V Praze byl odhalen pomník Jana Palacha, děkanka vyzdvihla pomoc uprchlíkům

EuroZprávy.cz ČTK

EuroZprávy.cz , ČTK

16. ledna 2016 18:18, Aktualizováno 16. ledna 2016 21:30

Jan Palach (11. srpna 1948, Praha – 19. ledna 1969, Praha) byl student historie a politické ekonomie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, "který na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti,[1] po okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem, sám sebe 16. ledna 1969 zapálil v horní části Václavského náměstí v Praze" (hořící běžel přes křižovatku od kašny pod muzeem k Washingtonově ulici, kde se jej pokusil uhasit pracovník-výhybkář Dopravního podniku svým vlastním kabátem). Na následky rozsáhlých popálenin tři dny poté zemřel na Klinice popálenin FNKV a LFH UK v Praze v Legerově ulici, kde s ním byl na magnetofonový pásek natočen krátký rozhovor, v němž hovoří o příčině jeho činu. Podle sdělení Petra Blažka 19.1.2012 v pořadu ČT Jan Palach ošetřující sestře po transportu do Legerovy ulice na nosítkách řekl: "Udělal jsem to proto, aby odešli Rusové". V záznamu však mluví o pasivitě lidí, proti rozšiřování Zpráv (deník vydávaný sovětskými okupanty), požaduje generální stávku. Z rozhovoru je patrné, že byl pod utišujícími léky a měl značné bolesti.
Jan Palach (11. srpna 1948, Praha – 19. ledna 1969, Praha) byl student historie a politické ekonomie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, "který na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti,[1] po okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem, sám sebe 16. ledna 1969 zapálil v horní části Václavského náměstí v Praze" (hořící běžel přes křižovatku od kašny pod muzeem k Washingtonově ulici, kde se jej pokusil uhasit pracovník-výhybkář Dopravního podniku svým vlastním kabátem). Na následky rozsáhlých popálenin tři dny poté zemřel na Klinice popálenin FNKV a LFH UK v Praze v Legerově ulici, kde s ním byl na magnetofonový pásek natočen krátký rozhovor, v němž hovoří o příčině jeho činu. Podle sdělení Petra Blažka 19.1.2012 v pořadu ČT Jan Palach ošetřující sestře po transportu do Legerovy ulice na nosítkách řekl: "Udělal jsem to proto, aby odešli Rusové". V záznamu však mluví o pasivitě lidí, proti rozšiřování Zpráv (deník vydávaný sovětskými okupanty), požaduje generální stávku. Z rozhovoru je patrné, že byl pod utišujícími léky a měl značné bolesti. Foto: Reprofoto YouTube

Praha - Na Alšově nábřeží v Praze byl dnes odhalen pomník Jana Palacha. Přítomni byli například velvyslanci USA a Izraele Andrew Schapiro a Gary Koren, pražská primátorka Andriana Krnáčová (ANO) a kardinál Dominik Duka. Ceremoniálu se zúčastnila i dcera autora skulptur Johna Hejduka Renata.

Hejduka k vytvoření soch inspirovala báseň amerického spisovatele Davida Shapira Pohřeb Jana Palacha. Shapiro ji napsal v roce 1969 na základě novinové zprávy o Palachově činu. Pamětní deska s básní v českém i anglickém jazyce instalaci dvou přibližně šestimetrových skulptur doplňuje. Shapiro se dnešního ceremoniálu rovněž zúčastnil a své verše na závěr přečetl.

Před slavnostním přestřižením pásky promluvila také dcera amerického sochaře a architekta českého původu Johna Hejduka. Vzpomněla na okamžik, kdy původní verzi plastik instalovali na Pražském hradě. Tehdy byly obě sochy dřevěné, Hejduk je věnoval Václavu Havlovi a lidem v Československu. Postupně zchátraly v roce 2000 byly odstraněny.

Ceremoniál zahájil bývalý rektor Univerzity Karlovy a současný senátor Václav Hampl (nestraník za KDU-ČSL a Stranu zelených). Smrt Jana Palacha se podle něj pro české dějiny stala velmi důležitou zejména v roce 1989, kdy motivovala Palachův týden - sérii výrazných protivládních protestů. "Tehdy se projevila chuť po svobodě a inspirací byla právě oběť Jana Palacha," řekl Hampl.

Podle slov děkanky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Mirjam Friedové naplňují Palachův odkaz například ti studenti, kteří letos dobrovolně vyrazili pomáhat do uprchlických táborů na Balkán.

Kkardinál Duka připomněl, že to byli českoslovenští studenti, kteří v průběhu 20. století několikrát obětovali vlastní život víře, že společnost nemůže řídit násilí.

před 4 hodinami

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Související

Česko si připomnělo 55. výročí hrdinského činu Jana Palacha. (16.1.2024) Prohlédněte si galerii

Česko si připomnělo Palachův hrdinský čin. Uplynulo od něj 55 let

Česko si v úterý připomnělo 55. výročí hrdinského činu studenta Jana Palacha, který se v lednu 1969 zapálil na Václavském náměstí v Praze, mimo jiné na protest proti tehdejší okupaci Československa. Památku zesnulého dnes uctili i vrcholní představitelé státu. 

Více souvisejících

Jan Palach ,  Praha ,  Václav Hampl

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy