Za 24 hodin překročilo 14 čínských letadel středovou linii v Tchajwanské úžině

Čína si tak nadále zachovává zvýšenou vojenskou přítomnost v okolí ostrova, který si nárokuje. V sobotu u Tchaj-wanu armáda 1,4miliardové země zahájila třídenní cvičení, při němž trénovala "úplné obklíčení" ostrova.

Peking manévry odstartoval poté, co se tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen minulý týden v USA sešla se šéfem americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym. I po jejich skončení se kolem Tchaj-wanu dál pohybují čínské válečné lodě a letadla.

Tchajwanská prezidentka dnes uvedla, že návštěvou ve Spojených státech znovu vyslala signál, že její země je odhodlána chránit svobodu a demokracii.

Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje vláda jedné strany.

Peking vyzývá ostatní státy, aby nejednaly s tchajwanskými představiteli, a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost Tchaj-wanu. Také proto na setkání mezi tchajwanskými politiky a zahraničními lídry reaguje podrážděně; loni v srpnu zahájil Peking rozsáhlé cvičení poté, co ostrov navštívila tehdejší šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová.

Tchajwanská úžina je široká kolem 180 kilometrů, v nejužším bodě 130 kilometrů.