Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve čtvrtek setkal s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem, který přicestoval na návštěvu Kyjeva. Zelenskyj při této příležitosti požádal o další systémy protivzdušné obrany a vstup Ukrajiny do NATO označil za otázku času, uvedl server Independent.
Generální tajemník podle Zelenského přislíbil, že vyvine úsilí, aby zmobilizoval členské země NATO v zájmu dalšího posílení protivzdušné obrany Ukrajiny, která čelí téměř neustálým dronovým a raketovým útokům Ruska.
Stoltenberg zavítal na předem neohlášenou návštěvu Ukrajiny již podruhé od začátku ruské vojenské ofenzívy v únoru 2022. Zelenskyj během svého setkání s generálním tajemníkem NATO zdůraznil, že přijetí Ukrajiny do Aliance je jen otázkou času.
"Musíme tuto zimu překonat společně, abychom chránili naši energetickou infrastrukturu a životy lidí," řekl Zelenskyj na společné tiskové konferenci se Stoltenbergem. "Je jen otázkou času, než se Ukrajina stane členem aliance," dodal s tím, že Ukrajina dělá vše proto, aby ten čas zkrátila.
"Ukrajina si zaslouží, aby se stala členem NATO - a stane se jím," uvedl Zelenskyj později v pravidelném večerním videoproslovu. "Pracujeme na tom, abychom v souvislosti s členstvím v NATO dosáhli praktické pokroky," dodal.
Stoltenberg už dříve uvedl, že Ukrajina ušla velký kus cesty a je nyní mnohem blíže Severoatlantické alianci, než kdy dříve. To by se mělo odrazit v rozhodnutích NATO, včetně odstranění akčního plánu z procesu připojení Ukrajiny, uvedla agentura Reuters.
Akční plán je předstupněm pro plné začlenění do NATO. Podrobnosti o plánu týkajícím se připojení Ukrajiny k NATO budou zveřejněny ve společném komuniké, na jehož závěrečném znění členské státy momentálně pracují.
"Od roku 2008, kdy jsme se rozhodli, že dalším krokem bude Akční plán členství, Ukrajina urazila dlouhou cestu. Je nyní mnohem blíže NATO, a tak si myslím, že je čas, aby se to promítlo do rozhodnutí NATO," uvedl Stoltenberg na posledním summitu.
"Všechno dohromady, včetně jasného prohlášení, že se Ukrajina stane členem a odstranění Akčního plánu členství, bude silným a pozitivním signálem od NATO směrem k Ukrajině," dodal.
Stoltenberg již dříve upřesnil, že spolupráce s Ukrajinou bude mít tři roviny: vojenskou, politickou a administrativní. Důležitým aspektem je zajištění interoperability mezi vojsky členských zemí a ukrajinskými jednotkami, což se týká technické spolupráce.
Dalším krokem je zřízení koordinační rady pro spolupráci mezi Kyjevem a NATO. Třetím bodem je odstranění Akčního plánu členství, což zjednoduší přístupový proces z dvou kroků na jeden jediný.
Na summitu NATO v roce 2008 v Bukurešti bylo rozhodnuto, že Ukrajina se v budoucnu může stát členem Severoatlantické aliance, a v září loňského roku formálně požádala o členství.
Někteří členské státy NATO se ale domnívají, že aliance nemůže rozšířit své řady o zemi, která se nachází ve válečném stavu. Principem NATO je, že útok na jednoho člena je považován za útok na všechny země v rámci aliance.
Pro řadu členů ale nelze akceptovat, že by Ukrajina vstoupila do NATO během konfliktu a zatahala do války i další spojence. Na summitu se proto členské státy nebudou zabývat formálním pozváním Ukrajiny do NATO, protože prioritou je udržení ukrajinské nezávislosti a suverenity.
