Názory

Související články:

Chce vést „suverénní zahraniční politiku“, nemá na to. Je plánem Fica udělat ze Slovenska ruský protektorát?

Z jádra EU do pozice vyvrhela. Orbán i Fico začali hledat nepřátele společně

Od návratu Roberta Fica do premiérského křesla uběhl více než rok, a zatímco jeho čtvrtá vláda pokračuje v prosazování své agendy, debaty o geopolitickém směřování Slovenska a jeho oddanosti Západu se dostávají do pozornosti veřejnosti. Tyto diskuse přitahuje především premiérův politický posun – od původní doktríny, jež měla stavět Slovensko do „jádra Evropské unie“, k důrazu na „suverénní zahraniční politiku“. 

Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe

Tuto sobotu uplynul rok od jednoho z nejtemnějších dnů v historii České republiky. Připomněli jsme si smutné výročí tragické události, kdy na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze vrah chladnokrevně připravil o život čtrnáct nevinných lidí, než sám ukončil svůj život.

Válka na Ukrajině se může změnit. Severokorejci mohou bojiště přiblížit dobám druhé světové

Nasazení severokorejských elitních jednotek do války na Ukrajině vyvolává vážné obavy. Speciální síly Storm Corps, známé svou brutalitou a extrémním výcvikem, mohou konflikt přetavit v krvavou přetahovanou, připomínající hrůzy z druhé světové války. Jejich přítomnost bude eskalovat násilí na frontě a přinese další utrpení, které v moderním civilizovaném světě nemá místo. 

Ukrajincům se daří válku s Ruskem přenášet do Afriky a Sýrie. Pro Západ to je výhodné

Ruští a ukrajinští bojovníci se střetávají nejen na Ukrajině, ale i v Sýrii a Africe. Kyjev údajně podporuje povstalecké skupiny proti ruským zájmům, nasazuje drony a speciální síly. Tyto operace naznačují snahu Ukrajiny oslabit Rusko globálně a přenést konflikt také mimo Evropu.

Díváme se na smrt Sýrie? Málokdo má zájem na míru, po moci baží příliš aktérů

Pád režimu syrského diktátora Bašára Asada přinesl nejen do Sýrie, ale i do celého světa vlnu naděje a radosti. Ve městech po celém světě, včetně Prahy, se Syřané radují a slaví konec éry, kdy byli nuceni žít ve stínu strachu a útlaku autokratického režimu. Věří, že tato historická změna znamená počátek nové kapitoly svobody a důstojnosti.

Oko za oko? Rusko to Orešnikem přehnalo. Srovnání s ATACMS a Storm Shadow mluví za vše

Rusko použitím balistické střely Orešnik reagovalo nepřiměřeně. Tato zbraň se sice pohybuje na pomezí mezikontinentální a středního doletu, ale doletem a hrozbou zdaleka překonává střely ATACMS a Storm Shadow, které používá Ukrajina. 

Budoucnost Rusů v Sýrii po pádu Asada. Nemusí to být tak, jak se zprvu zdálo

Když se o minulém víkendu rozpadl režim syrského diktátora Bašára Asada, znamenalo to pro Rusko významný úbytek vlivu na Blízkém východě. Vojenské jednotky v zemi ale stále fungují a Moskva dokonce změnila rétoriku vůči opozičním silám – už je neoznačuje za teroristy, ale povstalce, a hodlá s nimi jednat. 

Zapojení Kyjeva do převratu v Sýrii je pro Rusko další ze špatných signálů. Podobné akce už běží v Súdánu a Mali, říká Řepa

Ukrajinci pomohli svrhnout syrský režim Bašára Asada minimálně nasazením svých zkušených operátorů dronů nebo předáním informací. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to řekl bezpečnostní expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany. „Ovlivňovat dění za hranicemi dnes už lze i bez statutu velmoci a myslím, že kdyby nebylo války na Ukrajině, tak žádné takové ambice zapojovat se i do konfliktů mimo region by Ukrajinci určitě neměli,“ říká.

Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety

Sovětská vojenská intervence v Afghánistánu měla být rychlou a z globálního hlediska nepříliš významnou akcí. Ve skutečnosti podstatně ovlivnila vývoj světové politiky. Moskevské vedení o ní definitivně rozhodlo před 45 lety, na schůzi politbyra komunistické strany 12. prosince 1979. Zpětný pohled na její průběh odhaluje nejen to, jakým způsobem se na přelomu 70. a 80. let jednalo v Kremlu o zásadních bezpečnostních a mezinárodních záležitostech, ale může vést také k zamyšlení nad některými aktuálnějšími otázkami. 

Situace je skličující: Kdokoli se ujme vlády v Sýrii, dostane na starost zničenou armádu a občanskou válku

Pád diktátorského režimu Bašára Asada přinesl zásadní změnu v mocenském uspořádání Sýrie a zajistil opozičním silám klíčovou roli ve vedení země. Mezi těmito skupinami se nacházejí i frakce, které byly v minulosti spojovány s al-Káidou. Ty nyní čelí výzvě zcela jiného charakteru – namísto ozbrojeného boje se musí naučit efektivně řídit stát a spravovat jeho instituce – a zároveň bojovat o přežití země.

Izrael operuje v Sýrii. Konečně se může zbavit obav z absence strategické hloubky

Izrael bombarduje Damašek a zabírá části syrského území, zejména v Golanských výšinách. Pád režimu Bašára Asada a následné mocenské vakuum umožňují napravit to, že izraelské území postrádá strategickou hloubku.

Konec zábavných sociálních sítí. TikTok a X bez omezení ovlivňují světovou politiku

Sociální síť TikTok čelí v západních zemích rostoucí kritice kvůli obavám o bezpečnost dat a vliv na veřejné mínění. Navzdory omezením v několika státech zůstává rozšířený i mezi politickými lídry, a to i přes varování expertů. Sociální sítě jako TikTok či X dnes neslouží jen pro zábavu – staly se mocnými nástroji ovlivňujícími geopolitiku.

Rusku uštědřil porážku v Sýrii „nečekaný“ soupeř. Na úkor Moskvy sílí vliv jiné země

Pád režimu Bašára Asada přišel zdánlivě nečekaně a přináší s sebou zásadní geopolitické důsledky. Turecko, které dlouho čekalo na tento okamžik, nyní převzalo otěže v regionu, zatímco ruský vliv dramaticky slábne. Ankara upevňuje svou pozici prostřednictvím tvrdé moci, zatímco Moskva čelí problémům na Ukrajině a v Sýrii. Tento vývoj může přetvořit globální mocenskou rovnováhu.

Ukrajina s jadernými zbraněmi: Jak mohla změnit geopolitiku a odvážila by se Moskva zaútočit?

Budapešťské memorandum vzniklo v prosinci 1994. Tehdy byly podepsány tři mezinárodní dohody ze strany Ruska, Spojených států a Velké Británie s Běloruskem, Kazachstánem a Ukrajinou. Tímto se postsovětské země vzdaly jaderných zbraní na svém území výměnou za bezpečnostní záruky a územní celistvost.

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

Vzájemně zaručené zničení se musí připomínat. Ruská snaha o aktivaci článku 5 může mít děsivé důsledky

Existuje riziko, že se Rusové snaží donutit Severoatlantickou alianci k aktivaci článku 5 Smlouvy o NATO. Tento vývoj ale bude mít zásadní dopady na celosvětovou bezpečnost, neboť západní spojenci mají dostatečné prostředky na zasažení většiny velkých ruských měst – a totéž platí pro Rusko, které dokáže zlikvidovat západní hlavní města bez mrknutí oka.

Kreml ví, že je Západ daleko silnější. NATO a EU musí jednat z pozice síly

Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden pohrozil útokem zemím, které podporují Ukrajinu. Nejde o jeho první – a zřejmě ani poslední – výhrůžku. Využívá slepoty západních spojenců. Ti totiž nevidí, že jsou daleko silnější než Rusko a odmítají jednat z pozice síly.

Obchodovat s Čínou? Evropa marně hledá shodu. Pravda o rozměru české závislosti

Zatímco Francouzi bojují proti čínskému ekonomickému vlivu v Evropské unii, Německo a Česká republika jsou na Pekingu do velké míry závislé. Jednotlivé členské státy i celá unie v tomto kontextu zastávají různé pozice – a konsenzus je v nedohlednu. 

Aktivní zálohy v Evropě. Proč jsou důležité pro stálou armádu i civilisty?

Aktivní záloha Armády České republiky hraje důležitou roli v obraně státu, přičemž funguje jako spojovací článek mezi profesionální armádou a civilní sférou. Jejím posláním je nejenom posílit schopnosti armády v krizových situacích, ale i šířit osvětu ve společnosti aktivním hájením obranyschopnosti a hodnotového ukotvení země.