Demonstrace, shromáždění, protesty. Po celém světě vyrazili lidé do ulic poté, co militanti Hamásu o víkendu zahájili sérii brutálních útoků na Izrael, čímž vyostřili dlouhodobý konflikt přetavili ho do války.
Příznivci proizraelského i propalestinského hnutí po celém světě se shromáždili před ambasádami a vládními budovami a zaměřili pozornost světa na napětí mezi Izraelci a Palestinci, které existovalo již před založením Izraele v roce 1948, uvedla CNN.
Mnoho z nejznámějších světových památek bylo v posledních dnech nasvíceno modrobílými barvami izraelské vlajky jako projev solidarity.
Od pařížské Eiffelovy věže přes Operu v Sydney až po Bílý dům ve Washingtonu DC a newyorský Empire State Building, celý svět se sjednotil v podpoře, jakou mnozí v židovské komunitě nikdy neviděli.
Zatímco proizraelští příznivci projevy solidarity vítali, města musela posílit bezpečnost u židovských institucí. Guvernérka New Yorku Kathy Hochul v úterý uvedla, že byla informována státní policií, která podle ní monitoruje potenciální cíle a zranitelná místa po celém státě, včetně synagog, židovských muzeí a kulturních center.
Ve Francii, kde žije největší židovská populace v Evropě, byla oficiální reakce na útoky nekompromisní, prezident Emmanuel Macron rychle odsoudil Hamás a nabídl obnovenou solidaritu s Izraelem.
Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin ve středu oznámil, že bylo nasazeno 10 000 policistů na ochranu asi 500 židovských míst, včetně škol a synagog, po celé zemi.
Šéf pařížské policie Laurent Nuñez v úterý zakázal dvě propalestinská shromáždění, která se měla konat ve čtvrtek, kvůli obavám, že "taková shromáždění… budou dějištěm chování, hesel a činů zásadně protižidovské povahy, které podněcují rasovou nenávist a omlouvání teroristických útoků."
Rozhodnutí následovalo po podobných zákazech propalestinských protestů ze strany policie v Lyonu a Marseille z "důvodů veřejného pořádku."
Francie je přitom jen jednou z mnoha evropských zemí, včetně Spojeného království a Německa, kde byla posílena bezpečnostní opatření kvůli obavám z násilí vůči členům židovských komunit.
Úřady začaly jednaly poté, co videa na sociálních sítích ukázala, jak lidé nesoucí palestinské vlajky slaví v ulicích Berlína a Londýna po víkendovém útoku Hamásu.
Německý kancléř Olaf Scholz zdůraznil, že německá vláda "nepřijme, když se zde na našich ulicích oslavují ohavné útoky proti Izraeli". Berlínská policie také posílila ochranu židovských institucí.
Britská ministryně vnitra Suella Bravermanová uvedla, že "vláda udělá vše potřebné pro ochranu našich židovských komunit." "V britských ulicích musí být nulová tolerance k antisemitismu nebo glorifikaci terorismu," zdůraznila.
Mezitím bylo rodičům v některých britských židovských školách doporučeno, aby jejich děti na veřejnosti nenosily zjevné náboženské symboly. Rodičům bylo také doporučeno, aby z telefonů svých dětí odstranili sociální sítě, aby je ochránili před jakýmikoli explicitními videi, která mohou být v nadcházejících dnech sdílena.
K veřejným shromážděním se ale uchylují i palestinské skupiny, které ujistily, že neschvalují násilí, jako jsou zvěrstva, která se v sobotu odehrála v Izraeli. "Bezprostředním kontextem útoku z Gazy je zintenzivnění násilí ze strany Izraele od zvolení nejkrajnější pravicové extremistické vlády v jeho historii, zvolené na platformě přistoupení k účinné anexi Západního břehu," uvádí Palestine Solidarity. Campaign.
Skupina dodala, že jednala z touhy "ukončit veškeré násilí, zejména násilí vůči civilistům, ale uznáváme, že toho nebude nikdy dosaženo, pokud nebudou vyřešeny základní příčiny tohoto násilí."
"Situace uvnitř Gazy je strašná, protože domy a civilisté zůstávají nevybíravými cíli neustálého bombardování," řekl v úterý Nadim Zaghloul, ředitel nevládní organizace ActionAid Palestine.