Většina zemí však souhlasí s tím, že proces přijetí Ukrajiny do NATO by měl být zahájen bezprostředně po skončení války, pokud by Ukrajina byla úspěšná. Podporu vstupu Ukrajiny do NATO vyjadřují zejména státy východního křídla aliance, zatímco jiné členské země zatím vyjadřují své postoje k perspektivě Kyjeva neurčitě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si uvědomuje, že jeho země nemůže být členem, dokud čelí ruské agresi na svém území. Baiba Braže, která zastává od roku 2020 jednu z nejvyšších civilních funkcí v rámci NATO, v rozhovoru pro European Pravda před nedávnem uvedla, že o členství Ukrajiny v NATO je prakticky rozhodnuto.
Podle ní je zásadní podmínkou, aby Ukrajina z války odešla vítězně. "Musí existovat nezávislá demokratická Ukrajina, která může po válce vstoupit do NATO. Během války je perspektiva důležitá. Proto generální tajemník odjel do Kyjeva a my jsme potvrdili rozhodnutí spojenců, že Ukrajina bude členem NATO," uvedla.
Podle průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KMIS) vyjadřuje naprostá většina Ukrajinců, konkrétně 89 procent, podporu vstupu země do Severoatlantické aliance (NATO). Podpora členství v NATO se pohybuje od 79 procent na východě Ukrajiny až po 93 procent na západě země.
Proti vstupu Ukrajiny do NATO se vyslovilo pouze osm procent dotázaných, zatímco tři procenta se nebyla schopna vyjádřit. Sociologové z KMIS poznamenali, že tato jednotná podpora naznačuje, že společnost se v této otázce konsolidovala, uvedl server Ukrajinska pravda.
18 procent dotázaných by považovalo za přijatelné, kdyby se Ukrajina vzdala členství v NATO ve prospěch dosažení míru, zatímco pro 76 procent by takový ústupek za dosažení míru byl nepřijatelný. V regionálním srovnání se 67 procent dotázaných na východě Ukrajiny až 81 procent na západě domnívají, že takový ústupek by byl nepřijatelný.
Většina Ukrajinců také přestala podporovat "bezpečnostní záruky" jako alternativu plnoprávného členství v alianci. Dříve trvalo na vstupu do NATO 39 procent dotázaných, zatímco 42 procent bylo ochotno akceptovat bezpečnostní záruky namísto členství. Nicméně veřejné mínění se výrazně změnilo a nyní 58 procent dotázaných trvá na členství Ukrajiny v NATO, zatímco 29 procent by bylo spokojeno s bezpečnostními zárukami.
Související
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
Ukrajina , NATO , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , Jens Stoltenberg
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 3 minutami
Tragédie na Dunaji. Dva mrtví po srážce lodí, obětí ale bude zřejmě více
před 49 minutami
Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem
před 53 minutami
Velké drama při GP Emilia Romagna! Verstappen se spasil na cílové čáře před „stíhačkou“ Norissem
před 1 hodinou
Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval
před 1 hodinou
Pellegrini: Někteří politici nejsou schopni sebereflexe. Na kulatý stůl nedozrál čas
před 2 hodinami
Události Petra Nutila: Slovenská jízda na tygrovi a nová Železná opona
před 4 hodinami
Sněmovní volby by vyhrálo ANO. Lidovci v průzkumech nadále zůstávají mimo Sněmovnu
před 4 hodinami
Počasí: V Česku dnes udeří bouřky. Meteorologové upřesnili výstrahu
před 6 hodinami
Fico je mimo ohrožení života, oznámili lékaři
před 6 hodinami
Slovenská policie obvinila lidi, kteří schvalovali atentát na Fica
před 7 hodinami
Ukrajinské drony v noci vyřadily z provozu důležitou ruskou rafinérii
před 7 hodinami
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
před 8 hodinami
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
před 9 hodinami
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
před 9 hodinami
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganc chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
před 10 hodinami
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
před 11 hodinami
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
Polsko se chystá investovat devět miliard zlotých (přibližně 58 miliard korun) do zlepšení bezpečnostních opatření na hranicích s Ruskem a Běloruskem. Oznámil to premiér Donald Tusk. Varšava plánuje i výstavbu opevnění.
Zdroj: Lucie Podzimková