Co by se stalo, kdyby v tento okamžik Ukrajina vstoupila do Severoatlantické aliance? To je otázka, kterou nyní zřejmě bilancuje v hlavě na straně jedné nejeden alianční lídr, ale na straně druhé i Kreml. Vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany pro EuroZprávy.cz zdůraznil, že otázka vstupu Kyjeva do řad NATO neleží na stole.
Bezpečnostní záruky, které Ukrajině poskytly Moskva, Washington a Londýn, když se v roce 1994 vzdávala svého jaderného arzenálu, byly podle Kyjeva bezcenné, píše agentura Reuters.
Země z východní Evropy si většinou myslí, že by Ukrajincům mělo být na summitu ve Vilniusu nabídnuto místo v Severoatlantické alianci. Na druhé straně stojí Němci a Spojené státy, které se podle Reuters obávají jakéhokoliv kroku – protože krok Kyjeva směrem do NATO by mohl vtáhnout celou alianci do války s Ruskem.
Navíc ruský prezident Vladimir Putin označil rozšiřování NATO směrem k ruským hranicím za hlavní důvod rozpoutání války proti Ukrajině v únoru loňského roku. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg už vyloučil formální pozvání Kyjeva. Stoltenberg totiž zdůraznil, že Ukrajina nebude moci vstoupit, dokud zuří válka s Ruskem.
Poprvé se o přístupu Ukrajiny začalo otevřeně hovořit v roce 2008 na summitu v Bukurešti, lídři NATO jí ale nepředložili Akční plán členství – tedy plán, který ji má k alianci do budoucna přiblížit. Země musí splnit politická, ekonomická a vojenská kritéria s tím, že musí potvrdit schopnost přispět k operacím NATO.
Řada zemí ale navrhuje tento proces vynechat – v čele s Velkou Británií a Německem. Postup skrze Akční plán není nutný, Švédsko a Finsko byly dříve neutrální a do Aliance tak následně vstoupily přímo.
Stoltenberg ale zdůraznil, že bezpečnostní záruky podle článku 5 – neboli útok na jednoho člena NATO je útokem na všechny – poskytnou lídři Ukrajině až po válce. V tuto chvíli by Ukrajina tedy vtáhla chtě nechtě do války dalších 31 zemí.
Reakce Kremlu na budoucí vstup Ukrajiny je nejistá. Podle slov Moskvy by ale způsobil problémy na mnoho let dopředu. Varovala před blíže nespecifikovanou reakcí, jíž by si zajistila bezpečnost.
Expert: Vstup Ukrajiny není aktuální
Tomáš Řepa si nemyslí, že otázka okamžitého přístupu Ukrajiny do Severoatlantické je aktuální. „Jde o ty přístupové rozhovory a pozvánku do NATO. Než by Ukrajina splnila všechna kritéria a všichni stávající členové s jejím přistoupením souhlasili, tak to potrvá ještě velmi dlouho,“ uvedl pro EuroZprávy.cz.
Nemyslí si, že by Ankara kladla podobný odpor k ukrajinskému přístupu jako v případě Švédska. „Turecko lavíruje, prodává zbraně Ukrajině. Erdogan si hraje na zprostředkovatele, ale velká část turecké společnosti by jednoznačný příklon k Rusku nesla hodně špatně už i z historických důvodů. Proto je Erdogan opatrný a myslím si, že v otázce Ukrajiny čeká hlavně na Američany.“
Zcela jiný případ je podle experta Maďarsko a cynická argumentace premiéra Viktora Orbána s odkazy na to, že Ukrajina není suverénní stát, když se není schopna ubránit sama. „To v tomto případě Maďarsko taky ne,“ zdůraznil.
S odkazem na Budapešť zmínil, že Aliance prozatím nezná mechanismus vyloučení člena ze svých řad. „Ve své době jen Charles de Gaulle opustil NATO, ale pouze z vojenských struktur a ne politických. A hned vzápětí se tam zase Francie vrátila,“ připomněl.
Maďarsko podle Řepy čím dál více ztrácí všechny spojence. „A i tradiční tandem s Polskem už nefunguje právě kvůli Ukrajině.“
„Kdyby se okamžitě hypoteticky přidala do NATO, tak se sice dá teoreticky aktivovat článek 5, ale mám za to, že stát, který je ve válce, by stejně musel čekat, dokud válka neskončí, je totiž jasné, co by následovalo,“ doplnil.
Řepa předpokládá, že se lídři na summitu ve Vilniusu příští týden shodnou na další vojenské pomoci pro Ukrajinu. „Některé státy budou hodně hlasitě podporovat dodávky F-16 a taky těžkých zbraní jako tanků a podobně,“ dodal.
Související
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
Ukrajina , Tomáš Řepa , NATO , Jens Stoltenberg , Rusko , Maďarsko , Turecko , Viktor Orbán
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 1 hodinou
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 1 hodinou
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
před 2 hodinami
Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu
před 2 hodinami
Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů
před 3 hodinami
Pád vrtulníku s Raísím sleduje celý svět. Řada zemí nabídla Íránu pomoc
před 3 hodinami
Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
před 4 hodinami
Íránský prezident Ebráhím Raísí zemřel při pádu vrtulníku. Uhořel i ministr zahraničí
před 5 hodinami
Počasí: Předpověď na pracovní dny. Nejtepleji bude hned na úvod
Aktualizováno včera
Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem
Aktualizováno včera
Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval
včera
RECENZE: Nesoudný produkt Společně sami se neměl dostat do kin
včera
Stanjura by uvítal odchod Pavla Novotného z ODS
včera
Kvůli Nečasovi musel skončit v národním týmu jeden z náhradníků. Černý Petr padl na Kovařčíka
včera
Pastrňák se Zachou prošli zdravotní prohlídkou a jsou blízko účasti na domácím MS
Aktualizováno včera
Tragédie na Dunaji. Dva mrtví po srážce lodí, obětí ale bude zřejmě více
včera
Velké drama při GP Emilia Romagna! Verstappen se spasil na cílové čáře před „stíhačkou“ Norissem
včera
Pellegrini: Někteří politici nejsou schopni sebereflexe. Na kulatý stůl nedozrál čas
včera
Události Petra Nutila: Slovenská jízda na tygrovi a nová Železná opona
včera
Sněmovní volby by vyhrálo ANO. Lidovci v průzkumech nadále zůstávají mimo Sněmovnu
Nejsilnější opoziční hnutí ANO by na přelomu dubna a května volila téměř třetina voličů, vyplývá z modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Samostatně by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Zdroj: Jan Hrabě