"Jsme jen pár dní v krizi, ale bezprecedentní rozsah nepřátelských akcí ohrožuje humanitární nouzi v nepředstavitelném rozsahu, a to i v regionu, který je až příliš obeznámen s katastrofou. Díky ‚totální blokádě‘ ohlášené v Gaze budou více než dva miliony lidí uvrženy ještě více do krize a budou zcela odříznuti od potravin, elektřiny a paliva," dodal Zaghloul a vyzval k ukončení násilí a "bezpečnému průchodu humanitární pomoci těm, kteří ji nejvíce potřebují."
Během probíhajících izraelských náletů bylo v Gaze vysídleno více než 263 000 lidí, přičemž se očekává, že jejich počet dále poroste, uvedl Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA).
Jde o více než desetinu populace v hustě osídlené enklávě. Mezi vysídlenými osobami hledá nejméně 175 486 lidí útočiště ve školách Agentury OSN pro pomoc a práci (UNRWA). Jde o nejvyšší počet vnitřně vysídlených Palestinců od 50denní eskalace nepřátelství v roce 2014, uvedl OCHA.
Nemocnice v Gaze jsou přetížené a trpí nedostatkem léků, zdravotnického materiálu a elektřiny, varovali Lékaři bez hranic (MSF) s tím že se v palestinské enklávě pod izraelským bombardováním rychle rozvíjí humanitární krize .
Avril Benoît, výkonná ředitelka Lékařů bez hranic v USA, ve svém prohlášení uvedla, že humanitární agentura Lékaři bez hranic "pozorují nedostatek vody, elektřiny a paliva, na které nemocnice spoléhají pro své generátory".
Klinika Lékařů bez hranic ve městě Gaza byla v pondělí "mírně poškozena" výbuchem, ale je stále funkční. Zdravotní sestra a řidič sanitky byli zabiti a několik dalších bylo zraněno, dodala.
Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že tato ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Následující den oficiálně vyhlásil Izrael Hamásu válku.
Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se podařilo proniknout do města Sderot, kde dochází ke střetům s izraelskými silami. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele a izraelská armáda prohlásila, že je ve válečném stavu a bude se bránit.
Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst. Očití svědci hlásili střelbu v ulicích. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem.
Dodal, že izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" proti Hamásu. Ministr obrany Yoav Gallant řekl, že "Hamás udělal vážnou chybu a zahájil válku proti státu Izrael. Izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.
Ten ještě několikrát vyslal na Izrael další salvu raket. Izraelské odvetné letecké útoky zasáhly jen za pondělí na 2400 cílů a vyhnaly z Gazy přes 100 000 Palestinců. Nemocnice v Gaze jsou zaplavené a potýkají se s výpadky elektřiny.
Izraelská armáda v pondělí uvedla, že znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a že hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.
V průběhu úterního dne pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů.
Související
OSN: Obnova zničeného Pásma Gazy může trvat až do příštího století
Hamás odmítl "mimořádně velkorysou" nabídku Izraele na příměří
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , Izrael , Demonstrace
Aktuálně se děje
před 24 minutami
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
před 1 hodinou
V ZOO Praha se narodil orangutan. Mládě se má čile k světu
před 1 hodinou
Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu
před 1 hodinou
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
před 2 hodinami
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
před 2 hodinami
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
před 2 hodinami
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
před 2 hodinami
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
před 2 hodinami
Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň
před 3 hodinami
Kuleba řekl, kdy by Ukrajina mohla začít jednat o míru s Ruskem
před 3 hodinami
Rusko poslalo během března na Ukrajinu stovky raket, dronů a tisíce bomb
před 4 hodinami
Vlak bez strojvedoucího se rozjel ze stanice. Jízda skončila vykolejením
před 4 hodinami
Ruská armáda na Ukrajině postupuje. Obsadila další vesnici
před 4 hodinami
Upozornil na problémy při výrobě a zemřel. Boeing obestírají záhadná úmrtí whistleblowerů
před 5 hodinami
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
před 5 hodinami
Trump: Paříž a Londýn už jsou k nerozeznání. Otevřely dveře džihádu
před 5 hodinami
OSN: Obnova zničeného Pásma Gazy může trvat až do příštího století
Aktualizováno před 5 hodinami
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
před 5 hodinami
Scholz a Macron se tajně setkají v Paříži, před návštěvou čínského vůdce
Aktualizováno před 6 hodinami
Macron: Pokud Rusko prolomí frontu, je možné vyslat na Ukrajinu západní vojska
Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro týdeník The Economist znovu otevřel otázku nasazení západních pozemních jednotek na Ukrajině. Podle něj by se tak mohlo stát v případě, že by Rusko prolomilo frontovou linii a Kyjev by požádal o pomoc.
Zdroj: Libor Novák