Volba předsedy americké sněmovny se komplikuje, lídr republikánů čelí rebelii

Lídr nové republikánské většiny ve Sněmovně reprezentantů Kevin McCarthy ani napodruhé neuspěl ve volbě předsedy této komory amerického Kongresu, když dnes jeho kandidaturu zablokovalo několik kongresmanů z nejvíce pravicového křídla Republikánské strany. Sněmovna poprvé od roku 1923 nezvolila nového předsedu hned při prvním hlasování a má před sebou potenciálně chaotický vývoj. McCarthy chce o funkci dál bojovat, jeho pozice se však zdá být velmi složitá, neboť při obou dnešních pokusech mu podle amerických médií scházelo 15 hlasů.

Republikánský předák v posledních dnech intenzivně bojoval o přízeň váhajících členů své strany a nabídl jim ústupky, které by po případném zvolení oslabily jeho pozici, odhalení ostrých neshod ve své straně se však nevyhnul. Jeden z lídrů skupiny jeho odpůrců Matt Gaetz dokonce dnes naznačil, že McCarthyho považuje za zkorumpovaného. Vývoj vyvolával spekulace o tom, že republikáni by se nakonec mohli spojit za jiným kandidátem a že volba by se mohla protáhnout i na několik dní, ne-li delší dobu.

Volba nového předsedy je úvodním bodem programu sněmovny, která se dva měsíce po volbách poprvé sešla v novém složení stejně jako druhá kongresová komora - Senát. Dokud větší z obou komor neobsadí předsednický post, nemůže se věnovat dalším otázkám včetně vyslechnutí přísah nových členů. Poté, co první ani druhé hlasování nepřineslo rozuzlení, se kongresmani brzy začali scházet ke třetímu kolu.

Výběr nového šéfa sněmovny navazuje na výsledek listopadových voleb, v nichž si republikáni vzali zpět většinu po zisku 222 mandátů proti 213 pro Demokratickou stranu. Pokud nedojde ke změně procedurálních pravidel, musí kandidát pro zvolení do předsednické funkce získat podporu většiny kongresmanů, kteří při volbě jmenují konkrétní osobu. Teoreticky takto může být zvolen i někdo, kdo není členem sněmovny, dosud se tak ale nikdy nestalo.

Při obou dnešních hlasováních 19 republikánů jmenovalo někoho jiného než McCarthyho a ve výsledku tak nikdo nedosáhl hranice potřebné ke zvolení. Nejvíce hlasů dostal v obou případech lídr demokratické menšiny Hakeem Jeffries, za kterým se jeho straničtí kolegové sjednotili, McCarthy skončil na čísle 203.

Většina hlasů republikánských rebelů se při prvním hlasování rozdělila mezi Andyho Biggse a Jima Jordana, tedy dva prominentní stoupence republikánského exprezidenta Donalda Trumpa. Jordan před druhým kolem vystoupil na podporu McCarthyho, výsledek však byl takový, že všech 19 rebelů následně podpořilo právě Jordana.

Jako oddaní spojenci Trumpa by se dali popsat i další členové tábora odpůrců McCarthyho v jeho vlastní straně. Světová média o nich hovoří i jako o "konzervativcích tvrdé linie" nebo o "ostře pravicových" republikánech. Napětí mezi většinou republikánského klubu a hrstkou radikálů bylo patrné i při dnešní dopolední schůzi, na které McCarthy za zavřenými dveřmi promlouval ke stranickým kolegům. Podle médií kongresmanka Lauren Boebertová reagovala na jeho projev výrazem "bullshit" ("kecy"), kongresman Dan Crenshaw zase ji a další rebely veřejně označil za "nepřátele" a "narcisisty".

Agentura AP vývoj hodnotí jako potupný začátek něčeho, co by se mohlo změnit v "brutální konfrontaci" mezi většinou republikánského klubu a několika odpadlíky. McCarthy, který je v Kongresu od roku 2007 a dosud sněmovní republikány vedl jako menšinovou frakci, prohlásil, že je ochoten o předsednickou funkci svést "bitvu". Je prý připraven projít tolika koly volby, kolik bude zapotřebí.

Před 100 lety, kdy se naposledy o novém předsedovi sněmovny nerozhodlo hned v prvním kole, bylo nakonec zapotřebí devět hlasování. Rekordní byl v tomto směru rok 1855, kdy se o obsazení předsednického postu rozhodlo až na 133. pokus.

Související

Více souvisejících

Kevin McCarthy USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy