![Jan Palach (11. srpna 1948, Praha – 19. ledna 1969, Praha) byl student historie a politické ekonomie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, "který na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti,[1] po okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem, sám sebe 16. ledna 1969 zapálil v horní části Václavského náměstí v Praze" (hořící běžel přes křižovatku od kašny pod muzeem k Washingtonově ulici, kde se jej pokusil uhasit pracovník-výhybkář Dopravního podniku svým vlastním kabátem). Na následky rozsáhlých popálenin tři dny poté zemřel na Klinice popálenin FNKV a LFH UK v Praze v Legerově ulici, kde s ním byl na magnetofonový pásek natočen krátký rozhovor, v němž hovoří o příčině jeho činu. Podle sdělení Petra Blažka 19.1.2012 v pořadu ČT Jan Palach ošetřující sestře po transportu do Legerovy ulice na nosítkách řekl: "Udělal jsem to proto, aby odešli Rusové". V záznamu však mluví o pasivitě lidí, proti rozšiřování Zpráv (deník vydávaný sovětskými okupanty), požaduje generální stávku. Z rozhovoru je patrné, že byl pod utišujícími léky a měl značné bolesti.](https://cd1.incdatagate.cz/images/1ed56600-975d-60d8-8bcc-575dc9cded0d/720x405.jpg)
Jan Palach (11. srpna 1948, Praha – 19. ledna 1969, Praha) byl student historie a politické ekonomie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, "který na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti,[1] po okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem, sám sebe 16. ledna 1969 zapálil v horní části Václavského náměstí v Praze" (hořící běžel přes křižovatku od kašny pod muzeem k Washingtonově ulici, kde se jej pokusil uhasit pracovník-výhybkář Dopravního podniku svým vlastním kabátem). Na následky rozsáhlých popálenin tři dny poté zemřel na Klinice popálenin FNKV a LFH UK v Praze v Legerově ulici, kde s ním byl na magnetofonový pásek natočen krátký rozhovor, v němž hovoří o příčině jeho činu. Podle sdělení Petra Blažka 19.1.2012 v pořadu ČT Jan Palach ošetřující sestře po transportu do Legerovy ulice na nosítkách řekl: "Udělal jsem to proto, aby odešli Rusové". V záznamu však mluví o pasivitě lidí, proti rozšiřování Zpráv (deník vydávaný sovětskými okupanty), požaduje generální stávku. Z rozhovoru je patrné, že byl pod utišujícími léky a měl značné bolesti.