Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Zelenskyj vystoupil po boku amerických diplomatů na vojenské letecké základně v irském Baldonnelu nedaleko Dublinu, kde se účastnil summitu evropských lídrů. Obě strany označily dosažený posun za konkrétní výsledek intenzivní americké kyvadlové diplomacie. Kushner a Witkoff nejprve jednali v Abú Zabí a následně zamířili do Moskvy k přímým rozhovorům s ruskou hlavou státu.

Dohoda o výměně zajatců představuje dosud nejjasnější hmatatelný výsledek těchto diplomatických snah. Podle slov amerických představitelů byla tato dohoda finalizována po náročných jednáních vyjednavačů v SAE i v ruském hlavním městě. Ukrajinský prezident přitom nadále prosazuje komplexní výměnu všech zajatců podle principu vše za vše, což by umožnilo návrat více než tisíce ukrajinských občanů.

Zelenskyj označil zapojení Evropy do nadcházejících rozhovorů za významný diplomatický úspěch. Evropští představitelé totiž byli z předchozích hlavních jednání v Abú Zabí konaných začátkem listopadu zcela vyloučeni. Americká delegace však tuto otázku otevřela přímo s Putinem, který nakonec vyjádřil ochotu evropskou účast akceptovat.

Přesné datum ani místo konání dalšího kola trilaterálních rozhovorů dosud nebyly oficiálně stanoveny. Americký vyslanec Steve Witkoff však potvrdil, že evropské státy budou u jednacího stolu zastoupeny napřímo, a nikoli pouze formou oddělených konzultací. Kushner v této souvislosti zdůraznil, že trvalou mírovou dohodu nelze uzavřít bez aktivní účasti evropských partnerů.

Navzdory těmto diplomatickým krokům zůstávají postoje Moskvy k územním otázkám a poválečné bezpečnosti neměnné. Během televizního vystoupení v Moskvě odmítl ruský prezident návrhy na vytvoření demilitarizovaných či nárazníkových zón. Podle jeho vyjádření existuje jedinečná linie rozhraničení, kterou představuje státní hranice.

Rusko nadále vznáší nároky na Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast, ačkoli je plně neovládá, a připomíná svou dřívější anexi Krymu. Ukrajinský prezident naproti tomu opakovaně vyloučil jakékoli územní ústupky včetně vzdání se částí Donbasu, které Ukrajina dosud kontroluje. Tyto hluboké rozpory jasně ukazují na přetrvávající propast mezi oběma stranami konfliktu.

Ruský prezident současně zopakoval svůj odmítavý postoj k vyslání zahraničních mírotvorných sil na Ukrajinu. Varoval, že případná mezinárodní vojska by Moskva považovala za legitimní vojenské cíle. Tímto způsobem reagoval na evropské návrhy vytvořit mezinárodní kontingent, jenž by měl sloužit jako odstrašující prvek proti budoucí agresi.

Další kolo rozhovorů se má zaměřit na vypracování konkrétních návrhů týkajících se příměří a opatření ke snížení eskalace bojů. Obě strany vyjadřují odhodlání pokračovat v diplomatickém úsilí navzdory složitým vyjednávacím pozicím. Američtí představitelé vedle samotného příměří jednali s Kyjevem také o ekonomické obnově země a dlouhodobých bezpečnostních zárukách.

Tyto události se odehrály v době, kdy se evropští lídři sešli v Dublinu k jednáním o budoucí bezpečnostní architektuře kontinentu. Moskva se dlouhodobě snaží rozšířit rozhovory na celkovou revizi evropského bezpečnostního uspořádání včetně přítomnosti NATO ve Východní Evropě. Evropští představitelé však tento ruský přístup odmítají a trvají na tom, že Moskva musí nejprve zastavit svou agresi na Ukrajině.

Předseda Evropské rady António Costa prohlásil, že není nutné znovu vynalézat již fungující bezpečnostní mechanismus, který ruská invaze vážně narušila. Francouzský prezident Emmanuel Macron v této souvislosti vyzval k jednotnému postupu evropských vlád. Zástupci třiceti devíti zemí v deklaraci podpořené Francií rovněž zdůraznili, že o jakýchkoli záležitostech ovlivňujících evropskou bezpečnost se musí rozhodovat za účasti Evropanů.

Zelenskyj v reakci na otázky novinářů poznamenal, že budoucí podoba evropského bezpečnostního rámce bude přímo záviset na tom, kdy a jakým způsobem celý konflikt na Ukrajině skončí. Dodal, že jakékoli dlouhodobé bezpečnostní záruky musí plně zohledňovat reálné výsledky mírových jednání a schopnost země bránit svou svrchovanost. Tímto stanoviskem Kyjev vymezuje rámec pro nadcházející diplomatická jednání.