Závěr klimatické konference COP27 poznamenávají neshody ohledně nového fondu pro kompenzaci ztrát a škod způsobených změnami klimatu. Konference OSN v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch má podle plánu skončit dnes, ve čtvrtek večer ale stále nebyly jasné obrysy shody na závěrečném prohlášení. Je tak možné, že konference bude pokračovat i po termínu, do kterého byla původně plánovaná. To už se v minulosti stalo.
Zástupci chudších států trvají na zřízení speciálního fondu financovaného bohatšími zeměmi, který by měl kompenzovat škody z přírodních katastrof, které změny klimatu zhoršují. Zástupci 134 zemí světa trvají na prohlášení, že nový fond bude spuštěn do konce roku 2024, napsala agentura Reuters. Podle ní jsou ale proti někteří možní velcí přispěvatelé, například USA a Francie.
Podle čtvrtečních prohlášení vyjednavačů zatím nejsou jasné obrysy shody na závěrečném prohlášení. Egyptské předsednictvo sice zveřejnilo návrh, podle vyjednavačů si bude na konečné podobě textu ještě mnoho práce. Někteří z nich označili dvacetistránkový egyptský dokument za příliš dlouhý a obecný.
Není tak vyloučeno, že se bude jednat i po oficiálním konci konference. Například španělská ministryně životního prostředí Teresa Riberaová odhaduje, že jednání se protáhnou alespoň o jeden den do soboty. Podle egyptských organizátorů je areál, ve kterém se konference koná, a nezbytné služby k dispozici do neděle.
Prodloužení jednání není v případě klimatických konferencí nezvyklé. Například pařížská konference v roce 2015, na které se 196 zemí přihlásilo k závazku udržet oteplení Země pod dvěma a nejlépe 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou dobou, skončila s jednodenním zpožděním.
Související
Evropa je z výsledků COP27 rozpačitá, podle ekologů jde o fiasko
Klimatická konference COP27 schválila závěrečnou deklaraci. Chudší země dohodu vítají
klimatická konference (COP27) , Egypt
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Největší solární bouře za 20 let narušila funkci družic Starlink
před 1 hodinou
Rusko tvrdí, že na Ukrajině obsadilo šest dalších vesnic
před 2 hodinami
OSN: Izraelský pozemní útok na Rafah by způsobil humanitární katastrofu
před 3 hodinami
Chtěli vzdorovat pandemickým opatřením, založili ozbrojenou skupinu. Teď Němci stanou před soudem
před 4 hodinami
Izraelská armáda vyzvala k dalším evakuacím z východní části Rafahu
před 4 hodinami
Izrael opatrně rozšířil operace v Rafahu, Nechce naštvat Bidena
před 5 hodinami
Bohatý Kuvajt se topí v politické krizi. Podle expertů zažívá historické chvíle
před 6 hodinami
Jakou má pivo ve skutečnosti trvanlivost? Experti našli odpověď
před 6 hodinami
Valné shromáždění doporučilo přijmout Palestinu do OSN. Česko bylo proti, Slovensko pro
před 7 hodinami
Polární záře v Česku: Zemi zasáhla nejsilnější geomagnetická bouře za 20 let
před 7 hodinami
Švýcaři si v úvodu bez potíží poradili s Nory, Němci dali Slovákům lekci z produktivity
před 8 hodinami
Předpověď počasí bez sluníčka. Teploty přesto půjdou přes 20 stupňů
před 15 hodinami
Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech
včera
Tuleja nebude ministrem a možná už ani prorektorem. Univerzita řeší jeho budoucnost
včera
Pohonné hmoty zlevnily. Cena benzinu klesla pod 40 korun za litr
včera
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
včera
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
včera
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
včera
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
včera
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.
Zdroj: Matěj Bílý