Ve středu začíná v Rusku platit zákaz dodávky ropy do zemí uplatňujících cenový strop

 Ve středu začíná v Rusku platit dekret, který zakazuje dodávky ropy a ropných produktů do zemí uplatňujících cenový strop na ruskou ropu. Zatím má platit pět měsíců. Rozhodnutí je reakcí na dohodu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, Evropské unie a Austrálie, které loni od 5. prosince zavedly maximální cenu 60 dolarů (asi 1300 Kč) za barel ruské ropy přepravované po moři. 

V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Cenový strop je součástí reakce západních zemí na útok ruských vojsk na Ukrajinu.

Nařízení přijaté v Moskvě zakazuje dodávky ruské ropy firmám a osobám v případě, že je ve smlouvách "přímo či nepřímo zahrnut mechanismus stanovení cenového stropu". Dekret zahrnuje také ustanovení, které ruskému prezidentovi umožňuje ve zvláštních případech zákaz dodávek zrušit.

Rozhodnutí však nebude mít prakticky žádný dopad. EU a Británie totiž na začátku prosince zavedly zákaz dovozu ruské ropy po moři a ropovod Družba, který zásobuje ruskou ropou vnitrozemské státy EU včetně České republiky, má výjimku.

Dekret se týká i ropných produktů. Cenový strop na ropné produkty by však měl vstoupit v platnost až 5. února, tedy stejný den, kdy začne platit zákaz dovozu ruské nafty do EU.

Analytici trhu s energiemi se vůči dopadům cenového stropu na ruskou ropu stavějí spíše skepticky. Zejména proto, že Moskva byla velkou část ropy dodávané po moři původně do Evropy schopna přesměrovat do Číny, Indie a Turecka. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov už dříve řekl, že cenový strop na ruskou ropu neovlivní schopnost Ruska pokračovat ve speciální vojenské operaci, jak Moskva označuje invazi na Ukrajinu. Peskov také varoval, že opatření destabilizuje světový trh s energetickými surovinami.

Zvláštní zmocněnec českého ministerstva zahraničí pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška uvedl, že pro Česko nemá ruský zákaz vývozu ropy do zemí, které uplatňují cenový strop, žádný význam. Zákaz dopadá na tankery, Česko má ale ruskou ropu z ropovodu Družba.

Ruský vicepremiér Alexandr Novak tento měsíc uvedl, že příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu se v loňském roce zvýšily o 28 procent, respektive o 2,5 bilionu rublů (zhruba 785 miliard Kč). Řekl také, že těžba ropy v Rusku se loni zvýšila o dvě procenta na 535 milionů tun, zatímco export se zvýšil o sedm procent.

Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA) začátkem ledna odhadlo, že Moskva kvůli embargu na ruskou ropu v prosinci přicházela zhruba o 160 milionů eur (3,8 miliardy Kč) denně. Rusko však podle CREA na vývozu fosilních paliv stále vydělávalo odhadem 640 milionů eur (15,3 miliardy Kč) denně.

Související

Více souvisejících

ropa Rusko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 5 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy