británie. Ministr obrany Sergej Šojgu už 27. září uvedl, že očekává, že konflikt bude pokračovat i v roce 2025.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom již dříve připustil, že Ukrajině hrozí ztráta podpory řady velmocí. V rozhovoru pro americkou televizi CBS přirovnal ruského prezidenta Vladimira Putina k nacistickému diktátorovi Adolfu Hitlerovi a varoval také před třetí světovou válkou.
"Pokud Ukrajina padne, Putin určitě půjde dál. Co budou Spojené státy dělat, když se Putin dostane k baltským státům? Když se dostane k polské hranici? Co se stane potom? Pokud Ukrajina padne, co se stane za deset let? Třetí světová válka?" řekl Zelenskyj.
Podotkl, že se musí celý svět rozhodnout, zda chce zastavit Putina, nebo jestli si vybere začátek světového konfliktu. "Putina nezměníme. Ruská společnost ztratila respekt světa. Zvolili ho, znovu ho zvolili a vychovali druhého Hitlera," dodal Zelenskyj.
Ukrajinský prezident tak nastínil, jaká budoucnost by čekala Evropu a zbytek světa ve chvíli, kdy by spojenci Kyjeva v čele se Spojenými státy přestali podporovat ukrajinskou armádu. Opakovaně také uvedl, že ukrajinská armáda zbraně dodávané spojenci nepoužívá k útokům na ruské území, dodala ale, že napadená země má právo odpovědět na útoky na své území.
Ukrajina se podle serveru Ukrajinska pravda snaží na svou stranu získat nejen státy, které ji podporovaly od samého počátku ruské agrese, ale také "ty státy, které se na nás dívají z dálky," uvedl. "Během války jsme se díky některým krokům, nějaké chemii, nějakým vztahům sblížili a někteří jsou dokonce na naší straně. A pro ně je bolestné téma, pokud vstoupíte na území jiné země," dodal.
"Dnes se válka vede na 700 mil dlouhé frontě. 20 procent Ukrajiny je stále okupováno Ruskem. Právě tam měly Západem darované tanky prorazit a rozřezat ruskou sílu na polovinu. Obrněný postup ale zastavily zákopy, minová pole a dělostřelectvo. Nyní je to dělostřelecký souboj, kdy každá strana vystřelí asi 40 000 granátů denně," uvedl dále v rozhovoru Zelenskyj s tím, že ukrajinská pěchota krvácí. "Je to první světová válka s drony," dodal.
Související
Ukrajinské drony v noci vyřadily z provozu důležitou ruskou rafinérii
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
válka na Ukrajině , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , Josep Borrell , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 56 minutami
Počasí: Předpověď na pracovní dny. Nejtepleji bude hned na úvod
Aktualizováno včera
Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem
Aktualizováno včera
Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval
včera
RECENZE: Nesoudný produkt Společně sami se neměl dostat do kin
včera
Stanjura by uvítal odchod Pavla Novotného z ODS
včera
Kvůli Nečasovi musel skončit v národním týmu jeden z náhradníků. Černý Petr padl na Kovařčíka
včera
Pastrňák se Zachou prošli zdravotní prohlídkou a jsou blízko účasti na domácím MS
Aktualizováno včera
Tragédie na Dunaji. Dva mrtví po srážce lodí, obětí ale bude zřejmě více
včera
Velké drama při GP Emilia Romagna! Verstappen se spasil na cílové čáře před „stíhačkou“ Norissem
včera
Pellegrini: Někteří politici nejsou schopni sebereflexe. Na kulatý stůl nedozrál čas
včera
Události Petra Nutila: Slovenská jízda na tygrovi a nová Železná opona
včera
Sněmovní volby by vyhrálo ANO. Lidovci v průzkumech nadále zůstávají mimo Sněmovnu
včera
Počasí: V Česku dnes udeří bouřky. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera
Fico je mimo ohrožení života, oznámili lékaři
včera
Slovenská policie obvinila lidi, kteří schvalovali atentát na Fica
včera
Ukrajinské drony v noci vyřadily z provozu důležitou ruskou rafinérii
včera
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
včera
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
včera
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
včera
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganc chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dostal ultimátum od ministra a člena válečného kabinetu Bennyho Gance. Ganc v sobotu pohrozil demisí, pokud do 8. června nedojde k přijetí nového plánu války v Pásmu Gazy. Informovala o tom agentura AP.
Zdroj: Lucie Podzimková